TÉMA

Ankara

Erdogan jako „mluvčí“ Palestiny přišel o roli mediátora. Vztahy s Izraelem však přežily už řadu bouří

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan řeší kvůli nynější blízkovýchodní válce dilema. Doma se potřebuje prezentovat jako ochránce Palestinců, aby upokojil islamistické kruhy, současně ale musí udržet strategické obchodní a obranné vztahy s Izraelem. Erdogan se na začátku konfliktu marně pokoušel získat roli hlavního mediátora, Washington dal nicméně přednost Kataru. Erdogan poté přitvrdil a označil Izrael za teroristický stát, čímž nastartoval další etapu ochlazování turecko-izraelských vztahů. Země se však vzájemně potřebují a po dekády udržovaly s přestávkami relativně vřelé vztahy. Podle expertů se proto i tato bouře nejspíš za čas přežene.
29. 11. 2023|

Turecko usiluje o propuštění Izraelců. Země, která hostí vůdce Hamásu, chce roli prostředníka

V současném konfliktu mezi Izraelem a Palestinci je podle Turecka zapotřebí se vyhnout krokům, které by vedly k dalšímu růstu napětí v regionu. Prezident Recep Tayyip Erdogan chce dopravit humanitární pomoc do Pásma Gazy a snaží se hrát roli prostředníka. Jeho země má totiž dlouhodobé vazby na Hamás a často hostí lídry teroristického hnutí, což Izrael znepokojuje. Po protižidovských protestech z posledních dnů Turecko z bezpečnostních důvodů opustil izraelský diplomatický sbor.
20. 10. 2023Aktualizováno20. 10. 2023, 19:23|

Při útocích dronů na vojenskou akademii v Sýrii zemřelo přes sto lidí

Nejméně sto lidí zemřelo a dalších asi 125 bylo zraněno při čtvrtečním dronovém útoku na vojenskou akademii v Homsu v západní Sýrii. Informovala o tom Syrská observatoř pro lidská práva (SOHR) působící v Británii, píše agentura AFP. Ve vojenské akademii se konalo slavnostní povyšování důstojníků.
5. 10. 2023Aktualizováno5. 10. 2023, 19:19|

V Ankaře se odpálil sebevražedný atentátník, tvrdí úřady. Dva policisté jsou zranění

V blízkosti tureckého parlamentu v Ankaře sebevražedný útočník odpálil výbušné zařízení. Druhý útočník zemřel při přestřelce s policií a dva policisté utrpěli lehká zranění. Oznámilo to podle agentury AP turecké ministerstvo vnitra. Útok odsoudil mimo jiné český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Turecko následně provedlo letecké údery na kurdské ozbrojence v severním Iráku.
1. 10. 2023Aktualizováno1. 10. 2023, 22:53|

Rusko ostřelovalo ukrajinský přístav v deltě Dunaje

Rusko v noci provedlo vzdušný útok na jeden z velkých ukrajinských přístavů pro vývoz obilí. Uvedli to podle agentury Reuters ukrajinští představitelé. Zpráva o útoku na přístav Izmajil na Dunaji přišla jen několik hodin před plánovanými rozhovory ruského prezidenta Vladimira Putina s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Nad Oděskou oblastí, kde se tento přístav nachází, ukrajinská protiletecká obrana sestřelila 17 dronů íránské výroby, uvedl ráno šéf regionu Oleh Kiper a armádní činitelé.
4. 9. 2023Aktualizováno4. 9. 2023, 12:39|

Dánsko a Švédsko řeší, jak zakázat protesty spojené s pálením koránu. Bojí se o bezpečnost

Dvojice mužů v pondělí spálila korán před švédským parlamentem ve Stockholmu. Dánská vláda předtím oznámila, že prozkoumá právní cesty, jak za určitých okolností zastavit protesty zahrnující pálení svatých textů, napsal list The Guardian s odkazem na kabinet premiérky Mette Frederiksenové. Podle Kodaně podobné protesty nahrávají extremistům a mohou mít pro Dánsko „významné negativní důsledky“. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan o víkendu vyzval Švédsko a Dánsko, aby podnikly konkrétní kroky a zabránily dalším případům pálení koránu, které letos vyvolaly v muslimském světě velké pobouření.
31. 7. 2023Aktualizováno31. 7. 2023, 21:35|

