Na přesuny NATO musíme náležitě reagovat, nařídil Putin špičkám obrany

Moskva – Ruský prezident Vladimir Putin vyzval své armádní představitele, aby možné ohrožení ruské bezpečnosti nebrali na lehkou váhu a vypracovali „náležitou odpověď“. Jde o prohlášení související s chystaným plánem NATO na větší vojenskou přítomnost ve východní Evropě. Rusko už před nedávnem vyhlásilo novou vojenskou doktrínu – šéf Kremlu Putin se dnes navíc sám postavil do čela komise, která dohlíží na přezbrojení ruských obranných sil. Geopolitické napětí nad ukrajinskou krizí dál trvá, už několik dní ale platí křehké příměří mezi armádou a separatisty na východě.

„Je třeba přesně vyhodnotit potenciální hrozby pro vojenskou bezpečnost Ruska. Na každou z nich je třeba dát adekvátní odpověď,“ citovala z Putinova projevu ruská státní agentura ITAR-TASS. Šéf Kremlu je znepokojen budováním americké protiraketové obrany nedaleko ruských hranic, militarizací kosmu, rychle postupujícím vývojem nejaderných strategických zbraní a zejména nedávno oznámenými plány NATO na posílení vojenské přítomnosti ve východní Evropě.

Prezident připomněl, že tento krok aliance zdůvodňuje krizí na Ukrajině, „kterou naši západní partneři vyprovokovali a vyvolali a nyní ji využívají pro oživení svého vojenského bloku“. Putin zdůraznil, že bezpečnost Ruské federace musí být zajištěna za jakýchkoli vnějších podmínek. Rovněž oznámil, že se rozhodl osobně postavit do čela takzvané vojensko-průmyslové komise, která koordinuje přezbrojení ruské armády a dbá na plnění státních zbrojních zakázek. Komise byla dosud podřízena ruské vládě.

Odpovědnost za MH17 má Kyjev a jeho silové kroky, vzkázal Šojgu

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu obvinil Kyjev z toho, že nese plnou zodpovědnost za tragédii malajsijského boeingu, který byl sestřelen na východě Ukrajiny. K neštěstí by podle ruského ministra nedošlo, kdyby Kyjev neřešil domácí problémy násilím a zbraněmi. Právě včera zveřejněná zpráva vyšetřovatelů bez dalších detailů hovoří o tom, že letadlo spadlo vlivem vnějšímu zásahu, nikoliv chybou či závadou. Ukrajinské vedení naopak dlouhodobě tvrdí, že pád letu MH17 mají na svědomí separatisté s přispěním Ruska.

„Katastrofa se odehrála ve vzdušném prostoru Ukrajiny, která nese veškerou, plnou odpovědnost za to, co se stalo,“ řekl generál Šojgu při schůzce s malajsijským ministrem obrany. „Jsem přesvědčen, že kdyby Ukrajina řešila vnitřní problémy bez použití ozbrojených sil, bez krveprolití, bez nasazení těžkého dělostřelectva, raketometů, letectva (…), pak by se ta tragédie neodehrála,“ řekl Šojgu podle agentury ITAR-TASS.

O údajném sestřelení stroje se ve včerejší zprávě nemluví, ani o jeho viníkovi. Cílem aktuálně vydané zprávy byly podle vyšetřovatelů hlavně technické příčiny pádu. Zpráva čítá 30 stran a obsahuje detaily z hlasových záznamů z kokpitu, satelitní snímky i informace z radarů.

Rusko úspěšně otestovalo raketu Bulava, dopadla na kamčatce

Ruské ministerstvo obrany dnes také oznámilo úspěšný test mezikontinentální rakety Bulava. Ta odstartovala z nové jaderné ponorky Vladimir Monomach v Bílém moři a dopadla na opačné konci země v Asii. „Bojové hlavice úspěšně zasáhly polygon Kura na Kamčatce,“ citovala agentura Interfax generála Igora Konašenkova. 

Podobný loňský test byl neúspěšný. Rakety Bulava, které mají patřit k základním prvkům ruského systému jaderného odstrašování po tři další desetiletí, dosud podle agentury Interfax neuspěly v osmi z 19 testů. 

Raketa je prý s to přepravit na vzdálenost 8 000 kilometrů až deset jaderných hlavic, schopných samostatně manévrovat v rychlosti několikanásobně překračujících rychlost zvuku. To má zaručit proniknutí protiraketovou obranou.