Ve středu v odpoledních hodinách přistane na Marsu další lidský výtvor - modul Schiaparelli.
Na Mars dosedne modul mise ExoMars, sledujte přistání živě. Bude pátrat po stopách života
Na Marsu přistane ve středu odpoledne modul Schiaparelli, který k rudé planetě přiletěl s družicí Trace Gas Orbiter (TGO). Jde o společný projekt ExoMars Evropské kosmické agentury (ESA) a ruské agentury Roskosmos, zaměřený na hledání případných stop života na této planetě.
Hlavním cílem mise je podle ESA pátrat po výskytu metanu a dalších atmosférických plynů, které mohou být znamením přítomnosti aktivních biologických nebo geologických procesů. Dalším významným úkolem je otestovat důležité technologie v přípravě účasti ESA při budoucích misích na Marsu.
Jak bude přistání vypadat? Podívejte se na simulaci ESA:
„Průlet atmosférou Marsu a přistání proběhne v době 16:42 – 17:42. Přibližně ve 20:00 by měla být přenesena první telemetrická data a dozvíme se tak, zda přistání proběhlo úspěšně, stejně tak jako navedení sondy TGO na oběžnou dráhu kolem Marsu. Už předtím proběhne pokus přes indickou sledovací stanici a sondu Mars Express o zachycení nosného signálu přistávacího pouzdra bez dat,“ popisuje Michal Václavík z České kosmické kanceláře.
Cesta na Mars trvala sedm měsíců
Družice TGO se společně s modulem vydala na cestu letos 14. března za pomoci ruské nosné rakety Proton a ke svému cíli dorazila po sedm měsíců trvajícím letu. V neděli se oba aparáty podle plánu od sebe úspěšně oddělily. Zatímco Schiaparelli zamířil k Marsu, aby pokračoval v bádání na povrchu, družice bude obíhat kolem planety a zkoumat ji z výšky kolem 400 kilometrů.
Postup přistání mise Exomars2016
Program ExoMars se skládá ze dvou misí. První nyní plní družice TGO a modul Schiaparelli. Druhá část projektu má odstartovat v roce 2020 vysláním robotického vozítka a vědecké platformy na povrch Marsu. Vozítko bude vybaveno vrtným zařízením a sadou nástrojů pro geochemický a exobiologický výzkum (výzkum mimozemského života).
- Giovanni Virginio Schiaparelli byl italský astronom. Žil v letech 1835 až 1910.
- Zabýval se pozorováním objektů ve sluneční soustavě. Při pozorování planety Mars pojmenovával tzv. moře a kontinenty.
- V roce 1877 se domníval, že zpozoroval dlouhé přímé objekty, které nazýval canali. Tím mínil přírodní koryta či zálivy, ale nesprávným překladem se šířila informace, že objevil na Marsu umělé kanály. Až o mnoho let později se ukázalo, že jeho kanály na Marsu byly optickým klamem způsobeným nekvalitní optikou dalekohledů.
- Byl také prvním, kdo prokázal, že meteorické roje Perseidy a Leonidy souvisejí s kometami.