Před mešitou ve Stockholmu muž spálil korán. Uvažujme nad zájmy Švédska, vyzval premiér

Před největší mešitou ve Stockholmu ve středu muž roztrhal a spálil výtisk koránu. Uspořádání akce přitom švédská policie povolila teprve ten samý den. Setkání bylo svolané na první den muslimského svátku íd al-adhá, informovala agentura AFP. Čin odsoudil turecký ministr zahraničí Hakan Fidan, který Švédsko kritizoval, že takové počínání umožňuje. Ankara blokuje vstup severské země do NATO, mezi důvody zmiňovala v minulosti i pálení koránu na veřejnosti.
28. 6. 2023Aktualizováno28. 6. 2023, 16:23|

Turecká centrální banka obrátila a výrazně zvýšila úrokovou sazbu

Turecká centrální banka ve čtvrtek zvýšila základní úrokovou sazbu o 6,5 procentního bodu na 15 procent. Naznačila tím posun k tradičnějším hospodářským opatřením proti nebývale vysoké inflaci. Kvůli tlaku prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana banka úroky dříve snižovala. Obrat v přístupu nastal poté, co Erdogan jmenoval do čela banky a ministerstva financí dva mezinárodně uznávané odborníky.
22. 6. 2023|

V případě švédského členství v NATO se hraje o čas. Na tahu je turecký prezident

Moskva se podle švédské vojenské zpravodajské služby snaží různými způsoby zabránit členství této skandinávské země v NATO. Konkrétní operace ale nezmínila. Pod žádostí Stockholmu o členství v NATO ještě chybí souhlas Maďarska a Turecka. Právě delegace z Ankary má se svými švédskými protějšky o věci jednat příští týden.
12. 6. 2023|

Erdogan složil prezidentský slib

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v sobotu složil v parlamentu přísahu na další volební období. Do Ankary kvůli tomu přijelo přes dvě desítky lídrů států a vlád, i šéf NATO Jens Stoltenberg. Českou republiku zastupoval velvyslanec v Ankaře Pavel Vacek. Erdogan, který zemi vládne už dvacet let, oznámil také složení své nové vlády.
3. 6. 2023Aktualizováno3. 6. 2023, 22:45|

Všechny státy NATO souhlasí, že se Ukrajina stane členem, řekl Stoltenberg

Všechny členské státy NATO souhlasí s tím, že se Ukrajina stane členem Aliance, prohlásil ve čtvrtek generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Alianční země také Ukrajinu podporují v její obraně proti ruské ozbrojené agresi a vytrvají v tom tak dlouho, jak to bude potřeba, dodal před zahájením neformálního jednání ministrů zahraničí NATO, které se koná v Norsku. Generální tajemník také oznámil, že brzy pojede do Turecka, aby tam diskutoval o členství Švédska v NATO.
1. 6. 2023Aktualizováno1. 6. 2023, 15:12|

Turecko mezi Ukrajinou a Ruskem. Znovuzvolený Erdogan využívá klíčové pozice své země

Ke třetímu mandátu Recepu Tayyipu Erdoganovi poblahopřál i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vztahy obou černomořských zemí jsou důležité. Ankara hraje prostředníka při dojednávání humanitárního koridoru ukrajinského zrna. Vedle toho také člen Severoatlantické aliance silně těží i z výhodných ekonomických vazeb na Moskvu.
29. 5. 2023|

Erdogan obhájil post tureckého prezidenta

Tureckým prezidentem byl na další pětileté období po 20 letech u moci opět zvolen Recep Tayyip Erdogan. V neděli večer to potvrdila ústřední volební komise v Ankaře při oznámení oficiálních výsledků druhého kola prezidentských voleb po sečtení téměř sta procent hlasů. Erdogan získal zhruba 52,2 procenta hlasů, jeho opoziční vyzývatel Kemal Kilicdaroglu 47,8 procenta. Dosud nesečtené hlasy už podle komise nemohou výsledek změnit.
28. 5. 2023Aktualizováno29. 5. 2023, 00:03|

