Česká republika

Jako samozřejmá součást Evropské unie je dnes v Bruselu vnímána Česká republika. Opačným směrem je to občas horší. Česká veřejnost fungování evropských institucí často nerozumí nebo je považuje za příliš těžkopádné a klíčová rozhodnutí, která činí vlády členských zemí, někteří označují za „diktát Bruselu“. O fungování Evropské unie, ale i o rizicích pro ni hovořili v debatě České televize k nadcházejícímu dvacátému výročí vstupu České republiky hosté, kteří patří k nejvlivnějším Čechům v Bruselu.

U příležitosti dvaceti let od vstupu České republiky do Evropské unie připravila ČT debatu s europoslanci. Diskutovali o migraci nebo geopolitické situaci v Evropě a na Blízkém východě. Jejich rozhovor se dotknul i opatření EU proti změnám klimatu a jejich dopadům na evropskou ekonomiku. Debatovali místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (nestr.), kvestor Evropského parlamentu Marcel Kolaja (Piráti) a europoslanci Ivan David (SPD), Kateřina Konečná (KSČM), Jiří Pospíšil (TOP 09), Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) a Veronika Vrecionová (ODS).

Češi před volbami do Evropského parlamentu (EP) považují za nejdůležitější obranu a energetickou nezávislost. Důležité téma je podle nich také migrace, vyplývá z oficiálního průzkumu Evropské unie Eurobarometr. Na rozdíl od evropského průměru naopak Čechy nezajímá změna klimatu. Zájem o evropské volby se v Česku více než zdvojnásobil, ale stále je nejnižší v celé Unii.

Česká vážná hudba slaví na Britských ostrovech nebývalé úspěchy. Je součástí programu několika tamních oper. Zanedlouho navíc do vedení dvou nejprestižnějších hudebních institucí usednou čeští dirigenti, kteří se netají tím, že pro britské publikum chystají ještě víc domácí vážné hudby.

Petr Pavel je už rok ve funkci prezidenta České republiky. Úřadu se ujal složením prezidentského slibu 9. března 2023 na společné schůzi obou komor Parlamentu, a nahradil tak Miloše Zemana. Pavel za rok v nejvyšší ústavní funkci podepsal několik sporných zákonů, například konsolidační balíček nebo omezení valorizace důchodů. Žádný zákon naopak nevetoval. Prezident také jmenoval řadu soudců či profesorů, ale také povýšil či jmenoval řadu osobností, které jeho předchůdce několikrát odmítl.

Do Česka v úterý přiletí francouzský prezident Emmanuel Macron. Setká se s prezidentem Petrem Pavlem a premiérem Petrem Fialou (ODS), s nimiž by měl podle dostupných informací řešit hlavně pomoc Ukrajině a jadernou energetiku včetně tendru na dostavbu Dukovan. Podle Hradu se bude jednat i o českém plánu na nákup velkorážové munice v zemích mimo Evropskou unii pro Kyjev. Obě země také podepíší dohodu o strategické spolupráci. Středový politik Macron je u moci od roku 2017. Jako jeden z předních evropských lídrů usiluje o roli zprostředkovatele mezi Moskvou a Kyjevem. Na domácím poli naráží na odpor veřejnosti kvůli svým nepopulárním ekonomickým reformám.

Bělorusové si v neděli vybírají nové složení dolní sněmovny a místních správ. Tak by tomu tedy bylo, kdyby „volby“ nebyly okatě nastaveny způsobem, aby v nich nemohl vyhrát nikdo, kdo by jakkoli ohrozil moc „posledního diktátora Evropy“, běloruského vůdce Alexandra Lukašenka. Ten se zřejmě chce za každou cenu vyhnout jakémukoliv nepříjemnému překvapení, které by se třeba jen vzdáleně podobalo mohutným protestům proti jeho režimu z léta a podzimu 2020. Podle analytiků připomínaly přípravy na hlasování spíše dobře naplánovanou vojenskou operaci.

Premiér Petr Fiala (ODS) při příležitosti dvou let od zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu označil ruský režim za zrůdný. Podle něj je v zájmu Česka, aby neuspěl. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) při příležitosti uctění památky padlých Ukrajinců uvedl, že podpora napadené země je nutná, i když není zadarmo. Žádná podpora by podle něj Česko stála mnohem víc.

Česko by mohlo letos splnit tři ze čtyř maastrichtských kritérií, která posuzují, zda by země obstála v eurozóně. V posledních letech jich Česko plnilo minimum a podmínky se často zmiňují v debatách o přijetí eura. Vysvětlujeme, v čem kritéria spočívají.

Po triumfu v bleskové válce o Náhorní Karabach se v Ázerbájdžánu konají předčasné prezidentské volby. Podle expertů je výsledek jasnější než kdy dřív, protože vládci Ilhamu Alijevovi po dobytí separatistického regionu vzrostla popularita. V kavkazské zemi nyní sílí protizápadní rétorika, která ji žene do náruče Ruska. Baku má silného spojence i v Turecku a v Izraeli, jejichž zbraňové dodávky mu pomohly k vítězství nad arménskými separatisty. Přes sílící represe vůči kritikům režimu prohlubuje spolupráci s Alijevem rovněž Evropa, která potřebuje ázerbájdžánské dodávky ropy a plynu, aby se vymanila ze závislosti na Rusku. Volby, v nichž Alijev nemá reálného protikandidáta, mohou podle některých expertů vést i k odchodu země z Rady Evropy, jež porušování lidských práv v zemi kritizuje.

