Média

Po loňských parlamentních volbách odešel ze Slovenska do Prahy. Vrátit se komentátor Arpád Soltész neplánuje, i kdyby se politická situace změnila. „Prezidentské volby beru jako další referendum, které potvrdilo, že většinová slovenská populace nechce patřit na Západ, ale na Východ,“ myslí si a varuje před dalšími kroky premiéra Roberta Fica vůči médiím. „Musí to udělat rychle a špinavě, aby další volby byly stále svobodné, ale už ne férové,“ říká v podcastu Background ČT24.

Světová média si všímají a komentují vítězství Petra Pellegriniho ve slovenských prezidentských volbách. Západní deníky, například The New York Times, o něm hovoří jako o proruském populistovi, který porazil prozápadního kandidáta. BBC uvedla, že Ukrajina teď definitivně ztratí na Slovensku podporu. Naopak média v Rusku, které vede útočnou válku proti Ukrajině, píší o tom, že zvítězil kandidát, který odmítá dodávky zbraní svému východnímu sousedovi, čímž podporuje rychlé řešení konfliktu na Ukrajině.

Vítězi sobotního rozhodujícího kola prezidentských voleb na Slovensku, předsedovi parlamentu a vládní strany Hlas–SD Peteru Pellegrinimu pomohla sázka na téma války, mobilizace voličů vládní koalice a oslovil také regiony s početnou maďarskou menšinou, píší slovenská média. Podle Denníku N výsledek hlasování znamená, že moc konsolidoval premiér Robert Fico, v jehož straně Smer–SD Pellegrini v minulosti po dvě desetiletí působil. Deník Sme napsal, že Pellegrini je legitimně zvoleným prezidentem, do funkce se ale dostal lžemi a šířením strachu.

Vyhlášení protektorátu Čechy a Morava lze vnímat jako náhlý dějinný zlom, nacistické Německo se ovšem na převzetí moci a začátek okupace systematicky připravovalo. Čtvrté Názorové fórum pořádané Památníkem ticha se opět zaměřilo na méně připomínané vrstvy známých událostí, které ale mohou být důležitým mementem i pro současnost.

Vladimir Putin získá v prezidentských „volbách“ v Rusku „tolik procent hlasů, kolik bude chtít“, v Událostech, komentářích to řekl cestovatel, spisovatel a vydavatel Fero Richard Hrabal-Kronďák. Novinářka Deníku N Petra Procházková si dokonce myslí, že je předem dáno i procentuální rozdělení hlasů mezi jednotlivé kandidáty. Neznamená to však, že podpora Putina v Rusku je výrazně nižší. Podle šéfredaktora Voxpot.cz Vojtěcha Boháče by současný ruský vládce vyhrál i v případě, že by byly volby férové. Režim totiž dlouhodobě kontroluje média a kritiku hlavy státu nepřipouští.

Evropský parlament přijal akt o ochraně svobody novinářů a nezávislosti médií. Ten má vůbec poprvé na unijní úrovni zajistit jejich ochranu před politickým a ekonomickým vměšováním, ale i transparentnost vlastnictví médií a jejich financování. Obrátit se bude možné na nový Evropský sbor pro mediální služby. Norma podle některých europoslanců představuje signál Maďarsku, Slovensku či Řecku, kde se média potýkají s problémy.

Slovenské ministerstvo kultury chce posílit vliv státu na veřejnoprávní Rozhlas a televizi Slovenska (RTVS) a vyměnit ředitele. Opozice návrh zákona kritizovala a označila jej za snahu RTVS ovládnout. Dvě opoziční strany oznámily pokračování protivládních protestů, které byly dříve zaměřené proti změnám v trestním právu. Situaci slovenských médií pozorně sleduje Evropská komise (EK), upozornila místopředsedkyně Komise Věra Jourová. Proti návrhu se ozval také Český rozhlas. Prostřednictvím generálního ředitele Reného Zavorala uvedl, že jde o „de facto likvidaci stávajícího nezávislého média veřejné služby“.

Před ruskými prezidentskými „volbami“ roste tlak úřadů na zbývající nezávislá média. Nedávno dostal pokutu šéfredaktor Nové gazety, dle soudu psal lži o ruské armádě. Státní cenzuru podporuje podle průzkumů přes šedesát procent dotázaných, hlavně žen. Opoziční novináři přesto pokračují ve své práci.

