Archeologové zkoumají obří pohřebiště u kostnice v Kutné Hoře – Sedlci

Přes osm set hrobů odkryli archeologové kolem kostnice v Kutné Hoře. Jedná se tak o jeden z největších průzkumů vrcholně středověkového pohřbívání na našem území. Výkopy jsou součástí rozsáhlé rekonstrukce kostela Všech svatých.

Video Události
video

UDÁLOSTI: Průzkum pohřebiště v Kutné Hoře

Vědci provádějí průzkum pouze v pásu širokém dva metry po obvodu zdiva – i na tak malé ploše našli stovky hrobů. Každou kostru musí pečlivě zdokumentovat a označit. Kromě obětí morové epidemie tady leží i ti, co zahynuli během husitských válek. První etapa průzkumu skončí do konce roku a pokračovat bude na jaře.

Záchranný archeologický výzkum u hřbitovního kostela Všech svatých byl zahájen 30. května letošního roku. Předchází odvlhčení základů stavby, které má později odhalit základy kostnice až do úrovně základové spáry. Při té příležitosti budou odstraněny všechny terény a doklady pohřbívání v pásu širokém dva metry po celém obvodu kostnice.

Většinu nálezu tvoří jednotlivé pohřby, kterých bylo dosud zjištěno 812, archeologové se ale domnívají, že celkem jich může být přes tisíc. Celkem však bylo na hřbitově hrobů i mrtvých mnohem více.

„Určitě to budou desetitisíce mrtvých. Hřbitov údajně měl až tři a půl hektaru.“

Jan Frolík

archeolog, Arechologický ústav AV ČR

Jak vypadal středověký hřbitov

Odkryv hřbitova přinesl několik překvapení. Původně se předpokládalo, že pohřbívání u kostela bylo zahájeno až po jeho postavení. Několik desítek hrobů však bylo při výstavbě kostela porušeno, což znamená, že byly starší. Před výstavbou kostnice stála v její blízkosti starší stavba, z které byla nalezena jedna zeď a nároží. Zbytek se nachází pod současným hřbitovem, a je tedy bohužel pro výzkum nepřístupný.

Hromadné hroby šetřily místem

Zvláštní případ představují hromadné hroby i s několika desítkami zemřelých. Zatím jich bylo identifikováno devět, těla mrtvých do nich byla ukládána v několika vrstvách křížem.  Kostry dětí jsou většinou v rozích hrobů – lidé tak tehdy šetřili místem a maximalizovali využitelnost prostoru v hrobech. Tyto hromadné hroby se navzájem porušují, a proto náleží více časovým obdobím. Uvedené morové epidemii předcházel v Kutné Hoře v roce 1318 hladomor.

Převážná většina pohřbených u sebe nemá žádnou výbavu. Jen u několika jedinců byly nalezeny železné či bronzové přezky spínající oděv nebo pravděpodobněji pohřební rubáš, v několika hrobech mince a pouze v jediném růženec. Absence nálezů dřeva dokládá, že jen menšina nebožtíků byla pohřbena v rakvích. Hroby významných jedinců mohly být označeny kamennými náhrobky. Všechny však byly nalezeny v druhotné poloze.

Tento záchranný archeologický výzkum provádí Archeologický ústav AV ČR Praha.