Prosadí Donald Trump trvalou základnu na Měsíci? Spekulací přibývá

Od roku 1972 se žádný člověk nedostal dál než na nízkou oběžnou dráhu Země. Změní to po téměř půl století Donald Trump? Přibývá spekulací, že jednou z jeho priorit v prezidentském úřadu se stane zřízení americké základny na Měsíci.

Donald Trump zvítězil v amerických prezidentských volbách velmi přesvědčivě a nyní se pokouší sestavit tým, s jehož pomocí bude vládnout. Už během kampaně se Trump několikrát vyjádřil i k tomu, jak si představuje budoucnost amerického kosmického programu – nejvíce odmítal to, aby se agentura NASA věnovala i studiu klimatu. Nyní se začínají objevovat první náznaky a spekulace, které naznačují, jak by mohl Donald Trump dobývání vesmíru ovlivnit.

„Je velmi pravděpodobné, že nová administrativa spustí misi na měsíční povrch, zřejmě půjde o projekt mezinárodní povahy. Bude se jednat o první krok k cestě na Mars,“ uvedl analytik vesmírného výzkumu John Longsdon pro americký deník Washington Post.

„Politicky již mnoho dalších světových velmocí projevilo o Měsíc zájem. Pokud bychom chtěli mezinárodní spolupráci, zaujali bychom vedoucí pozici v koalici, která nás na Měsíc vrátí,“ dodal Longsdon.

V posledních letech se pozornost upínala k Marsu

NASA zatím plánuje spíše misi k Marsu, ale nemá pro ni dosud konkrétní plán. Agentura staví novou těžkou raketu SLS a také nový modul pro posádku (ORION), které by se měly stát základem architektury mise pro Mars. Prezident Obama se s cílem dostat Američana na Mars do roku 2030 také několikrát ztotožnil. Proč tedy Trump tento dlouhodobý cíl nejspíš změní?

Cesta k Marsu rozhodně není sázkou na jistotu. NASA stále ještě nemá dostatek informací, navíc existuje několik konkurentů, kteří by ji o prvenství mohli připravit. Jde především o soukromé společnosti, nejdále je v realizaci konkrétních kroků korporace SpaceX.

Zato kolonizace Měsíce je poměrně spolehlivým cílem, technologicky je vlastně vše důležité již dávno připravené a vyřešené. Navíc by v tom Trump navázal na plány jeho republikánských předchůdců ve funkci, především George W. Bushe. Ten se zavázal ke spuštění vesmírného programu Constellation, jenž se měl dostat na Měsíc nejpozději do roku 2020.

Tento projekt byl zrušen prezidentem Obamou poté, co USA zasáhla hospodářská krize způsobená pádem velkých bank. Obamovi to dodnes řada předních expertů na vesmírný výzkum nemůže zapomenout.

Video Horizont ČT24
video

Horizont ČT: Stanici ISS by mohla částečně nahradit měsíční vesnice

Obamův tým pak přesunul pozornost k misi na asteroid – jejím cílem mělo být přistání na asteroidu; poté, co se ukázalo, že je to příliš náročné, změnili cíl mise na pouhé odvlečení asteroidu na oběžnou dráhu Měsíce a jeho výzkum až tam.

Republikáni jsou dlouhodobě odpůrci této strategie a zdá se, že s tím, jak nyní ovládli všechny sféry americké politiky, tento výzkum rychle ukončí. Casey Dreier na webu Planetary Society konstatuje: „Předpokládám, že Asteroid Redirect Mission je téměř jistě odepsaná.“

Kde na to vzít?

Právě finance převedené z této mise by mohly tvořit základ rozpočtu pro měsíční základnu. Donald Trump před volbami také slíbil, že seškrtá NASA rozpočet na výzkum Země – tedy peníze určené převážně na analýzy klimatické změny. Také tyto zdroje by mohly s financováním pomoci.

O trvalé přítomnosti na Měsíci uvažuje v současné době také Rusko, Evropská unie a Čína. Nejdále je evropský projekt Vesmírné vesničky, jemuž stojí v cestě právě jen nedostatek financí. Kdyby se podařilo rozložit síly mezi několik velmocí, byl by celý plán uskutečnitelný poměrně realisticky. Tato základna by se navíc mohla stát předsunutým bodem pro budoucí cestu k Marsu, kde by ušetřila podle některých odhadů až třetinu nákladů.

Video PROFIL: Donald Trump - z miliardáře prezidentem
video

PROFIL: Donald Trump - z miliardáře prezidentem

Pro Donalda Trumpa by podpora cesty na Měsíc znamenala i další trumf: většina kosmického výzkumu v USA leží na Floridě, tedy ve státě, který je klíčový pro vítězství v prezidentských volbách. Pokud by některý politik přinesl této oblasti nová dobře placená pracovní místa a ještě by jí dodal větší prestiž, mělo by to na jeho volební výsledek jednoznačně pozitivní vliv. Donald Trump by si tímto krokem mohl pojistit volební vítězství pro další prezidentské období.

Kdo zajistí cestu na Měsíc? Ve hře jsou tři jména

Od ledna 2017 se musí vyměnit ředitel NASA. Deník Washington Post přišel se jménem nejpravděpodobnějšího nástupce současného ředitele Charlese Boldena – měl by jím být oklahomský republikán James Bridenstine. Ten se v minulosti už vyjádřil ve smyslu, že NASA vynakládá na výzkum změny klimatu příliš mnoho financí. A také se vyslovil pro to, aby se Spojené státy vrátily na Měsíc. Jeho jméno potvrdil i většinou dobře informovaný server SpaceNews.

Dalším jménem, o němž se spekuluje, je Scott Pace – o něm mluví weby NASAWatch a Ars Technica. Také on je velkým podporovatelem návratu na Měsíc. Roku 2014 se v rozhovoru k této otázce vyjádřil zcela jednoznačně: „Důvodem není jen to, že mě baví věda o Měsíci, ale protože si myslím, že to může splnit důležitý mezinárodní úkol – tedy spojit se s ostatními zeměmi, především s novými vesmírnými velmocemi, jako je Indie, a také s Čínou. NASA může být a měla by být nástrojem zahraniční politiky Spojených států. A také si myslím, že lidský návrat na Měsíc představuje příležitosti pro mezinárodní spolupráci, kterou mise k asteroidům nebo na Mars zatím nemůže nabídnout,“ řekl Pace.

Asi nejdůležitější jméno spojené s cestou na Měsíc je ale Newt Gingrich. Tento republikánský politik už v lednu 2012 slíbil, že pokud bude zvolen americkým prezidentem, do konce desetiletí nechá vybudovat trvalou základnu na Měsíci a slíbil také větší zaměření na rozvoj vesmírného průmyslu. Tehdy uvedl, že by jeho plán stál jen 10 procent rozpočtu NASA.

Gingrich oznámil 17. listopadu 2016, že se sice nestane členem Trumpem sestavené vlády, ale hodlá se věnovat spíše strategickému plánování v rámci Republikánské strany. To by byla ideální pozice k tomu, aby mohl podporovat velký plán, jehož úspěch by mohl jeho autory zapsat do dějin nejen Spojených států, ale celého lidstva. Gingrich má navíc velmi podobný pohled na kosmický výzkum jako Trump: oba by rádi, aby se do něj co nejintenzivněji zapojoval soukromý sektor.