Mezinárodní měnový fond

Česká ekonomika letos zesílí o 0,7 procenta, uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF) ve svém jarním výhledu. Je to odhad nižší, než s čím počítají české instituce, a také nižší, než fond očekával dříve. U celosvětové ekonomiky naopak MMF výhled na letošek zlepšil, očekává růst o 3,2 procenta.

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) do funkce generální ředitelky zvolila na druhé pětileté období Kristalinu Georgievovou. Bývalá místopředsedkyně Evropské komise neměla protikandidáta. Její první funkční období končí 30. září.

Argentinský libertariánský prezident Javier Milei během prvních měsíců v úřadu začal zemi orientovat od Číny směrem k Západu a prosazovat radikální ekonomické reformy pomocí dekretů. Devalvoval měnu, zrušil dotace na dopravu či energie, ale i tisíce míst ve státní správě a jeho vláda převzala kontrolu nad veřejnoprávními médii. V únoru však Mileiův kabinet narazil v parlamentu se svým „megazákonem“, který měl zajistit exekutivě široké pravomoci. Část chudnoucí společnosti má prezidenta za „blázna“ a demonstruje, Milei ale dokázal řadu Argentinců přesvědčit o nutnosti svých kroků, jež mají zemi oddlužit a zkrotit katastrofální inflaci.

Česká ekonomika loni klesla o 0,4 procenta po nárůstu o 2,4 procenta v roce 2022. Předběžný odhad v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V závěrečném čtvrtletí loňského roku hrubý domácí produkt (HDP) klesl meziročně o 0,2 procenta, naopak mezikvartálně o 0,2 procenta vzrostl.

Podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) by vzestup umělé inteligence (AI) mohl ovlivnit téměř 40 procent pracovních míst na celém světě. Tento trend podle expertů může silně zesílit nerovnost v mnoha zemích i na globální úrovni.

Zejména země třetího světa se potýkají s ničením životného prostředí. Nová rozsáhlá studie sledovala, jaký vliv na to má korupce. Výsledky jsou překvapivé, protože naznačují, že korupce může ochraně přírody paradoxně pomáhat.

V pondělí vyhrál druhé kolo argentinských prezidentských voleb někdejší ekonom Javier Milei. Příští hlava státu latinskoamerické země slibuje radikální změny, například privatizaci, zrušení potratů nebo přechod měny z argentinského pesa na americký dolar. Zatímco Milei sám sebe označuje za anarchokapitalistu, média o něm mluví jako o pravicovém politikovi, kterého přirovnávají k americkému exprezidentovi Donaldu Trumpovi. Do úřadu má být Milei uveden 10. prosince.

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) bude pro příští rok doporučovat ve vyjednávání kolektivních smluv v privátní sféře růst mezd ve výši osm až deset procent. V pořadu Otázky Václava Moravce o tom informoval předseda ČMKOS Josef Středula.

Poprvé od začátku obnovené ruské invaze, kdy se ukrajinská ekonomika propadla zhruba o třetinu, vzhlíží Ukrajinská národní banka (NBU) optimisticky k ekonomickému vývoji v zemi. Dle průzkumu NBU očekávají tamější podniky v příštích dvanácti měsících nárůst obchodní aktivity. Její index vzrostl ve druhém čtvrtletí na 104,5 procenta z 91,2 procenta v prvním čtvrtletí, oznámila NBU.

Před 70 lety měnová reforma připravila většinu obyvatel Československa o úspory. Tehdejší režim ji do poslední chvíle tajil. Po celé zemi vypukla víc než stovka protestů, největší se odehrály v Plzni. Demokratické zřízení, fungující instituce a zapojení Česka do globálních trhů jsou podle historika a ekonoma Radka Soběharta, který byl hostem Událostí, komentářů, nejlepší obranou proti tomu, aby se podobný radikální scénář opakoval.

Hodnota majetku ruských dolarových miliardářů se za poslední rok zvýšila o 152 miliard dolarů (zhruba 3,3 bilionu korun), tedy o více než dvě pětiny. Přispěly k tomu vysoké ceny přírodních zdrojů a obnovování hodnoty majetku po propadu, který nastal bezprostředně po začátku ruského útoku na Ukrajinu. Na předválečnou úroveň se však hodnota majetku ruských miliardářů ještě nevrátila. Uvedla to podle agentury Reuters ruská verze časopisu Forbes.

Čínský hrubý domácí produkt (HDP) se v prvním letošním čtvrtletí meziročně zvýšil o 4,5 procenta. S odvoláním na tamní statistický úřad to uvedla agentura Reuters. Analytici původně očekávali čtyřprocentní růst HDP, v předchozím čtvrtletí to bylo 2,9 procenta. K rychlejšímu oživení druhé největší ekonomiky světa přispělo ukončení přísných protiepidemických opatření koncem loňského roku.

Tento týden se česká měna dostala vůči euru na nejsilnější úroveň za téměř patnáct let. Promítá se to například do cen elektroniky nebo zájezdů. Situace nyní nahrává dovozcům a boji s inflací, naopak oslabuje vývozce. Aktuálně je euro za 23,35 koruny.

Hrubý domácí produkt (HDP) Česka v letošním roce klesne o půl procenta, zatímco loni vzrostl o 2,4 procenta. V příštím roce však ekonomika opět oživí a HDP se zvýší o dvě procenta. V jarní prognóze to uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Oproti svým dřívějším odhadům změnil i prognózu letošního růstu globálního HDP z 2,9 na 2,8 procenta.

