Lidé, kteří používají Facebook, žijí déle, potvrzuje výzkum

Z hlediska délky života existuje souvislost mezi délkou dožití a používáním sociálních sítí. Dokazují to data ze studie, která sledovala chování 12 milionů uživatelů Facebooku.

Autoři práce hned na úvod upozorňují, že tato práce ukazuje souvislost mezi délkou života a sociálními sítěmi. Ale neprokazuje, že používání Facebooku délku života prodlužuje. Jak to tedy celé funguje?

Výsledky studie vlastně jen potvrzují to, co lékaři vědí již řadu let: Lidé se silnějšími a kvalitnějšími sociálními vazbami žijí déle. Nová práce jen prokazuje, že stejná pravidla se týkají nejen fyzického světa, ale projevují se i ve virtuálním světě sociálních médií, konkrétně Facebooku.

Čím více fotografií, tím delší život
Zdroj: PNAS
 

Vědci William Hobbs a James Fowler dostali pro svůj výzkum údaje přímo od Facebooku, takže mohli využít data o 12 milionech uživatelů této sítě z celé Kalifornie. „On-line kontakty jsou podle naší práce zdravé, když jsou přiměřené a pouze doplňují kontakty s lidmi v normálním světě,“ uvedl Hobbs. „Pouze extrémní doba pobytu na Facebooku nebo hodně přátel na sociální síti a současně velmi málo v reálném životě se ukázaly být jako problematickými,“ dodal Fowler. Výsledky jejich práce vydal odborný časopis Proceedings of the National Academy of Sciences.

Se spoustou dat se pracuje snadno

Autoři srovnávali údaje, jež jim poskytl Facebook, s daty z kalifornského ministerstva zdravotnictví. Veškeré informace byly v průběhu výzkumu anonymizovány.

Vědci studovali on-line aktivitu uživatelů za dobu šesti měsíců – přitom věděli, kteří lidé z této skupiny později zemřeli, a kteří nikoliv. Vždy se potom srovnávaly údaje osob podobného stáří a stejného pohlaví.

Video Facebook
video

Facebook má nová lajkovací tlačítka

První, co na vědce z obrovského množství dat vypadlo, byl velký rozdíl v dožitém věku. Lidé, kteří používali Facebook, měli v jednom roce o 12 procent nižší šanci, že zemřou, než lidé, již tuto sociální síť nevyužívali. Podle vědců je tak velký rozdíl založen především na demografii uživatelů Facebooku – ti, kteří nemají ani přístup k internetu, žijí v natolik špatných socio-ekonomických podmínkách, že se logicky dožívají nižšího věku.

Vědce zajímalo, jaký vliv má na délku života počet přátel a intenzita i struktura komunikace na Facebooku. Hledali tedy potvrzení hypotézy, že lidé, kteří častěji komunikují na sociální síti, žijí déle. V tomto případě přihlíželi raději i k dalším faktorům, například k tomu, zda přistupují na Facebook z počítače nebo mobilního telefonu (to je znakem vyššího socio-ekonomického statusu).

 

Výsledek? Lidé s průměrně nebo nadprůměrně rozsáhlou sítí facebookových přátel žili déle než ti, kteří patřili mezi 10 procent uživatelů s nejmenším počtem „přátel“. To velmi dobře odpovídá klasickým studiím, jež popisují obdobné výsledky u „off-line“ přátelství. Vůbec nejdelší život vycházel u těch uživatelů, již ve svých příspěvcích odkazovali na mimo-facebookovou aktivitu. To autoři práce odvozovali z počtu nahraných fotografií. Naopak typické příznaky čistě facebookového života byly dlouhé příspěvky na zdi. Takoví uživatelé měli zase délku života o něco kratší.

Velmi silnou váhu měla i další drobnost: Vědci totiž mohli analyzovat i to, zda lidé získávají facebookové přátele tím, že sami někoho požádají, anebo někdo žádá je. Jednoznačně v délce života vítězili ti, kteří byli o přátelství žádáni – tedy lidé s rozsáhlou off-line sociální sítí. Vědce ale překvapilo, že lidé, již sami o přátelství žádali, se v jejich grafech nijak statisticky neprojevili. Je to špatně proto, že se zdá, že nefunguje klasické doporučení lékařů „tak prostě jděte mezi lidi a najděte si nějaké přátele“.

Co je příčinou čeho? Otázka se složitou odpovědí

Asociace mezi délkou života a sociální aktivitou je sice pozorována již dlouho, ale vědci si nejsou jistí, co je vlastně příčinou a co následkem. Poprvé na ni upozornila již roku 1979 Lisa Berkmanová a od té doby byl tento výsledek mnohokrát potvrzen.

Existuje řada hypotéz a teorií, které se na problém dívají z různých úhlů a dospívají k odlišným závěrům. Je možné, že životní styl s mnoha přáteli je prospěšný, je možné, že samotné přátelení se je pro organismus nějak chemicky výhodné. Další teorie uvažují nad tím, že staří lidé s více přáteli mají lepší péči než ti osamělí, nebo nad tím, že dlouhověkost sama o sobě přitahuje ostatní. Vědecké shoda však neexistuje.