Největší sobí stádo světa se zmenšilo o polovinu. Přežívající sobi hubnou

Sobi žijí v obrovských stádech, která mohou mít až statisíce kusů. To vůbec největší žije na sibiřském poloostrově Tajmyr. V roce 2000 mělo přes milion kusů. Nové sčítání roku 2016 ale odhalilo, že letos jich tam zbylo už jen 600 000.

Zprávu o tom podali vědci na letošním zasedání American Geophysical Union (AGU). Podle expertů je hlavním viníkem sobích problémů na poloostrově Tajmyr člověk.

/*json*/{"map":{"lat":76.97432056169158,"lng":92.83678153730695,"zoom":5,"mapTypeId":"hybrid"},"markers":[],"polylines":[],"circles":[],"polygons":[],"rectangles":[]}/*json*/

Na Tajmyru je tamní sobí stádo vědci monitorované už přes 50 let – nejprve pomocí letadel a v současné době i satelity. Na tomto nejsevernějším asijském poloostrově sobi nyní ubývají nejrychleji od doby, co začalo jejich sledování. „Víme o podstatném úbytku – a vidíme podobný trend také v jiných oblastech světa,“ uvedl pro BCC Andrej Petrov z Arktického centra na americké University of Northern Iowa. „Jedním z mnoha faktorů je klimatická změna.“

Během posledních 20 let stouply teploty na Tajmyru asi o 1,5 stupně, což nutně ovlivňuje migrační vzorce sobích stád. Na poloostrově současně přibývá průmyslu; sobi se tomu pokoušejí přizpůsobovat tak, že se lidem snaží vyhýbat – jenže to znamená, že se přesouvají na sever a do vyšších nadmořských výšek.

Oteplování znamená také to, že jsou na poloostrově výhodnější podmínky pro komáry. Oblast se stává teplejší a vlhčí, komárům se daří a to pochopitelně znamená další riziko pro soby. Všechny tyto faktory přispívají k tomu, že sobi musí migrovat déle a na delší vzdálenosti. Mají tak méně sil starat se o své potomky, logicky se zvyšuje úmrtnost mláďat. Další problém spočívá v tom, že rozpouštějící se čtvrtohorní led zvyšuje průtok vody v místních řekách; sobi tak více umírají a vysilují se při jejich překonávání.

Sobi mizí a jsou stále menší

„Sobi jsou extrémně důležitým faktorem pro biodiverzitu; jsou součástí potravního řetězce a bez nich se ostatní zvířata ocitnou v problémech,“ vysvětlil Petrov. Na sobech jsou závislí také lidé, kteří v této oblasti žijí.

Jak vypadá sobí migrace? Podívejte se: 

Ve stejné době jako americká studie vyšla i práce Britské ekologické společnosti z Liverpoolu. Podle jejich studie se zmenšila váha průměrného soba žijícího na Špicberkách o 12 procent – hlavní příčinou je v tomto případě jednoznačně globální oteplování.

Příčiny znějí značně paradoxně: sobi nemají dostatek potravy, protože se Špicberky oteplují. V zimě se tam totiž sobi živí trávou, která zůstává pod sněhem. Jenže s tím, jak se oblast otepluje, sníh taje a vzniká led – a ten přikrývá trávu pro soby neproniknutelným krunýřem.