Vysílání rozhlasové stanice Hlas Ameriky skončilo v Česku před 20 lety. Rádio financované vládou USA bylo v dobách socialismu trnem v oku komunistům, kteří ročně vydávali desítky milionů korun na rušení jeho signálu. Bývalý zpravodaj Hlasu Ameriky a Svobodné Evropy Jolyon Naegele v úterních Událostech, komentářích zavzpomínal na to, jak se mu referovalo o dění v Československu 80. let a následném pádu komunistického bloku. Ocenil, že mu nadřízení dávali velkou volnost ve výběru témat a řekl, že Česko už „svobodný vysílač“ nepotřebuje, ač reformní procesy podle něj dosud neskončily.

„Baví mě svět mafiánů a podvodů. Baví mě bavit se s těmi lidmi, zjišťovat, jak se snaží ohýbat zákon,“ říká novinářka Zdislava Pokorná z Deníku N. V podcastu Background ČT24 se vrací k dobám, kdy trávila u Pražského hradu i přes čtyřicet hodin týdně. Za pokrývání kauz z éry Miloše Zemana dostala Novinářskou cenu a napsala o nich i knihu. Mimo jiné proto, aby lidé nezapomněli. „Přijde mi, že když dojde k události, která Česko nějakým způsobem směřuje, a pak nastane změna, zapomene se na to, co bylo.“

„Snažíme se lidem politiku vysvětlit. Někdy možná až polopaticky, ale chceme, aby ji pochopil stejně dobře profesor na vysoké škole jako dělník v továrně,“ vysvětluje ředitel zpravodajství a publicistiky TV Nova Kamil Houska. Večerní zprávy už podle něj nepřinášejí divákům nové informace. „Je to show, která vám shrne den,“ popisuje Houska, podle kterého není vzhled pro televizní novináře tak důležitý. V podcastu Background ČT24 mluví také o prvním setkání s Milošem Zemanem, spolupráci se slovenskou TV Markíza nebo o informování o střelbě na pražské filozofické fakultě.

Skupina Kaprain podnikatele Karla Pražáka může převzít ze svěřenských fondů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) mediální skupinu Mafra, provozovatele rozhlasových stanic firmu Londa a pardubickou chemičku Synthesia. Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nabylo v pondělí právní moci, uvedl úřad na síti X.

Ústavní soud odmítl stížnost advokáta z Prahy, který neúspěšně zpochybnil dočasné zablokování některých českých webů po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v roce 2022. Důvodem zablokování, které trvalo čtvrt roku, byla obava vlády z šíření dezinformací. Muži vadilo, že kvůli blokaci webů nemohl čerpat informace, které čerpat chtěl. Ústavní soudci stížnost označili za zjevně neopodstatněnou.

V loňském roce bylo v Rusku na seznam zahraničních agentů zařazeno skoro 230 lidí, médií nebo organizací. Tímto hanlivým názvem ruské úřady označují všechny, kdo jsou podle nich pod zahraničním vlivem. Celkem jde už o 742 subjektů. Kreml tak cíleně umlčuje svoje kritiky.

„Když ukrajinská média napíšou něco proti vládě, tak mají lidé pocit, že to bourá vnitřní jednotu. Dělat tam investigativu je těžké,“ říká šéfredaktor serveru Voxpot Vojtěch Boháč. Do válkou zmítané země jezdí jako reportér pravidelně, k novinařině se ale naopak dostal během studia v Rusku. „Mám mezi ruskými novináři řadu kamarádů, kteří jsou skvělí investigativci. Je ale plno dalších, kteří to nevnímají jako poslání šířit pravdu,“ vypráví v podcastu Background ČT24.

Polský ministr kultury Bartlomiej Sienkiewicz vyhlásil nucenou finanční správu nad polskou veřejnoprávní televizí TVP, rozhlasem PR a státní tiskovou agenturou PAP. Své rozhodnutí o likvidačním statusu označil za reakci na veto zákona o navýšení jejich rozpočtu, které před Vánoci vydal polský prezident Andrzej Duda právě kvůli sporu o tři klíčová média. Jejich vedení nová vláda po bleskovém hlasování parlamentu odvolala před týdnem.

Politici z celého světa vyjadřují soustrast rodinám obětí čtvrteční střelby v Praze. „Mé srdce je s těmi, kteří přišli o život při nesmyslné střelbě v Praze, se zraněnými a s lidmi v Česku,“ uvedl americký prezident Joe Biden a nabídl Česku pomoc. Tu je podle premiéra Roberta Fica a prezidentky Zuzany Čaputové připravenou poskytnout i Slovensko. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila, že je šokována nesmyslným násilím, které si vyžádalo několik lidských životů.