Šok z plnohodnotného ruského vpádu na Ukrajinu před rokem zasáhl světové hospodářství už tak poznamenané pandemií covidu. Ekonomové v tomto ohledu mluví o „polykrizi“, mnoha propojených výzvách, kterým v současnosti globální hospodářství musí čelit. Prudký nárůst cen u energií, potravin i jejich nedostatek pocítily stamiliony lidí, podle expertů se však nejčernější scénáře zdaleka nenaplnily. Pokles světové ekonomiky je mírnější, než odborníci před rokem očekávali, a tempo inflace již zpomaluje. Evropa se ukázala být odolná, ovšem stejně tak Rusko, které odvrátilo kolaps i díky obcházení sankcí. Globální ekonomiku drží nad vodou také stabilizace situace v USA, oživení v Číně či indický boom.

Brexit je obrovskou šancí pro růst a Británie využila řadu příležitostí, které jí přinesl, myslí si premiér Rishi Sunak. Země si připomíná třetí výročí odchodu z Evropské unie. Jeho tvrzení je ale v ostrém kontrastu s nedávnými průzkumy veřejného mínění, které naznačují rostoucí nespokojenost Britů s průběhem i výsledky brexitu i s ekonomickými prognózami.

V politickém zákulisí na Ukrajině se bohatí podnikatelé pohybovali od rozpadu Sovětského svazu. Díky svému vlivu byli s pomocí loajálních politiků schopni prosadit zákony, které jim přinášely výhody. Po únorové invazi však země čelí dramatickému poklesu ekonomiky, který postihl i oligarchy. Přestože se postavili poměrně jasně na stranu vlády prezidenta Volodymyra Zelenského, jejich vliv se zřejmě dramaticky snížil. Stejně jako výše jejich majetku, na který dopadají ruské střely.

Mezinárodní měnový fond (MMF) sestavil žebříček zemí, jejichž pracovním trhům měl letos nejvíc pomoct příchod ukrajinských uprchlíků. Vede Polsko, následované v těsném závěsu Českem spolu s Estonskem. Pro stát a zaměstnavatele přinášejí pracovníci z řad uprchlíků ale také řadu výzev.

Tunisko se po roce a půl dočká nového parlamentu. Volby, které se konají 17. prosince, však bojkotuje většina politických stran. Vyjadřují tak nesouhlas s postupem prezidenta Kaíse Saída, který v údajné snaze dostat zemi z krize nejprve provedl „ústavní převrat“, když rozpustil parlament a vládu, a poté si pojistil novou ústavou takřka neomezenou moc. Rodiště arabského jara, které sloužilo jako jediný vzor úspěšného přechodu k demokracii, se tak zmítá v hluboké ekonomické a politické krizi. Tisíce frustrovaných Tunisanů se letos pokusily dostat na lodích do Evropy. Rozčarování z arabského jara dvanáct let od začátku protestů pociťuje celý Blízký východ. Myšlenka demokratizace v regionu pomalu ale jistě umírá.

Česká ekonomika bude v příštím roce stagnovat, hrubý domácí produkt (HDP) se zvýší o 0,1 procenta po letošním růstu o 2,4 procenta. Hospodářské oslabení způsobí zejména pokles spotřeby domácností v důsledku vysoké inflace. Růst cen by ale měl v příštím roce zpomalit na 9,7 z letošních 15,4 procenta. Ke dvěma procentům by se inflace měla vrátit v roce 2025. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí k vývoji ekonomiky na základě prognóz 16 tuzemských odborných institucí.

Ekonomika EU se potýká s negativními důsledky vysoké inflace a rostoucích úrokových sazeb. Podle ekonomů, kteří diskutovali v Otázkách Václava Moravce, je jednou z hrozeb současného vývoje možnost, že se u nás současná míra inflace dlouhodobě „zabydlí“ a začne negativně ovlivňovat další vývoj ekonomiky. Stálý představitel České republiky při OECD Aleš Chmelař považuje za pravděpodobné, že nás příští rok čeká hospodářská recese, záležet bude také na současné spotřebě energií. Podle bývalého viceguvernéra České národní banky Tomáše Nidetzkého by současné vedení centrální banky mělo ještě více krátkodobě zvyšovat úrokové sazby, a zabránit tak udržení inflace po delší dobu.

Britská premiérka Liz Trussová zbavila funkce ministra financí Kwasiho Kwartenga, jeho nástupcem se stal Jeremy Hunt. Trussová také oznámila, že se již dále nebude snažit zastavit zvýšení daně z příjmů firem, o kterém rozhodla předchozí vláda. Částečně tak slevila ze svých kontroverzních ekonomických plánů, které britská média nazývají „minirozpočtem“ a které otřásly důvěrou voličů, konzervativních poslanců i finančních trhů.

Růst cen v Česku znovu zrychlil, meziroční inflace dosáhla v září 18 procent. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Jedná se o nejvyšší hodnotu meziroční inflace od prosince 1993. Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny o 0,8 procenta. V meziročním i meziměsíčním srovnání se na růstu nejvíce podílely ceny týkající se bydlení, a to především zdražení energií.

Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled růstu globální ekonomiky na příští rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se má zvýšit o 2,7 procenta, o 0,2 procentního bodu méně, než předpokládal v červencové aktualizaci výhledu. Pro letošní rok MMF ve svém podzimním výhledu potvrdil předchozí odhad, podle kterého čeká růst HDP o 3,2 procenta. Předpověděl nyní také zpomalení růstu české ekonomiky v letošním roce na 1,9 procenta z loňských 3,5 procenta. V dubnu přitom odhadoval, že v letošním roce se tuzemský HDP zvýší o 2,3 procenta. V příštím roce má tempo růstu zpomalit na 1,5 procenta.