Turecko čelí kurdské otázce od svého vzniku. Erdogan Kurdům pomohl, pak otočil

Moderní Turecko se s kurdskou otázkou potýká už od svého vzniku. Kemalistický nacionalismus Kurdy vnímal jako potenciální ohrožení existence nového státu a snažil se o jejich asimilaci. Později byla Kurdům přiznána některá politická, jazyková a kulturní práva. Změna nastala zejména v prvních letech vlády Recepa Tayyipa Erdogana. Ten ale později otočil a porušování nejen práv Kurdů vysvětluje bojem proti terorismu. V nadcházejících volbách by ale o jeho politickém osudu mohli rozhodnout právě Kurdové.
9. 5. 2023Aktualizováno11. 5. 2023, 08:47|

Z reformátora sultánem 2.0. Erdogan ořezal demokracii, vrátil islám do politiky a dovolil šátky

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan začínal po roce 2000 jako prozápadní politik a úspěšný reformátor, postupně však nařizoval čím dál více represí. Erdogan nechal proniknout islám do politiky a Turecko orientoval na Východ. Během dvou dekád změnil zemi více než kterýkoli jiný lídr od dob otce republiky Mustafy Kemala Atatürka. Výhru v květnových volbách ale jistou nemá; řada obyvatel ho viní z prudkého zdražování i ničivých důsledků zemětřesení. Snahám o obnovu osmanského vlivu v zahraničí včetně vojenských intervencí se věnuje druhá část Erdoganova profilu.
9. 5. 2023Aktualizováno9. 5. 2023, 15:08|

Vliv, který přesáhne Osmanskou říši. Erdoganovo Turecko balancuje mezi Východem a Západem

Turecko si během dvou dekád s Recepem Tyyipem Erdoganem v čele země udrželo vlivný hlas v zahraničí díky své strategické poloze mezi Evropou a Asií a druhé nejsilnější armádě v NATO. I nadále zůstává ekonomicky a politicky propojeno s Evropou ve větší míře než jeho blízkovýchodní sousedé. Díky úzkým vazbám na Rusko funguje jako neutrální hráč. Erdogan však v rámci své vize šíření osmanského vlivu nařídil i krvavé vojenské intervence včetně úderů na Kurdy, jež šokovaly Západ. Prezidentovu odkazu na domácím poli se věnuje druhá část profilu.
9. 5. 2023|

Několik desetiletí neutrality pro Švédsko končí. Jeho cesta do NATO ale ještě není u konce

V úterý se k Severoatlantické alianci (NATO) připojilo Finsko, pro sousední Švédsko ale čekání pokračuje. Jeho vstup do NATO i nadále blokují Turecko a Maďarsko. Vlády obou zemí se kandidatury skandinávské země rozhodly využít k vlastním politickým cílům.
4. 4. 2023Aktualizováno4. 4. 2023, 21:44|

Švédský parlament schválil vstup do NATO. Zákon podpořila drtivá většina poslanců

Švédský parlament ve středu formálně schválil návrh zákona, který zemi umožní vstoupit do NATO. Přijetí Švédska a Finska, které se o členství rovněž uchází, musí odsouhlasit všech třicet členských zemí Aliance. Zbývá ještě ratifikace ze strany Maďarska a Turecka. Švédsko a sousední Finsko požádaly o vstup do transatlantické vojenské aliance v loňském roce v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.
22. 3. 2023Aktualizováno22. 3. 2023, 17:42|

Turecko zahájí ratifikaci vstupu Finska do NATO, potvrdil Erdogan

Turecko zahájí ratifikaci finské žádosti o vstup do Severoatlantické aliance. Po jednání s finským prezidentem Saulim Niinistöem to oznámil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. O žádosti tak bude jednat turecký parlament. Erdogan doufá, že zákonodárci vstup Finska schválí před květnovými prezidentskými a parlamentními volbami v Turecku. Švédsko, které rovněž usiluje o vstup do NATO, bude muset na začátek ratifikace v tureckém parlamentu ještě počkat.
17. 3. 2023Aktualizováno17. 3. 2023, 16:25|