Polský ministr kultury Bartlomiej Sienkiewicz odvolal šéfy veřejnoprávní televize, rozhlasu i státní tiskové agentury. Jmenoval též nové správní rady, které povolaly nové vedení těchto médií. Zpravodajský televizní kanál TVP Info přerušil vysílání. Nové vedení televize TVP ve středu večer odvysílalo oznámení, že hlavní zpravodajskou relaci obnoví ve čtvrtek. Předchozí vlády strany Právo a spravedlnost (PiS) používaly veřejnoprávní média jako nástroje své propagandy, připomněla agentura AP. Poslanci nyní opoziční PiS se shromáždili v sídle televizní stanice TVP, aby „bránili svobodu médií a demokracii“. Večer pak zorganizovali protest před sídlem televize.

Srbsko míří 17. prosince k předčasným parlamentním volbám, ve kterých se hraje o budoucí vztahy s Evropskou unií, ale i stabilitu celého regionu. Prezident Aleksandar Vučić vypsal hlasování v reakci na rozsáhlé protesty po květnových masových vraždách, důvodů měl ale podle expertů mnohem víc. Opozice volá po obnově právního státu a demokracie, podle odborníků nicméně nemá na celostátní úrovni příliš šancí uspět. Překvapit ale může v komunálních volbách v Bělehradu.

Po volebním víkendu na Slovensku je jasno. Vládu se pokusí sestavit expremiér a lídr Smeru Robert Fico. Světová média v souvislosti s výsledky hlasování tvrdí, že země se vydává směrem ke Kremlu, což odmítá Moskva i Fico sám. Podle agentury Reuters vítězství Smeru ukazuje na plíživou nespokojenost s válkou na Ukrajině v regionu střední Evropy. Experti ale výrazné změny v zahraniční politice neočekávají. Média si všímají také toho, že Fico má stále blíže k maďarskému premiéru Viktoru Orbánovi. Ani jeden z nich se nebojí kritizovat Evropskou unii.

Opoziční ANO a SPD zablokovaly v pátek projednávání zákonů, neboť koalice odmítla řešit výroky místopředsedy dolní komory Jana Bartoška (KDU-ČSL) na adresu šéfa hnutí ANO Andreje Babiše. Bartošek uvedl, že představuje bezpečnostní riziko. Podle předsedkyně poslanců ANO Aleny Schillerové je takové hodnocení „totálně za hranou“. Lidovecký ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka zase poukazoval na Babišovy „rétorické výlevy“ a „urážky“ politiků na sněmovním plénu a nabádal Schillerovou, aby zhodnotila tato vyjádření.  Kvůli sporu a opozičnímu vybrání přestávek byla schůze sněmovny přerušena do úterý.

Senátoři schválili všechny tři kandidáty, které prezident Petr Pavel navrhl na ústavní soudce. Instituci posílí místopředsedkyně pražského městského soudu Veronika Křesťanová, profesorka občanského práva Kateřina Ronovská i bývalý místopředseda Mezinárodního trestního soudu Robert Fremr. Právě o něm senátoři zevrubně diskutovali, a to kvůli pochybnostem ohledně kauzy z roku 1988.

Systém trestných bodů pro řidiče se od příštího roku změní, zvýší se některé pokuty. Řídit auto bude možné už od 17 let, ale jen pod dozorem mentora. Zavedou se také řidičské průkazy na zkoušku. Schválil také zpřísnění vlastnictví médií vrcholnými politiky, možné navyšování jmění státních podniků nebo exekuční náhrady. Horní komora také nominovala rekordní stovku adeptů na státní vyznamenání, mimo jiné členy třetího odboje.

Poslanci budou hlasovat o zpřísnění ustanovení zákona o střetu zájmů nejpozději v pátek v 11:00. Ve sněmovně to prosadil vládní tábor podle návrhu předsedy poslanců STAN Josefa Cogana navzdory protestům zástupců opozičního hnutí ANO. Řečníkům se také omezí doba na vystoupení, v řádné diskusi budou moci mluvit nejvýše 20 minut, a to dvakrát. Frakce ANO a SPD odmítly koaliční návrh na pokračování debaty i ve středu večer, aby nevládní poslanci měli dost času a prostoru se vyjádřit. Poslanci se odpoledne mimořádně sešli kvůli reformě migračních pravidel Evropské unie, a to na podnět hnutí ANO.