Na dostřel Islámského státu. Čeští archeologové zkoumají Irák, i když se tam stále bojuje

Navzdory nestabilitě provádějí unikátní výzkum v Iráku. Čeští archeologové mapují pozůstatky ranně islámského osídlení v oblasti severovýchodní Mezopotámie. Pracují často několik kilometrů od území ovládaného samozvaným Islámským státem.

Vylidněná města, prach, písek a poušť. Historická provincie Hazzá bývala jedním z nejhustěji osídlených území na světě, dnes po ní zbyla jen malá stejnojmenná vesnice ležící asi 20 kilometrů od města Arbíl. Podívejte se na reportáž:

Video Čeští archeologové v Iráku
video

Čeští archeologové v Iráku

Karel Nováček, archeolog z Univerzity Palackého v Olomouci, který tento výzkum vedl, popisuje cíl průzkumu: „Tato provincie ležela v zázemí největších center tehdejšího světa, což byl Bagdád a Sámará. Abychom ji poznali, kombinujeme data z dálkového průzkumu země se sběrem povrchového archeologického materiálu, s ohledáváním pozůstatků architektury.“

To znamená, že archeologové porovnávají starší a současné satelitní snímky oblasti a z nich odvozují, kde by se nyní mohly nacházet zapomenuté a nikdy neprozkoumané památky. Na tato místa se pak archeologové vydávají a mapují je s pomocí dronů, fotoaparátů a další archeologické techniky.

V kdysi úrodném kraji se nachází pozůstatky asi dvaceti měst. Tým Karla Nováčka se kvůli bezpečnostní situaci musí obejít bez vykopávek. Památky ohrožují hlavně stavby silnic, těžba ropy a zemědělství. V neposlední řadě je to však také samozvaný Islámský stát. Tým českých archeologů často působil na dohled od hranic islamistů pod ochranou kurdských pešmergů.

Význam Arbílu

Arbíl byl jedním z prvních míst, které bylo osídleno lidmi; čeští archeologové zde našli už roku 2010 předměty staré kolem 150 000 let. Významnou metropolí se stal už v době mezopotámské říše – tedy v době tři tisíce let před naším letopočtem. Byl součástí mnoha říší – asyrské, perské, babylonské, arabské i osmanské.

Význam si podržel vždy, na rozdíl od jiných známějších archeologických lokalit, nikdy úplně nezanikl – občas upadal, ale nikdy nebyl zcela opuštěn a vždy měl přinejmenším lokální význam. Právě proto stál Arbíl spíše mimo zájem archeologů, až donedávna nebyl zkoumán prakticky vůbec. Dnes má téměř milion obyvatel a je čtvrtým největším městem Iráku.

Video Horizont ČT24
video

Horizont ČT24: IS bojuje v Mosulu o své přežití v Iráku

Viditelnou připomínkou bohatých dějin města je 30 metrů vysoký umělý pahorek, který tvoří střed i symbolickou dominantu Arbílu. V jeho nitru se skrývají pozůstatky slavného chrámu bohyně Ištar, věštírny a královského paláce z osmého století před Kristem. Vrcholek pahorku obsadila středověká pevnost, jež se později přeměnila na hustě osídlenou čtvrť s doklady městské architektury z přelomu 19. a 20. století.

Mosul – válkou zasažené metropole

I dalším projektem – mapováním zničených památek v Mosulu – vědci pomáhají uchovat historii pro další generace. „Popis architektury Mosulu neexistuje. Nebo respektive to, co existuje, je sto let staré a neúplné, my se snažíme tuto černou díru zaplnit,“ popisuje Nováček. Vědci vytvořili interaktivní mapu, která jejich práci v Mosulu vizualizuje.

Jak se měnil Mosul pod nadvládou samozvaného Islámského státu, představí archeologové i tady v budově Akademie věd na Národní třídě – na výstavě, která se bude konat v únoru příštího roku.