Litva

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil vděk americké Sněmovně reprezentantů, která schválila pomoc napadené zemi. Rozhodnutí podle něj udrží chod dějin na správné cestě. Pomoc vítá i NATO a čeští politici.

Kvůli ruské hrozbě posilují obranu svých hranic i pobaltské země – a nezaměřují se jen na ty východní, ale i na západní hranice. Lotyšsko oznámilo, že rozmístí na březích Baltského moře protilodní zbraně. Jejich nákup uspíšilo o pět let.

Ve Varšavě zadrželi začátkem dubna dvě osoby podezřelé z útoku na Leonida Volkova, spolupracovníka zesnulého ruského opozičního politika Alexeje Navalného, informovali litevští vyšetřovatelé. Jde o polské občany, kteří údajně Volkova přepadli v březnu v blízkosti jeho bydliště ve Vilniusu. Podle litevských vyšetřovatelů za tímto násilným činem zřejmě stojí Rusko. Polská policie uvedla, že dvojici zadržela na základě evropského zatykače a že se případem zabývá prokuratura ve varšavské čtvrti Praga.

Český prezident Petr Pavel se v litevském Vilniusu sešel se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Ten mimo jiné poděkoval za iniciativu na zajištění munice. Oba státníci se účastnili summitu Iniciativy Trojmoří. Zelenskyj po jednání prohlásil, že ruský vládce Vladimir Putin se snaží zničit ukrajinskou infrastrukturu, což spojenci nesmí dopustit, a znovu požádal o prostředky protivzdušné obrany. Pavel oznámil, že Česko chystá bezpečnostní dohodu s Ukrajinou, která by mohla být uzavřena už v květnu nebo v červnu.

Rusko v rámci snahy o destabilizaci Evropské unie a sabotování její klíčové infrastruktury uskutečnilo tisíce pokusů o narušení evropské železniční sítě, uvedl podle listu Financial Times český ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle státní agentury TASS reagoval, že jde o „nepodložená obvinění“.

„Platí, že jsme schopni z této iniciativy dodávat munici na Ukrajinu už v průběhu června, pak postupně do konce roku,“ prohlásil na návštěvě Litvy premiér Petr Fiala (ODS). „Uvědomujeme si, že Ukrajina nevede boj jenom za svou nezávislost a svobodu, ale za bezpečnost celé Evropy,“ poznamenal po návštěvě vojenské základny Rukla. V pobaltské zemi má šéf vlády na programu ještě večeři pořádanou předsedou Evropské rady Charlesem Michelem.

Běloruský autoritářský vládce Alexander Lukašenko s vysokým vojenským velitelem diskutoval o plánech obsadit Suwalský koridor, informoval portál Ukrajinska pravda. Západní vojenští analytici upozorňují, že právě tento pás země, táhnoucí se podél polsko-litevské hranice, který odděluje Bělorusko a ruskou Kaliningradskou oblast, by byl prvním místem, kde by Rusko zaútočilo, pokud by se rozhodlo pro konfrontaci s NATO. Polsko i Litva si riziko uvědomují a posilují svou obranu a spolupracují na vojenských cvičeních v této strategické oblasti.

Sovětský svaz před 75 lety zahájil deportace obyvatel Pobaltí do Ruska. Nucené vystěhování občanů Estonska, Lotyšska a Litvy mířilo proti odpůrcům násilné kolektivizace a dalším nepřátelům režimu. Během pouhých čtyř dní Sověti deportovali 94 tisíc lidí. O zrůdnosti operace svědčí fakt, že přes 44 procent tvořily ženy a téměř 30 procent děti. Víc než čtyři tisíce z nich zahynuly během prvního roku ve vyhnanství.

Berlín zajistí co nejrychlejší nasazení své brigády v Litvě, jak slíbil spolkový kancléř Olaf Scholz své litevské kolegyni Ingridě Šimonytéové. Na žádost její vlády by měli němečtí vojáci znásobit svoji přítomnost v pobaltské zemi. Vojáci Bundeswehru v současné době velí tamní misi NATO s osmi sty muži na základně Rukla, s nimi jsou tam na rotaci také čeští dělostřelci.

Prezidentské „volby“ v Rusku nebyly svobodné, a o skutečné volby tak nešlo. V tomto smyslu hodnotí tamní víkendové dění řada západních politiků, například reprezentanti Litvy, Německa, Francie či Evropské unie. Odsoudili také uspořádání „voleb“ na okupovaných ukrajinských zemích, neboť takové hlasování je zcela nelegální. Naopak představitelé autoritářských států a diktatur, mezi nimi Čína, Severní Korea, Indie či Írán, ruskému vůdci Vladimiru Putinovi gratulují.

