Život na Zemi vznikl extrémně rychle, dokazuje objev. A naznačuje existenci života ve vesmíru

Australané hlásí z Grónska nejstarší důkaz života na Zemi. Tento objev přepisuje historii planety.

Australští vědci objevili v nově odtátém terénu Grónska dosud nejstarší zkamenělé pozůstatky života. Zkameněliny tvoří mikrobi, kteří planetu obývali již před 3,7 miliardou let, uvedli Australané v aktuálním vydání odborného žurnálu Nature. Objev podle nich ukazuje, že život se na Zemi mohl zformovat dříve a jednodušeji, než se dosud myslelo.

Jeden ze spoluautorů studie Martin Van Kranendonk z Univerzity v Novém Jižním Walesu, který zároveň vede australské středisko pro astrobiologii, k objevu uvedl, že je to vzpruha pro naděje, že život vznikl i jinde ve vesmíru, například na Marsu. „Ukazuje nám to, jak se naše planeta vyvíjela a jak vznikly základy života,“ řekl Van Kranendonk.

Podle Van Kranendonka se zdá, že vývoj života byl mnohem rychlejší, než se usuzovalo. Předpokládá se, že Země vznikla před 4,6 miliardy let, velké bombardování planety asteroidy pak skončilo někdy před čtyřmi miliardami let. Nový objev ukazuje, že život se pak vyvinul velmi rychle poté.

Jak vypadal první život na Zemi

Australský tým v oblasti Isua na jihozápadě Grónska nalezl na skalách odhalených díky tání takzvané stromatolity, což jsou kupolovité usazeniny vytvořené koloniemi bakterií a sinic. Dosud žijící stromatolity je možné najít například v Austrálii.

Stromatolity nalezené v Grónsku byly vysoké zhruba jeden až čtyři centimetry. Odborníci jejich stáří datovali na 3,7 miliardy let. Pokud by se jejich objev zkamenělého života potvrdil, předčilo by to dosud známý nejstarší nález, učiněný v Austrálii, o 220 milionů let.

„Tehdy zde byl zcela odlišný svět. Kontinenty byly černé, oceány zelené a obloha oranžová.“

Martin Van Kranendonk

geolog, Univerzita v Novém Jižním Walesu

Povrch byl černý kvůli chladnoucí lávě, na které nerostly žádné rostliny, zatímco zeleň oceánů byla důsledkem velkého množství železa. V atmosféře bylo jen velmi malé množství kyslíku, který se stará o modř oblohy, převažující barvou byla proto oranžová.

Astrobioložka z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Abigail Allwoodová dataci nálezu považuje za správnou, jen si není jistá tím, že objev kdysi opravdu skrýval život. Předložené důkazy ji prozatím plně nepřesvědčily, vyloučeno tak není, že to je jen geologická hříčka.