Česká republika dostala víc než miliardu na vývoj superlaseru

Laserové centrum HiLASE v Dolních Břežanech u Prahy získalo spolu s britskými vědci na vývoj superlaserů a jejich užití v průmyslové praxi 1,2 miliardy Kč. Pětiletý projekt podpořila Evropská komise a ministerstvo školství.

Ilustrační foto
Zdroj: ČT24 Autor: ČT24

S českými vědci se na něm bude podílet britské Science and Technology Facilities Council. Informovala o tom manažerka HiLASE Radka Kozáková.

Uvedla, že jde o první výzvu v programu Horizont 2020, jež má pozvednout inovační potenciál členských států EU. Přihlášených evropských projektů bylo téměř 200, prošlo deset z nich. HiLASE, které spadá pod Fyzikální ústav Akademie věd ČR, bude jediný subjekt z Česka, jenž dotace z programu dostane.

Video Studio 6
video

Laserové centrum má základy hluboké 8 metrů

Z více než miliardové částky bude zhruba deset milionů eur (cca 270 milionů) z programu Horizont 2020, zbytek pokryje operační program pro výzkum a vývoj. Posílí se tak nezávislost centra na veřejných zdrojích a možnost nabídnout práci špičkovým zahraničním i českým vědcům. Výsledky výzkumu se budou moci použít například v medicíně nebo optice.

Špičkový výzkum na světové úrovni

„Pro mě je to úžasný příklad výborně fungující dlouholeté spolupráce, která přináší výsledky a ukazuje, že když je výborně vybráno oborové téma, v tomto případě špičkové lasery, tak se vědecké výsledky světové úrovně dostaví,“ řekl dnes vědecký atašé Britského velvyslanectví v Praze Otakar Fojt.

Myšlenka postavit HiLASE, které sídlí vedle budovaného centra ELI, vznikla dodatečně – původním záměrem bylo postavit pouze ELI jako supermoderní laserové zařízení a velkou uživatelskou infrastrukturu pro základní výzkum. Posléze se však ukázalo, že ELI potřebuje mít domácí technické a vývojové zázemí. Na rozdíl od ELI se HiLASE může více věnovat smluvnímu výzkumu a podporovat zejména český hi-tech průmysl.

V sedmdesátičlenném týmu HiLASE, jenž působí od roku 2012 na Fyzikálním ústavu Akademie věd, převažují cizinci, například Japonci, Indové a Italové. „Naši klíčoví seniorní vědci jsou kosmopolitní osobnosti, které k nám většinou nepřišly přímo ze země původu, nýbrž z různých světových institucí a s mnoha zkušenostmi,“ uvedl před časem šéf centra Tomáš Mocek.