Papouščí zabiják ovcí je na pokraji vyhynutí

Velký novozélandský papoušek je výjimečný rovnou v několika ohledech. Ani jeho unikátnost však nezabránila tomu, aby se neocitl na hraně vyhynutí.

Jmenuje se nestor kea a jde o jediného horského papouška na světě. Současně se jedná podle řady studií o jednoho z nejinteligentnějších ptáků planety – a nově také o jednoho z nejohroženějších.


Ve volné přírodě žije pouze na jediném místě planety – v horách Jižního ostrova. Nové výzkumy neziskové organizace Kea Conservation Trust varovala, že stav papoušků zažívá obrovský propad. Podle kvalifikovaných odhadů již přežívá jen posledních  jeden až pět tisíc kusů.

„Kea patří mezi nejvíc milované a současně nejvíc nenáviděné ptáky Nového Zélandu,“ popsal problém šéf nadace Tamsin Orr-Walker pro deník Guardian. Kea má s lidmi velmi dlouhou a komplikovanou historii: rád vyhledává lidskou společnost – a také na to doplácí.

Zabiják ovcí? Věda proti selskému rozumu

Už když se na Novém Zélandu začaly poprvé chovat ovce, přišli farmáři se znepokojivým svědectvím: na jejich ovce útočí velcí olivově zbarvení papoušci. Úředníci ani vědci těmto historkám nevěřili – ostatně kdo to kdy viděl, aby papoušci napadali ovce.

Jenže svědectví farmářů přibývalo. Moderní biologové 20. století se pokoušeli zjistit, zda jsou pravdivá: dospěli k tomu, že nejsou. Vědci přinesli celou řadu přesvědčivých argumentů, proč se farmáři mýlí.

Keové by neměli mít dostatek síly na to napadnout dospělou ovci, odporuje to papouščí povaze i schopnostem. V 60. letech vznikla autoritativní studie, která popsala, že kea může výjimečně zaútočit na zraněnou ovci, občas se také sytí na mrtvolách ovcí uhynulých z jiných příčin.

Tento pohled je uchovaný ve většině odborné literatury z druhé poloviny 20. století – farmáři ve vědeckých knihách vypadali jako pověrčiví nevzdělanci. Jenže roku 1993 pořídili biologové noční video, které zachycuje útok nestorů kea na stádo zcela zdravých ovcí:

Tyto záběry jednoznačně potvrdily, že papoušci opravdu útočí přesně tak, jak popisovali farmáři: keové přistávali na zádech ovcí, pak pomocí spárů a ostrého zobáku odstranili vlnu a ovcím zaživa pojídali maso z těla.

Ptáci sice dobytekl přímo nezabíjeli, ale jejich útoky často způsobují tak vážná zranění, že jim zvířata podlehla.

Podívejte se na důkaz inteligence nestora kea:

Trojice smrtelných nebezpečí

Nenávist vůči keům je tedy snadno pochopitelná, není však hlavní příčinou toho, že jsou nyní papoušci tak ohrožení. Důvody jsou tři:

  1. Invazivní druhy: asi největší riziko pro key je dnes vliv invazivních druhů v přírodě Nového Zélandu. Jejich důsledkem je to, že se dvě třetiny vyklubaných mláďat nikdy nedožijí dospělosti.
  2. Lov: od roku 1860 bylo uloveno asi 160 000 těchto papoušků, za mrtvoly platila novozélandská vláda odměny.
  3. Otrava olovem: spousta starých domů v horách, kde papoušci žijí, má části z olova. Keové jsou na olovo velmi citliví, tento kov jim způsobuje poškození mozku a smrt.

Naděje je jen polomrtvá

V současné době jsou papoušci nestor kea již na celém území Nového Zélandu ze zákona chránění, ale zda se je podaří zachránit, není jisté. Nový Zéland se rozhodl, že do roku 2050 chce zlikvidovat všechny druhy invazivních predátorů, což by mohlo papouškům výrazně pomoci. Ale odstranit všechno olovo ze střech domů už tak snadné nebude – oblast, kde kea žije, je na to příliš rozsáhlá: 

/*json*/{"map":{"lat":-44.34159552141162,"lng":169.80275230781254,"zoom":7,"mapTypeId":"roadmap"},"markers":[],"polylines":[],"circles":[],"polygons":[],"rectangles":[]}/*json*/