Francouzská větrná elektrárna je vybavená neviditelnou technologií

Turbíny větrné elektrárny navržené společností QinetiQ nejsou vidět na radaru – přes 120 metrů vysoké turbíny vypadají na radaru jen jako 120 centimetrů malé.

Větrné elektrárny
Zdroj: ČTK/AP Autor: Cai zengle

Společnost, která je vyrobila, vychází ze 40 let zkušeností ve vojenském a bezpečnostním výzkumu. Uplatnila je na větrnou elektrárnu se 35 turbínami.

Větrná farma patří francouzským státem vlastněné společnosti EDF. Tato korporace se na zbrojaře obrátila poté, co jí byla zamítnuta žádost o vybudování největší větrné elektrárny v zemi u města Perpignan na jihu Francie. Podle expertů by totiž její turbíny byly tak velké a točily by se tak mocně, že by jejich výkon narušoval radarové systémy, které se používají při předpovědích počasí.

Video Události
video

Události ČT: V Česku se přestaly stavět nové větrné elektrárny

David Moore, ředitel výzkumu v QinetiQu, prohlásil v rozhovoru pro deník Telegraph, že poprvé na tento problém narazili již zhruba před deseti lety. „Ukázalo se, že větrné elektrárny u pobřeží mohou narušovat předpovědi meteorologů – právě tím, že ruší radarový systémy.“ A protože společnost má zkušenosti s vyráběním vojenských strojů, které vypadají na radaru menší, než jsou, byla oslovena, aby tuto dovednost využila i u francouzské větrné elektrárny.

/*json*/{"map":{"lat":42.70008027486544,"lng":2.897120110790987,"zoom":11,"mapTypeId":"hybrid"},"markers":[],"polylines":[],"circles":[],"polygons":[],"rectangles":[]}/*json*/

Většina britských větrných elektráren se v současnosti staví v moři, proto nepředstavují tak intenzivní problém, zato ta francouzská na pevnině by podle expertů narušovala meteorologické radary velmi výrazně.

Stealth elektrárna je inženýrský oříšek

Vojenské radary pracují na více frekvencích, meteorologické jsou jen úzkopásmové, takže teoreticky by nemělo být tak obtížné postavit turbínu ve tvaru, který by byl hůř viditelný. V praxi se však ukázalo, že to zdaleka tak snadné nebude – listy vrtule musí mít specifický tvar, který nejde příliš měnit, jinak by elektrárna ztratila výkon. Pokrýt antiradarovou vrstvou také nejdou, to by byly příliš těžké.

Jak jsou na tom větrné elektrárny v ČR:

Nakonec přišli vědci s jiným řešením: listy vyrobili z kompozitního materiálu, který absorbuje radarové vlny a mění je na tepelnou energii. Zbytek věže byl pokrytý speciálním obložením, které je činí pro radarové vlny neviditelnými. Práci odvedla podle specifikací QinetiQu společnost Vestas.

Největším problémem se nakonec ukázala finanční stránka – tedy aby kvalitní materiály nezdražily náklady na stavbu elektrárny.