Co už po letošku ve vědě neplatí: Periodická tabulka prvků a přikázání „robote, nezabiješ“

Rok 2016 byl bohatý nejen na vědecké objevy, ale také na omyly a selhání. Řada odhalení ukázala, že o světě, v němž žijeme, toho stále víme jen málo.

Vyhoďte starou tabulku prvků 

Periodická soustava se rozrostla o čtyři nově objevené chemické prvky. Vznikly laboratorně a ani jeden z nich se nenachází v přírodě. Nazývají se: nihonium (Nh; číslo 113), moskovium (Mc; 115), tennessin (Ts; 117) a oganesson (Og; 118). Vědci to oznámili 4. ledna, v prosinci pak byly tyto prvky do tabulky prvků oficiálně zařazeny.

Rok, kdy se začala geneticky měnit lidská embrya

Britští vědci dostali 1. února povolení geneticky upravovat lidská embrya, zatím však jen zkušebně, nesmějí je nechat vyrůst. Výzkum ve světě vyvolává naději na pokrok v léčbě různých patologií, ale také právní a etické obavy. V Británii má nyní pomoci pouze lépe pochopit první okamžiky vývoje lidského plodu. „Je to velmi důležité, protože samovolné potraty a neplodnost jsou nyní velmi časté, nejsou ale dostatečně dobře pochopeny,“ řekla stanici BBC vedoucí týmu Kathy Niakanová.

Ze stovky oplodněných vajíček se jich nakonec vyvíjí déle než tři měsíce jen asi 13. „Rádi bychom pochopili, jaké geny jsou potřeba, aby se lidské embryo úspěšně vyvinulo ve zdravé dítě,“ dodala výzkumnice.

Einstein měl pravdu, ukázalo se

Američtí vědci letos v únoru zveřejnili, že 14. září 2015 poprvé zachytili takzvané gravitační vlny, jejichž existenci začátkem 20. století ve své všeobecné teorii relativity předpověděl Albert Einstein. První pozorování těchto vln křivosti časoprostoru se odehrálo na obřím americkém laserovém detektoru LIGO. V červnu pak byly gravitační vlny lapeny znovu.

První zpráva o objevu vln nadchla celý vědecký svět. Někteří vědci přirovnali objev k okamžiku, kdy Galileo poprvé obrátil svůj dalekohled k obloze. „Je to podobné, jako když se při promítání němého filmu najednou ozve zvuk,“ citovala v únoru AP komentář astrofyzika Szabolcse Marka z Kolumbijské univerzity. „Nebe už nikdy nebude jako dřív,“ prohlásil.

Lidé poraženi počítačem

Superpočítač společnosti Google AlphaGo porazil 9. března poprvé v historii mistra světa v asijské deskové hře go, když zdolal Korejce I Se-dola, což bylo vnímáno jako významný milník v rozvoji umělé inteligence. Skupina vývojářů z Googlu strávila tvorbou programu poslední dva roky. Vědci se přitom domnívali, že uplyne ještě celé desetiletí, než dokáže počítač člověka v oblíbené asijské hře porazit. Go je totiž co do počtu kombinací exponenciálně náročnější než šachy, ke hře je tak zapotřebí i intuice, nikoliv pouhé propočítávání tahů.

AlphaGo proto musel zvládnout dva úkoly – jednak získávat určité hráčské dovednosti analýzou nesmírného množství dat, ale také tyto techniky samostatně procvičovat. Hrál přitom sám se sebou. Program také zahrnuje dvě neuronové sítě, které napodobují strukturu lidského mozku, aby byl schopen spojovat jednoduché kroky do složitějších řešení a uvažovat o nich paralelně.

Robotické auto zabilo člověka

Na Floridě se stal začátkem května údajně první známý případ smrtelné nehody v automobilu s automatickým řízením (v samořízeném vozu společnosti Tesla Motors Tesla S). Systém auta nerozpoznal kamion na křižovatce a člověk již nestačil zareagovat. Šlo o první známý případ smrtelné nehody po více než 200 milionech kilometrů, které vozy společnosti Tesla najezdily bez přímého ovládání člověkem.

Lidstvo vyhrálo první klimatickou bitvu

Vědci 1. července oznámili, že ozonová díra nad Antarktidou se po letech zvětšování zřejmě začíná zacelovat. Vyplývá to z výzkumu týmu přední odbornice na tuto problematiku Susan Solomonové, podle které byla díra loni v září oproti roku 2000 menší o čtyři miliony kilometrů čtverečních.

