Člověk v tísni

Do Česka dál přicházejí z Ukrajiny i dětští uprchlíci bez doprovodu, i když už v menších počtech. Většinou jsou ve věku od patnácti do osmnácti let. Zhruba o stovku mladších běženců se starají pěstounské rodiny nebo ústavy. Česká televize to zjistila od Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí.

Tisíce lidí se shromáždily v Praze na Staroměstském náměstí při akci na podporu ukrajinského boje proti ruské agresi. Část přišla v průvodu z náměstí Kinských přes Karlův most. Na shromáždění promluvil prezident Petr Pavel. Lidé si přinesli vlajky Ukrajiny, EU a NATO a transparenty na podporu napadené země. Na náměstí Borise Němcova, kde sídlí ruské velvyslanectví, proběhl koncert Noise for Ukraine. Další akce uspořádali v regionech, všechny se uskutečnily v den druhého výročí otevřeného vpádu ruské armády na Ukrajinu.

Ukrajinská armáda se po dvou letech vzdoru vůči plnohodnotné ruské invazi drží lépe, než čekal celý svět, uvedl vojenský analytik Vlastimil Bříza v pořadu Události, komentáře. Druhý rok trvajícího konfliktu označil za „krvavý“, jelikož se podle něj ztráty ruské armády blíží počtu ztrát některých zemí za druhé světové války. O válce podle Břízy rozhodnou dva faktory – morálka ukrajinské armády i obyvatelstva a vojenská pomoc ze Západu.

Jednou z obětí války v jihoukrajinské Novopetrivce se stal vodojem, což připravilo obyvatele o vodu. Nyní tam díky české pomoci roste nový. Na místě natáčel štáb ČT zpravodajky Barbory Maxové.

Ruské útoky od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu míří i na běžné obyvatele země. Za poslední měsíc se razantně zvýšil počet zabitých nebo poraněných civilistů. V bojích jsou navíc opakovaně ničeny nejen domy, ale i infrastruktura pro dodávky plynu, elektřiny a především pitné vody. Podle OSN se bez ní ocitl více než milion Ukrajinců především v malých obcích v okolí zničené Kachovské přehrady. Otázku, co budou pít a z jaké vody vařit, si ale musí každý den položit i lidé ve velkých městech. Pro Reportéry ČT natáčel Jan Řápek.

Spojené státy americké a Velká Británie v pátek v noci zahájily údery ze vzduchu a z moře proti vojenským pozicím jemenských povstalců hútíů na území Jemenu. Podporu k bojové akci poskytla i Austrálie, Bahrajn, Kanada a Nizozemsko, řekl americký prezident Joe Biden. Útoky potvrdil i britský premiér Rishi Sunak. V jemenské metropoli Saná se podle svědků ozvalo několik výbuchů, zasažena byla i další města. Cílem úderů je obnovit stabilitu v Rudém moři.

Teploty na Ukrajině na řadě míst sahají pod bod mrazu. Pro mnoho obyvatel vesnic poničených ruskou agresí to znamená potíže. Milionům lidí musí pomáhat humanitární organizace. V Dněpropetrovské oblasti natáčel zpravodaj ČT Jan Řápek.

Zdánlivě výhodná půjčka na malou částku, která skončila exekucí na statisíce. To je situace, kterou podle odborníků v Česku znají desetitisíce lidí. Přitom smlouvy s vysokým úrokem nebo například příliš přísnými sankcemi za opožděné splátky mohou být neplatné. A lidé mohou peníze, které na nich exekutor vymohl nezákonně, získat zpět. S takovým nárokem už u soudů uspělo několik desítek bývalých dlužníků.

V předvánočním čase jsou lidé nejvíce štědří. Podle Fóra dárců podporují hlavně zavedené charitativní sbírky. Loni na veřejně prospěšné účely darovali přes patnáct miliard korun. Menší zájem teď evidují organizace v regionech.

V Česku přibývá lidí, kteří mají problémy se splácením půjček. Ve třetím čtvrtletí byla podle dluhových registrů ohrožena úhrada více než šesti procent všech krátkodobých úvěrů. Naopak u hypoték zůstává platební morálka dobrá.

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.

Velké neziskové organizace Člověk v tísni nebo Lékaři bez hranic nezajistí Izraeli žádnou humanitární pomoc, kterou obvykle po katastrofách nebo ve válečných konfliktech zajišťují. Přestože se obě organizace v minulosti pokoušely získat v zemi potřebnou registraci, aby na místě mohly působit, izraelské úřady jim nevyhověly. Pomoc neshromažďuje ani Český červený kříž. Sbírku naopak v nadcházejících dnech spustí Federace židovských obcí.

