Kamera pozná nemoc z pohybu očí. Přístroj vytvořili čeští vědci

Dokáže odhalit vážné psychické a vývojové poruchy i onemocnění, a zároveň může být účinným komunikačním prostředkem pro postižené. Tyto funkce má zařízení, které je schopné sledovat i ty nejmenší pohyby očí. Vyvinuli ho výzkumníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze v rámci projektu „Sledování očních pohybů pro diagnostiku v neurovědách“.

„Jde o mimořádně důležitý a přínosný projekt, díky jehož výsledkům můžeme pomoci mnoha lidem. V tuto chvíli výzkumné etapy skončil a výsledky čekají na uvedení do praxe,“ uvedl předseda Technologické agentury ČR Petr Očko s tím, že agentura se na projektu podílela částkou více než 12,7 milionu korun.

Nástroj na diagnostiku prostřednictvím sledování očních pohybů má podle prvních výsledků potenciál v mnoha oblastech od medicíny až po vědecko-výzkumné a průmyslové obory.

„Ze všech našich smyslů je zrak největším zdrojem informací. Z očí a příslušných očních pohybů sledujících předmět zájmu pochází až sedmdesát procent všech podnětů a až padesát pět procent mozkové kůry se podílí na řízení očních pohybů,“ vysvětlil Martin Dobiáš z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. V projektu se vědci zaměřili na oblast sexuálních deviantů, různých forem schizofrenie a vývojové dyslexie.

„Na základě našeho speciálního softwaru a příslušného hardwarového zařízení již měli lékaři z Psychiatrické nemocnice Bohnice možnost úspěšně provést u zkoumaných osob výzkum pohybů očí v reakci na předkládané vizuální stimuly,“ dodal Dobiáš. Navíc se podařilo uskutečnit pilotní studie v dalších možných aplikačních oblastech, jako je využitelnost technologie u osob závislých na alkoholu, patologických hráčů i vliv tlumivých látek na chování jedinců.

„Díky velkému množství dat z různých oblastí, které jsme při řešení projektu nasbírali, bude možné v několika následujících letech ověřovat řadu hypotéz, zpřesňovat a dále rozvíjet diagnostické metody, které mohou pomoci s léčbou závažných psychických onemocnění,“ upozornil Martin Dobiáš.

  • Výzkum finančně podpořila Technologická agentura České republiky (TA ČR) v rámci programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje ALFA.