„I když jsme přestali s produkcí chlor-fluorovaných uhlovodíků ve všech zemích včetně Indie a Číny okolo roku 2000, v atmosféře zůstává stále velké množství chloru,“ řekla pro BBC Solomonová. „Jeho životnost je 50 až 100 let, takže se začíná pomalu rozpadat a ozon pomalu obnovovat. Naprosté zotavení nečekáme před rokem 2050 či 2060,“ dodala.

Energie ze Slunce začala pohánět letadla 

První oblet zeměkoule v letounu na solární pohon (let byl dlouhý zhruba 43 tisíc kilometrů a ve vzduchu byl stroj téměř 500 hodin) se podařilo dokončit 26. září v Abú Zabí. Švýcarský letoun na solární pohon Solar Impulse 2 zahájil cestu kolem světa v Abú Zabí 9. března 2015 – řídil švýcarský vynálezce Bertrand Piccard a jeho kolega André Borschberg.

Piccard v nedávném telefonickém rozhovoru pro magazín Wired prozradil, že létající drony poháněné solární energií by mohly poprvé začít létat už za tři roky – a mohly by klidně doletět až do stratosféry. Tyto drony by mohly mít rozpětí křídel až 50 metrů a v představě svých tvůrců by nemusely vůbec přistávat. Mohly by přenášet data, sledovat řadu procesů v atmosféře i na Zemi.

Země 2.0 objevena. Kousek od Země

Astronomové objevili 24. srpna planetu Proxima b, přibližně o hmotnosti Země, která obíhá kolem své hvězdy Proxima Centauri v takzvané obyvatelné zóně, a na které by tedy mohla být tekutá voda.

Tato pravděpodobně kamenná planeta je jen o málo hmotnější než Země a na jejím povrchu by mohly panovat podmínky vhodné pro existenci vody v kapalném stavu. Jedná se o nejbližší známou extrasolární planetu, která by zároveň mohla být nejbližším útočištěm života mimo sluneční soustavu.

Život vznikl dříve, než jsme tušili

V nově odtátém terénu Grónska objevili australští vědci 31. srpna dosud nejstarší zkamenělé pozůstatky života. Zkameněliny tvoří mikrobi, kteří planetu obývali již před 3,7 miliardami let. Objev podle nich ukazuje, že život se na Zemi mohl zformovat dříve a jednodušeji, než se dosud myslelo.

Jeden ze spoluautorů studie Martin Van Kranendonk z Univerzity v Novém Jižním Walesu, který zároveň vede australské středisko pro astrobiologii, k objevu uvedl, že je to vzpruha pro naděje, že život vznikl i jinde ve vesmíru, například na Marsu. „Ukazuje nám to, jak se naše planeta vyvíjela a jak vznikly základy života,“ řekl Van Kranendonk.

Dalekohled, který se podívá  po životě ve vesmíru

Čína uvedla do provozu největší teleskop na světě, který slouží k výzkumu vesmíru. Stalo se tak 25. září. Zařízení FAST s talířovou anténou o průměru 500 metrů bylo vybudováno během pěti let v provincii Kuej-čou na jihozápadě země. Pátrat bude po gravitačních vlnách, zjišťovat radiové emise z hvězd a galaxií, ale také registrovat signály, jež by mohly pocházet od mimozemského inteligentního života.

Vesmír je bohatší, než věda tušila

Ve vesmíru je nejméně desetkrát více galaxií, než se dosud předpokládalo. Většinu z nich ale zatím lidstvo nevidí. Oznámili to 14. října britští astronomové, kteří podle agentury DPA nově zkoumali záběry Hubbleova vesmírného teleskopu.

Galaxií v něm není „pouhých“ 100 miliard – ale možná až bilion. „Kdo ví, jaké zajímavé věci najdeme, až objevíme tyto galaxie budoucími generacemi teleskopů?“ řekl vedoucí týmu astrofyzik Christopher Conselice z univerzity v Nottinghamu.

Cesta na Mars bude bolet, zjistili jsme

Experimentální modul Schiaparelli se 19. října během přistávacího manévru roztříštil o povrch Marsu. Jednalo se o evropsko-ruský projekt ExoMars zaměřený na hledání případných stop života.

Ve výšce 12 kilometrů sonda otevřela padák, v 7,8 kilometrech odhodila tepelný štít. Ale pak došlo k nějakému problému a sonda se zřítila na povrch Marsu. V ESA se podařilo její chování replikovat v počítačové simulaci, což je podle vedení organizace velmi dobrá zpráva: díky tomu teď vědí, jak tuto anomálii příště napravit.