Erdogan chce pustit Finy do NATO dřív. Švédsko očekává rychlé „ano“ po volbách

Švédsko respektuje turecký proces schvalování své žádosti o členství v NATO, zároveň ale věří, že po květnových volbách Ankara rychle ratifikuje rozšíření Aliance. Po jednání s německým kancléřem Olafem Scholzem to řekl švédský premiér Ulf Kristersson. Blíže ke schválení má Finsko, které by mohlo získat souhlas Ankary ještě před volbami v Turecku. Rozšíření Aliance o dva donedávna neutrální státy ale závisí ještě na Maďarsku, jehož parlament hlasování nově odložil.
15. 3. 2023|

Maďarská prezidentka vyzvala poslance, aby schválili rozšíření NATO. Souhlas přidal finský parlament

Maďarská prezidentka Katalin Nováková vybídla zákonodárce, aby ratifikovali vstup Finska a Švédska do Severoatlantické aliance „co nejdříve“. Zástupci vládnoucí strany Fidesz uvedli, že tak učiní. V maďarském parlamentu, kde příslušné návrhy na měsíce uvízly, debata o ratifikaci začala ve středu. Maďarsko s Tureckem jsou posledními zeměmi třicetičlenné Aliance, které vstup dvojice skandinávských zemí dosud neschválily. Finský parlament ve středu schválil zákon, jenž zemi členství v NATO umožňuje.
1. 3. 2023Aktualizováno1. 3. 2023, 21:58|

Počet obětí zemětřesení v Turecku a Sýrii přesáhl padesát tisíc

Počet obětí zemětřesení v Turecku a Sýrii z počátku února přesáhl padesát tisíc. Ankara v pátek večer uvedla, že podle nové bilance zahynulo v Turecku 44 218 lidí. To je o zhruba o šest set více než údaj zveřejněný ve čtvrtek. V Sýrii jsou počty obětí méně jasné a už mnoho dní odhad OSN hovoří o zhruba šesti tisících mrtvých.
24. 2. 2023Aktualizováno24. 2. 2023, 21:59|

Po přeživších po zemětřesení se pátrá už jenom ve dvou tureckých provinciích

Záchranáři v Turecku ukončili pátrání po přeživších ničivého zemětřesení ve všech provinciích vyjma dvou nejvíce zasažených – Kahramanmaraş a Hatay. S odvoláním na úřad pro řešení následků katastrof (AFAD) o tom informovala agentura AFP. Úřad také zveřejnil novou bilanci obětí: zemětřesení o síle 7,8 stupně z 6. února zabilo v Turecku 41 020 lidí. Obětí v sousední Sýrii je podle nejnovějších odhadů OSN zhruba 6 tisíc, celková bilance tedy činí přibližně 47 tisíc mrtvých. Záchranáři po přeživších v devíti tureckých provinciích pátrali bezmála dva týdny. Do Turecka přiletěl americký ministr zahraničí Antony Blinken, slíbil další pomoc ve výši 100 milionů dolarů (2,2 miliardy korun).
19. 2. 2023Aktualizováno19. 2. 2023, 20:57|

Musíme urychlit vojenskou pomoc Ukrajině, vybízí šéf unijní diplomacie Borrell

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval k rychlejší a rozsáhlejší zbrojní podpoře Ukrajiny. Podpořil také návrh estonské premiérky Kaji Kallasové, aby Evropská unie nakupovala munici pro ukrajinskou armádu společně, jako během pandemie pro své členy hromadně pořizovala vakcíny proti nemoci covid-19. Borell a Kallasová patřili k řečníkům závěrečného dne Mnichovské bezpečnostní konference. Ta podle slov jejího šéfa Christopha Heusgena ukázala silnou transatlantickou jednotu. Za Česko se jednání v Mnichově zúčastnili ministr zahraničí Jan Lipavský a zvolený prezident Petr Pavel. Oba se shodli, že konference byla ukázkou jednoty Západu.
19. 2. 2023Aktualizováno19. 2. 2023, 14:09|