Čína chce přistát na odvrácené straně Měsíce do roku 2018, zní plán nové kosmické pětiletky

V úterý 27. prosince oznámila čínská vláda ambiciózní plán na posílení svého výzkumu vesmíru. Jeho součástí je přistání sondy na odvrácené straně Měsíce do roku 2018 a start vlastní rakety na Mars do roku 2020.

Na odvrácené straně Měsíce zatím nikdo nepřistál – Čína by tak byla první zemí, které se to podaří. Ve zprávě stojí: „Prozkoumat rozsáhlý vesmír, vyvíjet kosmický průmysl a udělat z Číny vesmírnou velmoc, to je sen, který vytrvale sledujeme.“ Čína podle této zprávy chce využívat vesmír k mírovým účelům a také, aby zajistila národní bezpečnost a prováděla tam špičkový vědecký výzkum.

Podle agentury AP, která o tom informovala, jde o důkaz sílících ambicí Číny v oblasti vesmírného výzkumu. Cílem programu je, přestože se to v něm explicitně nepíše, přistání živých astronautů na povrchu Měsíce.

Přestože mají USA a Rusko před asijskou supervelmocí v dobývání vesmíru stále výrazný náskok, Čína ho rychle dohání – především tím, jak intenzivně je její kosmický program propojený s její armádou.

Čína chce také vyvinout novou generaci nosných raket s názvem Dlouhý pochod 9. Ta by měla zajistit nejen úspěšné přistání člověka na Měsíci, ale také budoucí průnik do vzdálenějších částí Sluneční soustavy. „Ve vesmírném průmyslu se říká, že když chcete toto odvětví rozjet, nejprve musíte vyvinout raketu – a abyste vyvinuli raketu, musíte mít nejdřív motor,“ oznámil viceprezident Čínské vesmírné agentury Wu Yanhua na tiskové konferenci. Věří, že první let tohoto super-těžkého nosiče by mohl proběhnout kolem roku 2030.

Vesmírná pětiletka

Čínský kosmický výzkum je založený na pětiletkách. Ta poslední byla právě koncem roku 2016 završena, začíná tím současně další pětiletka. Jejím hlavním bodem by mělo být právě přistání na odvrácené straně Měsíce; sonda by měla zkoumat, jaké byly příčiny vzniku Měsíce. Na konci této pětiletky nebo nejpozději na začátku té příští by ještě mohla odstartovat mise k Marsu, ale zpráva uvažuje ještě dál – během příští pětiletky by se mělo začít pracovat na objevování systému Jupitera a také na misi k asteroidům. „Pokud to podmínky dovolí, implementujeme také další projekty, jako je zkoumání otázek původu a evoluce naší sluneční soustavy a také pátrání po mimozemském životě.“

Předběhne Čína ostatní státy v závodech na Mars?

Karel Pacner o cestě na Mars (zdroj: ČT24)

Čína si je vědoma toho, že tak náročný úkol nezvládne sama, proto už řadu let spolupracuje s mnoha dalšími kosmickými agenturami. Od roku 2011 podepsala 43 dohod a memorand s 29 vládami, agenturami a mezinárodními organizacemi. Celou zprávu najdete ZDE.

Vydáno pod