Vědci vrátili tvář mumii egyptské krásky. Její podobu vytiskli na 3D tiskárně

Týmu vědců z Melbournské univerzity se podařilo rekonstruovat podobu mumifikované hlavy dívky, která žila před 2000 lety ve starověkém Egyptě.

Moderní technologie pomáhají i v tak klasických oborech, jako je egyptologie. Fascinujícím příkladem je mezioborová spolupráce na rekonstrukci mumie. Své síly spojili experti z tak vzdálených oborů, jako je forenzní patologie, počítačová tomografie, 3D tisk, zubní lékařství nebo egyptologie. Výsledkem je precizně vytvořená 3D podoba ženy, která vypadá jako živá.

Egypťanka Meritamun

Hlava patřila dívce nebo ženě, jejíž věk vědci odhadují na osmnáct až pětadvacet let, která žila v době kolem přelomu letopočtu. Melbournský tým jí začal říkat Meritamon, což znamená „Milovaná Amonem“. Nemá nic společného s reálně exitující egyptskou šlechtičnou Meritamon, vědcům se jen zalíbilo její jméno.

Hlava mumie ležela v archivech Melbournské univerzity přes 100 let, aniž by kdo tušil, jak ji využít. Nikdo dnes ani neví, jak se tam ocitla, a zřejmě by v depozitářích ležela bez větší pozornosti dodnes – nebýt antropoložky Varshy Pilbrowové, která se rozhodla, že to změní. Mumie byla ve velmi špatném stavu, proto se ji rozhodli vědci z univerzity nascanovat, aby po ní zbylo alespoň něco. Počítačová tomografie ale odhalila, že lebka ženy je naopak ve výjimečně dobrém stavu, což otevřelo zcela nové možnosti.

Jak se tiskne 3D lebka?

Nastupuje forenzní egyptolog

Janet Daveyová z University Monash provedla na lebce řadu testů, které odhalily pozoruhodné množství detailů. Dokázala ze struktury kostí na tváři rozpoznat pohlaví mumie, například podle velikosti její brady nebo podle očních jamek. Hypotézu o ženě si nechali Australané raději potvrdit ještě profesorkou Caroline Wilkinsovou, která se proslavila rekonstrukcí tváře krále Richarda III.

Meritamon měla podle těchto údajů postavu vysokou asi 162 centimetrů, což odpovídá naší představě o tom, jak vysocí bývali lidé ve starověku. K přesnějšímu určení chybí podrobnější podklady. Ideální by k tomu byla kost z paže nebo nohy.

Nejobtížnější bylo zjistit věk Meritamon v době její smrti. Vědci vycházeli ze zubů mumie; měla v nich totiž dva kazy. To je velmi pozoruhodné, kazy totiž známe vlastně až z doby antického Řecka a Říma, kdy se díky Alexandru Makedonskému dostal do Egypta poprvé cukr. Jenže typ jemných bandáží použitých na mumii zase více odpovídá době mnohem dřívější. Zatím egyptologové odhadují, že Meritamon asi žila kolem přelomu letopočtů, připouštějí však, že se mohou mýlit třeba i o 1500 let – pravdu se dozví až po radiokarbonové analýze, jež by se měla uskutečnit ještě letos.

Podívejte se, jak probíhala rekonstrukce:


Smrt krásné Egypťanky

Jak mohla Meritamon zemřít, na to měli přijít forenzní patologové. Už z počítačové tomografie bylo patrné, že kromě výše zmíněných kazů měla Egypťanka také zdravotní problémy: Na její lebce byla jasně viditelná místa se slabší kostí. To je typický projev chudokrevnosti. Nejpravděpodobnější příčinou této poruchy byla u Meritamon malárie nebo schistosomóza přenášená motolicemi.

„Veškeré rekonstrukce jsou vždy jen odhadem.“ 

Jennifer Mannová

forenzní sochařka

Fakt, že se dožila dospělosti, naznačuje, že se nakazila až v pozdějším věku. A také z toho vyplývá, že to mělo vliv na její vzhled i chování. Na sklonku života musela být bledá a letargická. Komplikace způsobené anémií byly zřejmě hlavní příčinou smrti mladé ženy.

Od lebky k tváři

Z tomografického scanu vytvořili technici pod vedením Gavana Mitchella 3D model lebky, který pak sloužil jako základ pro rekonstrukci tváře Meritamon. Tiskárna lebku tiskla 140 hodin, musela mít nezvyklé množství detailů. Tento vědecký artefakt se pak stal základem pro vymodelování výsledné podoby obličeje.

To dostala za úkol sochařka Jennifer Mannová. „Model, který jsem od Gavana dostala, byl úžasný v tom, jak byl detailní,“ řekla Mannová, která není jen sochařka – je forenzní sochařka. Její práce se využívá například při rekonstrukci neidentifikovaných lidských těl.

Samotná rekonstrukce tváře Meritamon pak vypadala tak, že sochařka přikládala k lebce plastikové markery, jimiž označila různou hloubku tkáně na místech lebky. Vychází se z obecných dat o tom, jak vypadaly obličeje starověkých Egypťanů (jež se odvozují od současných Egypťanů) – ty se použijí jako zdroj pro odhad podoby konkrétní.

Z různých anatomických zákonů se dá odvodit, jak vypadal nos, uši a další části těla. Lebka obalená plastovými svaly pak byla zalita do polyuretanové pryskyřice a obarvena na mírně světlejší olivovou. Posledním krokem byly vlasy, modelem pro ně se stala egyptská šlechtična Rai, která žila v době kolem roku 1500 před naším letopočtem a jejíž tělo se nachází v Egyptském muzeu v Káhiře. 

Celá rekonstrukce sice nedala jasné odpovědi na otázku, kdo byla Meritamon, ale spoustu informací se z toho již egyptologové dozvěděli. Je jisté, že muselo jít o poměrně bohatou ženu žijící poněkud rozmařilým způsobem. Ráda mlsala, většinu života strávila kolem Nilu a měla světlejší pleť než její současníci. Trápila ji bolest zubů, zemřela poměrně mladá – pravděpodobně na nemoc, ale možná taky následkem porodu. A tušíme, jak přibližně vypadala. To všechno jsou odpovědi získané z jediné porušené lebky.