Vymírají nejen zvířata, ale i jazyky. Jen v Rusku hrozí konec padesáti

Ze 156 jazyků původních domorodých národů, žijících v Rusku v 19. století, zaniklo sedm a dalším pěti desítkám hrozí stejný osud. Upozornila na to rada pro lidská práva, působící jako poradní sbor ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle rady jde nejen o kulturní, ale i o politický problém, vyvolaný i netečností úřadů.

Například jazykem sibiřského kmene Jugi, který ještě v roce 2002 ovládalo 131 lidí, už nemluví nikdo. V písemné podobě tento jazyk nikdy neexistoval. V současnosti je považován za zaniklý, poznamenal server Newsru.com.

Ztraceny jsou i místní dialekty řeči Ainů, kteří v Rusku žili na dolním toku Amuru, na Kamčatce, Sachalinu a na Kurilských ostrovech. Při sčítání lidu v roce 2010 se k Ainům v Rusku hlásilo ještě 109 lidí, nikdo však už ainštinu dávno neovládá. Příslušníci tohoto malého domorodého kmene v současnosti žijí hlavně v Japonsku.

Jazykové problémy řešíme i v České republice:

Video 90’ ČT24 - Czech republic, nebo Czechia?
video

Jazykovědci v 90' ČT24: Czech Republic, nebo Czechia?

Ještě v minulém století zanikl i ubichský jazyk z podhůří Kavkazu; většinu vzpurného kmene z okolí černomořského letoviska Soči vysídlila carská vláda do Turecka. Tam v roce 1992 zemřel i poslední člověk, který touto řečí mluvil.

Jazykem Oroků, žijících svého času v polárních končinách Sibiře a Dálného východu, hovoří v současnosti nejvýše deset lidí po celém Rusku. Ale několik nadšenců začalo v jedné vsi na Sachalinu učit děti tuto řeč za pomoci slabikáře, vydaného před osmi lety.

Záchrana mizejících řečí je možná. Ale drahá

Ale i mizející jazyky lze zachránit. Příkladem má být nivchština, kterou se na Sachalinu podařilo vzkřísit za pomoci jednoduchých opatření. V této řeči jsou uváděny názvy autobusových zastávek či vyvěšovány cenovky v místních obchodech. A její výuce se věnuje speciální program.

V Mordvinsku se domorodé jazyky snaží zachránit i za pomoci trojjazyčných tabulí s názvy ulic, rozšířenou výukou, vydáváním časopisů a knih i rozhlasovým vysíláním.

Většinou však státní úřady podle listu Nězavisimaja gazeta nejeví zájem pomoci. Na záchranu ale jen síly nadšenců a místních samospráv nestačí.

Rada pro lidská práva proto žádá prezidenta Putina o přijetí zákona, který by pomohl zachovat jazykovou různorodost národů Ruska, a to zejména na Sibiři a Dálném východě. Součástí předlohy by měla být i hmotná pobídka v podobě odpuštění daní a vyplacení milionu rublů (necelých 400 tisíc korun) za čtvrté a každé další dítě v případě rodičů z domorodých národů, čítajících méně než tisíc lidí.