Patologové už téměř nepitvají. Pitvy dnes tvoří jen procento jejich práce

Jak se změnila v posledních desetiletích patologie? Posunula se směrem, o němž nemá běžný Čech vůbec ponětí – rozhodně již nespočívá v řezání mrtvých těl.

Klasické pitvy tvoří asi procento práce patologů. Většinou tito odborníci zkoumají tkáně živých pacientů a tím pomáhají lékařům s diagnózou i rozhodnutím o léčbě. Nemocnice se shodly na tom, že patologů je nedostatek a sehnat kvalifikované je téměř nemožné. Náročná je především výchova patologů, která trvá po studiu medicíny minimálně pět let. Dnes je mezinárodní den patologie.

V Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM), který se věnuje především transplantacím, udělají patologové ročně zhruba 10 000 analýz tkání a asi 50 pitev. „Patolog je finální arbitr našich domněnek. My se domníváme, že pacient má nějakou chorobu, ale až patolog nám řekne, jestli se nemýlíme,“ uvedl přednosta Kliniky nefrologie IKEM Ondřej Viklický. Vyšetření tkání má podle něj v mnohých případech více než 80procentní podíl na určení diagnózy. Některé analýzy se dělají i v průběhu operací a určují další operační postup.

Video Patologie je jiná, než si myslíte
video

Patologie je jiná, než si myslíte

Ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) je podíl pitev na práci patologa ještě nižší. Ústav patologie podle svého přednosty Pavla Dundra vykoná bioptická vyšetření pro asi 24 000 pacientů ročně, počet pitev letos odhadují asi na stovku. Ve Fakultní Thomayerově nemocnici (FTN) zvládnou ročně do 12 000 vyšetření tkání živých lidí. „Podíl pitevní diagnostiky v náplni práce patologa každý rok klesá. V současnosti provádíme cca 180 pitev ročně, před deseti lety to bylo cca 600,“ napsal primář Oddělení patologie a molekulární medicíny FTN Radoslav Matěj.

Patolog – zaměstnání budoucnosti

Patologů je v nemocnicích zpravidla nedostatek. „Sehnat kvalifikované je téměř nemožné,“ uvedl Dundr. Podle Matěje je patologů „jako šafránu“. V Thomayerově nemocnici je podle primáře situace částečně stabilizovaná díky práci lékařů v důchodovém věku a lékařek na rodičovské dovolené. 

Problém je podle Evy Honsové, přednostky Pracoviště klinické a transplantační patologie IKEM, především v dlouhé výchově budoucího patologa. Trvá minimálně pět let a nemocnice ji zpravidla hradí z vlastních zdrojů. „Navíc vzhledem k tomu, že na patologii vám přijdou materiály ze všech oddělení, tak obor je nesmírně rozsáhlý,“ řekla Honsová.