Evropa dál vymýšlí, co podniknout se zablokovaným majetkem lidí napojených na režim Vladimira Putina. Svou verzi řešení předložila skupina expertů v Česku. Zákon by podle nich měl umožnit konfiskaci zdejších nemovitostí Ruské federace. Estonsko je dál, podobná norma už tu prochází legislativním procesem.

Míra inflace v zemích Evropské unie v listopadu klesla o půl procentního bodu na 3,1 procenta a je nejníže za zhruba dva roky, oznámil statistický úřad Eurostat. Nejvyšší inflaci má v celé Unii Česko, kde ceny meziročně vzrostly o osm procent. Naopak v Belgii už je deflace, ceny tam meziročně o 0,8 procenta klesly.

Za první tři čtvrtletí letošního roku přibylo 54 700 obyvatel České republiky na 10,88 milionu. Víc lidí zemřelo, než se narodilo a za nárůstem tedy opět stála migrace. Ve srovnání s loňskem bylo narozených dětí o jedenáct procent méně, přičemž se porodnost snížila u žen všech věkových skupin do 45 let. O více než deset procent méně bylo proti loňskému roku i sňatků a rovněž ubylo zemřelých a rozvodů. Vyplývá to z předběžných údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Ransomwarové útoky dokáží způsobit dost škod. Pachatelé při nich zpravidla zašifrují data oběti a pak požadují výkupné. Před vyšším rizikem použití ransomwaru proti cílům v Česku varoval Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) naposledy v červnu. A i když jsou podle expertů cílem vyděračů zpravidla firmy či veřejné instituce, zaměřit se mohou i na jednotlivce. Proto odborníci důrazně nabádají k opatrnosti a doporučují těm, kteří nejsou v kyberprostoru zdatní, aby si vzdělání doplnili a ochránili tak sebe i ostatní. V současnosti zároveň finišuje příprava nového zákona o kybernetické bezpečnosti.

Soužití Romů a ostatních obyvatel České republiky vnímá 63 procent lidí jako špatné, téměř třetina ho považuje za dobré, vyplývá z jarního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Negativní hodnocení je dosud nejnižší od roku 1997, odkdy CVVM názory veřejnosti v této věci zjišťuje.

Loňská spotřeba plynu v České republice výrazně klesla, byla nejnižší za posledních osm let. Celkově ho Češi spotřebovali 7,544 miliardy metrů krychlových, což bylo meziročně o pětinu méně. Při přepočtu na dlouhodobý teplotní normál pak byla nejnižší minimálně od roku 2001, informoval Energetický regulační úřad (ERÚ). V loňském roce podle úřadu klesla rovněž spotřeba elektřiny, meziročně o 3,9 procenta.

Rozdělení Československa před třiceti nyní hodnotí pozitivně necelá polovina Čechů. U sousedů je zastánců víc: 62 procent. Ukazuje to nový průzkum pro veřejnoprávní vysílatele v obou zemích.

Česká národní rada schválila zákon o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky. Jaké podmínky museli žadatelé splňovat? A existovala nějaká výjimka pro občany Slovenské republiky?Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Rozdělení Československa s sebou neslo také změny v právní oblasti. Od 1. ledna 1993 u nás začali působit výhradně soukromí notáři. Co měli nově v kompetenci a jaká byla jejich odměna za provedené úkony?Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Ve Stockholmu skončila dvoudenní schůzka Rady ministrů Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě. Rada ministrů KBSE mimo jiné rozhodla i o přijetí Česka a Slovenska za řádné členy helsinské organizace. Neobešlo se to ale bez problémů, proces kvůli majetkovým požadavkům komplikovalo Lichtenštejnsko.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

S blížícím se rozpadem federativního Československa na dva samostatné státy se obě strany domlouvaly na spoustě věcí. Názory na dělení té či oné oblasti se často lišily, a to nejen mezi Čechy a Slováky, ale i mezi představiteli různých stran téhož zákonodárného sboru. Nejasno měli členové České národní rady i v otázce dalšího užívání československé vlajky.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Německo a čtrnáct dalších spojenců NATO, včetně Česka a Slovenska, podepsalo na okraj setkání ministrů obrany v bruselské centrále Aliance prohlášení o záměru společného nákupu systémů protivzdušné obrany. Ve čtvrtek to podle agentury Reuters oznámila německá ministryně obrany Christine Lambrechtová. Jedná se o projekt společné protiraketové obrany, o němž v srpnu v Praze hovořil německý kancléř Olaf Scholz.

Jednání mezi českou a slovenskou vládou o rozdělení federace pokračovala na zámku v Kolodějích. Rozruch ještě před zahájením schůzky vzbudil materiál slovenského ministerstva zahraničí. Český premiér Václav Klaus o návrhu uvedl, že „je to pokus, když ne o unii s velkým U, tak alespoň o unii s polovelkým U.“ Podle Vladimíra Mečiara se jednalo o materiál, který nebyl schválen slovenskou vládou a za jeho zaslání se omluvil.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Počet obyvatel České republiky se v prvním pololetí letošního roku zvýšil o devět tisíc na 10,526 milionu. Více lidí letos zemřelo, než se narodilo, a přírůstek tak zajistila výhradně zahraniční migrace. Vyplývá to z předběžných údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).