Lemuři indri

Madagaskar mizí před očima: 50 000 dělníků vtrhlo do deštných pralesů kvůli safírové horečce

Ostrov Madagaskar je v očích většiny obyvatel Země zapomenutým rájem. Jenomže v současné době to tam už zdaleka nevypadá tak jako ve slavném stejnojmenném animovaném filmu.

Na východním pobřeží ostrova v oblasti Didi byly před několika měsíci nalezeny drahokamy – a tato část Madagaskaru se prakticky přes noc změnila v Ostrov pokladů. Obyvatelům to nepřineslo bohatství, zato životní prostředí ostrova teď extrémně trpí. Není to poprvé, Madagaskar trpí podobnými nálezy často.

/*json*/{"map":{"lat":-17.30487696756856,"lng":48.298686939575205,"zoom":8,"mapTypeId":"roadmap"},"markers":[{"lat":-17.88465917954279,"lng":49.39453125,"type":1,"description":""}],"polylines":[],"circles":[],"polygons":[],"rectangles":[]}/*json*/

Roku 2011 byly v jiné části Didi nalezeny půvabné drahé kameny. Ten první údajně poté, co bouřka vyrvala ze země kořeny stromu a pod nimi se nacházel nádherný kámen – modrý safír. Je to dost pravděpodobná verze, safíry se v této oblasti nacházejí nejčastěji ve štěrku pravěkých říčních koryt. Prakticky ihned poté, co se na ostrově tato informace rozkřikla, začaly k Didi proudit davy „zlatokopů“. Poté, co se do pralesa dostalo přes 30 000 horníků, musely zakročit ozbrojené složky a jejich tábory zlikvidovat a dobrodruhy vyhnat.

Dnes je u Didi nejméně 50 000 safírokopů, ale přesné počty se nedaří ani odhadovat. Nová horečka po safírech tam vypukla teprve v září letošního roku, již nyní to má ale zásadní dopad na životní prostředí. Problém je v tom, že v místech, kde se drahokamy nacházejí, je chráněná oblast plná vzácných zvířat.

Madagaskar byl sice jednou z prvních zemí světa, která začala budovat systém chráněných území (už od roku 1927), ale tomuto tlaku nedokáže čelit. Rosey Perkinsová popisuje na webu The Conversation, jak se podoba pralesů změnila: „Normálně zní deštný prales u Didy voláním indriů, největších žijících lemurů. Teď je tu ale jiný zvuk: sekání stromů, kopání štěrku a výkřiky tisíců ilegálních horníků, kteří sem vtrhli.“

Z nálezů vzácných kamenů se radují různé oblasti Madagaskaru už od počátku tisíciletí – díky tomu se řada míst ostrova bouřlivě rozvíjí. Velmi často ovšem zcela nepozorovaně a nekontrolovaně – do mnoha míst ani nevedou silnice, takže se tam úředníci vůbec nedostanou. Hledání kamenů tam není nijak náročné, nacházejí se nejčastěji v hloubce kolem 1,2 metru. 

Ohrožení lemuři, vykácený prales

Mezi nejohroženější tvory, kteří trpí kácením nejvíc, jsou indriové. Lemuři indri jsou mezi lemury obři – ti největší mohou vážit až 10 kilogramů a měří skoro tři čtvrtě metru. Ani velikost a oblíbenost mezi madagaskarskými domorodci ale nemohly zabránit tomu, aby se stal podle CITESu kriticky ohroženým tvorem. Místní sice věří, že se mu nesmí ubližovat, ale jejich chování ho ničí – nejvíc indriové trpí likvidací jejich přirozených biotopů.


Kopáči kácí lesy, jejich činnost znečišťuje vodu, na místo panenského pralesa se valí odpadky z jejich stanových táborů. Ekologové se navíc obávají, že horníci loví zvířata z pralesa – bushmeat je pro ně určitě příjemným doplňkem jejich jinak chudé stravy. Nejviditelnější je dopad na řeky v oblasti; jejich dříve průsvitná voda se změnila na husté bahno.

Výše zmíněná Rosey Perkinsová uvádí, že safírová horečka má extrémní dopad nejen na přírodu, ale také na lidi. Popsala v reportáži, že u dolů dochází ke znásilňování i zabíjení, vláda zákona tu prakticky neexistuje. Navíc se z nalezených safírů neplatí žádné daně, celé toto podnikání je zcela nezákonné.


Proč safíry?

Safíry jsou vlastně jen obyčejný oxid hlinitý, který se v přírodě vyskytuje ve formě korundu. Nejkvalitnější formou korundu jsou rubíny a safíry. Safíry se sice dají sice vyrobit i uměle, ale oblíbené jsou především jeho přírodní formy. Zatímco rubíny se dají využít například pro lasery, safíry najdou uplatnění především v hodinkách – nejvíce jsou ale již od starověku oceňovány pro čistě estetické kvality.

Jak vypadá těžba drahokamů na Madagaskaru:


Cena safírů se liší podle jejich velikosti, kvality a řady dalších parametrů, ty větší stojí od tisíců až po stamiliony korun.