O ústeckém sídlišti Mojžíř se v poslední době často mluví jako o problematickém místě, kam kvůli obavám řidičů o bezpečnost přestaly jezdit trolejbusy a jedna pizzerie tam odmítá vozit objednávky. Méně se již mluví o tom, že je to ukázka toho, jak také může fungovat realitní byznys – nebo spíše byznys s chudobou. Majitelé domů fakticky inkasují nemalé peníze od státu. Nájemné je vzhledem ke stavu bytů vysoké, ale nájemníci často neplatí ze svého – dostávají dávky, což vede k lukrativnímu byznys modelu. O bydlení v Mojžíři natáčeli pro 168 hodin Jaroslav Hroch a Eva Koryntová.

Přes osmadvacet tisíc lidí opustilo Náhorní Karabach, který v minulém týdnu ovládly ázerbájdžánské síly, napsala agentura Reuters. Arménské úřady těm, kteří nemají po příchodu kde zůstat, zajišťují nouzové ubytování. Spojené státy a Evropská unie přislíbily humanitární pomoc.

Pokuta od revizora nebo nezaplacené sociální pojištění bývají často závazky, na které dlužník zapomněl. Dohledat částky ale může být složité. Lidé mají možnost využít celé řady evidencí, díky kterým zjistí, kolik například dluží dohromady.

Program Milostivé léto letos nově nabízí pomoc s místními poplatky, na kterých lidé dluží obcím. Dlužníci se tak mohou zbavit naběhlého penále, sankcí, úroků nebo exekučních nákladů. Obcím se tím zase zvyšuje šance na zajištění peněz i snížení administrativní zátěže. Do programu se podle Člověka v tísni zatím připojily desítky obcí. Další města a obce – třeba Přerov nebo Ústí nad Labem – budou o zapojení teprve jednat. Čas na to mají do konce září.

Na středoškolské a vysokoškolské studenty z Ukrajiny, kteří zemřeli v důsledku ruské agrese, vzpomněli v pondělí večer jejich vrstevníci v Praze – čeští studenti i mladí Ukrajinci, kteří do Prahy kvůli ruské válce odešli. Pietní akci uspořádala organizace Člověk v tísni v rámci vzdělávacího programu Jeden svět na školách v předvečer Dne památky obětí komunistického režimu.

Muž, který byl kvůli rodičům od dvanácti let v exekuci, zaplatil dluh. Exekutor mu v dětství zabavil hračky, později nezákonně také mzdu. Věřitel v únoru nesouhlasil se zastavením exekuce, po odvysílání reportáže 168 hodin se ale ozval s tím, že šlo o chybu. Dětský dlužník dostane celou částku zpátky. Vývoj sledovala redaktorka 168 hodin Darina Vlková.

Od tornáda na Břeclavsku a Hodonínsku v sobotu uplynuly dva roky. Obce na Břeclavsku a Hodonínsku však stále nemají opravené vše, co živel zničil. Potřebují dále investovat do veřejných budov, vodovodů, komunikací či zeleně. V pátek ministerstvo pro místní rozvoj vyhlásilo novou výzvu na obnovu majetku obcí a kraje. Čekání na výzvu však bylo podle starostů dlouhé. Navíc zatím nevědí, co dostanou z předešlé výzvy, řekl v sobotu ČTK starosta Lužic na Hodonínsku Tomáš Klásek (za KDU-ČSL).

Nemyslím, že vládní úsporný balíček je tak zničující, jak tvrdí odbory, ale vůbec nereaguje na to, co se tu dělo poslední tři roky, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce sociolog a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Daniel Prokop. Vedoucí dluhového poradenství Člověka v tísni Daniel Hůle se neobává vyššího počtu exekucí. Zmínil, že výrazně pomůže přijetí evropské směrnice o oddlužení.

Blíží se další možnost pro lidi s exekucí, jak snížit dluhy. Od prvního července do konce listopadu se budou moct zbavit úroků a penále z neuhrazených daní nebo sociálního pojištění. Jen v případě, že splatí původní dlužnou částku. Návrhy zákonů tento týden podepsal prezident.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) ve středečních Událostech, komentářích znovu jasně odsoudil zničení Kachovské přehrady na Dněpru, z níž obvinil Rusko. Nejnovější události na Ukrajině podle něj ukazují, že Rusko se v napadené zemi „chová barbarsky“. Ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek doplnil, že zásadní je v regionu zajistit dodávky pitné vody. Zároveň upozornil, že tamní obyvatelé budou možná muset chodit k cisternám s vodou dlouhé měsíce.

Voda ze zničené Kachovské přehrady zaplavila na jihu Ukrajiny přes tři tisíce domů, vyplývá z hlášení ukrajinských úřadů i ruské okupační správy. OSN informovala o tom, že naléhavou pomoc potřebuje přes šestnáct tisíc lidí. Humanitární dopady katastrofy podle ní ale pocítí statisíce osob. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kritizuje OSN a Červený kříž za neposkytnutí pomoci lidem postiženým záplavami. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal humanitární organizace vyzval k rychlému jednání.

Domácnosti si víc půjčují na svoje útraty. Během prvního čtvrtletí se tyto krátkodobé dluhy zvýšily o skoro šest procent na víc než 540 miliard. Vyplývá to z dat bankovního a nebankovního registru klientských informací. Nabyl také objem rizikových úvěrů.