Čeští vědci vysvětlili syndrom bílého nosu: nemoci, která kosí netopýry

Za úhynem netopýrů v Severní Americe může podle Čechů vitamin B2. 

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK Autor: Petr Eret

Čeští vědci zjistili, proč v Severní Americe hromadně hynou netopýři. Způsobuje to choroba v češtině nazývaná syndrom bílého nosu - jde o plíseň, která netopýry napadá v období zimního spánku. Doposud se nevědělo, co přímo nemoc ovlivňuje. Podle vědců je příčinou nemoci vitamin B2 čili riboflavin, s nímž se netopýři v době zimování nejsou schopni vyrovnat. Oznámila to Natália Martínková z Ústavu biologie obratlovců AV ČR z Brno.

Video Nemoc bílých nosů objasněna
video

Nemoc bílých nosů objasněna

Plíseň se vyskytuje u netopýrů téměř na celé severní polokouli, ale jen na severoamerickém kontinentě stojí za hromadnými úhyny. Evropští a asijští netopýři jsou, až na výjimky, schopni se s původcem onemocnění vyrovnat a infekci tolerují, konstatovali vědci. „Chemickou analýzou jsme prokázali, že růst původce syndromu bílého nosu je doprovázen produkcí vitaminu B2,“ uvedl Miroslav Kolařík z Mikrobiologického ústavu AV ČR.

Ačkoliv se riboflavin v těle podílí na celé řadě metabolických procesů, obratlovci si ho nedovedou sami vytvořit a podobně jako některé další vitaminy ho získávají z potravy. Zdravý aktivní savec se s nadměrným příjmem vitaminu B2 dokáže vyrovnat a přebytky vyloučí močí. Netopýři mají ale při zimování výrazně omezený metabolismus a látkovou výměnu. Právě proto na ně jinak zdraví prospěšná látka působí toxicky.

Toxický efekt vitaminu zesiluje působení světla. K tomu podle Martinkové dochází, když se netopýr probouzí ze zimního spánku. „Ve tkáních se obnovuje normální průtok okysličené krve a netopýři vylétávají na lov již za soumraku, takže tenkou a poloprůsvitnou kůží na křídlech zachycují efektivně sluneční světlo a dochází k zesílení toxických účinků nahromaděného vitaminu,“ dodala. Probuzení pak zhorší poškození kůže, která je vitaminem B2 silně prosycena.

Na výzkumu spolupracovali vědci z několika akademických ústavů a moravských a českých vysokých škol. Šlo mimo jiné o veterinární a farmaceutické univerzity v Brně a Univerzity Karlovy. Výsledky jejich výzkumu otiskl mezinárodní vědecký časopis Scientific Reports.