V Rusku v pátek začaly prezidentské volby, které mají dopředu jistého vítěze. Hlavou státu se má znovu stát Vladimir Putin, kandidovat popáté mu umožnila změna ústavy potvrzená referendem. K obhajobě úřadu ruskému prezidentovi hned první den hlasování na sociálních sítích ironicky poblahopřál třeba šéf Evropské rady Charles Michel. Během prvního dne třídenních voleb hlasovala třetina voličů, policie za útoky a výtržnosti ve volebních místnostech zadržela nejméně osm lidí.

Násilný útok na Leonida Volkova, spolupracovníka zemřelého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného, pravděpodobně zorganizovala a v úterý v Litvě provedla Moskva. Informovala o tom podle agentury Reuters litevská kontrarozvědka. Litevská policie předtím oznámila, že zahájila vyšetřování. Její šéf Renatas Požela v úterý řekl, že se zaměřují na několik možných verzí.

Průměrný čistý roční příjem v Česku odpovídá zhruba dvěma třetinám evropského průměru. Češi tím ze starších unijních zemí předstihli Portugalce i Řeky. V roce 2004, kdy země do Evropské unie vstupovala, šlo o jednu třetinu průměru. Kupní síla lidí v Česku je v rámci společenství nicméně desátá nejslabší. V roce 2022 si tuzemští obyvatelé mohli pořídit zhruba o pětinu zboží méně než průměrný obyvatel Unie. Vyplývá to z údajů Eurostatu, instituce čísla za loňský rok zatím nezveřejnila.

Putin blafuje, zastrašuje nás a snaží se oslabit naši pomoc Ukrajině, uvedl v pořadu Události, komentáře poradce prezidenta a diplomat Petr Kolář, když hodnotil výrok ruského vůdce. Ten ve čtvrtek varoval, že země NATO budou riskovat jaderný konflikt, pokud vyšlou na Ukrajinu své vojáky. Také europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) soudí, že Putin se neustále snaží strašit západní spojence Kyjeva, aby mu neposkytovali dostatečnou podporu. Poslanec Radek Vondráček (ANO) věří, že je to z ruské strany jen obvyklá rétorika.

Velvyslanci devatenácti zemí EU v Praze se složili na přenosnou zbraň proti dronům, která bude využita k ochraně ukrajinských představitelů. Zbraň od nich v pátek na ukrajinské ambasádě převzal chargé d'affaires Vitalij Usatyj. Akce se konala den před druhým výročím začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu.

Česká armáda prostřídala vojáky v zahraničních operacích. Momentálně nejvyšší počet jich působí na Slovensku a v Pobaltí, kde posilují obranu východního křídla NATO. Na dvě stovky příslušníků, kteří se z misí vrátili, dostalo na pražském Vítkově vyznamenání za službu v zahraničí.

Česká republika chce, aby Evropská unie nakupovala munici pro Ukrajinu i mimo členské státy EU. S odvoláním na diplomatické zdroje o tom informoval bruselský server Politico. Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) tyto snahy v sobotu potvrdil. Podle něj je cílem, aby Ukrajina měla dost munice a mohla se bránit ruské agresi.

V mnoha zemích Evropy se naskýtají v poslední době podobné pohledy na nespokojené farmáře jedoucí v kolonách traktorů do velkých měst, kde protestují proti podmínkám v zemědělství. Takto se ve čtvrtek shromáždili u Evropského parlamentu v Bruselu, ale přidávají vrásky na čele i představitelům ve Francii, Portugalsku, Polsku, Rumunsku nebo Lotyšsku. Stížnosti farmářů přitom znějí velmi podobně: náklady a daně, extrémní počasí, levný dovoz nebo byrokracie. Francouzský prezident Emmanuel Macron jim dal ve čtvrtek za pravdu: evropský zemědělský sektor podle něj potřebuje hluboce změnit svá pravidla. Tématu se budou věnovat i páteční Události, komentáře s ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL), europoslancem Martinem Hlaváčkem (ANO) a agrárním analytikem Petrem Havlem.

Česká armáda v jihočeském Vojenském újezdu Boletice rozšiřuje bojeschopnost pro 21. století. Vojáci zkoušejí nové obrněné transportéry i dosud nevyzkoušené operace s drony. Právě tam se mohou připravit i na misi v Pobaltí, šumavský terén totiž staví před vojáky řadu výzev.

Ruská agrese se nezastaví na Ukrajině, Kreml by mohl v budoucnu napadnout i další státy včetně členů NATO, varují západní bezpečnostní analytici i státní představitelé. Cílem Moskvy by se podle nich mohlo stát Moldavsko či Pobaltí. Sám šéf Kremlu Vladimir Putin mezitím hrozí Finsku, že jeho vstup do NATO způsobí „problémy“. Zároveň tvrdí, že Rusko nemá v plánu na NATO zaútočit. Stejně tak ale Moskva do poslední chvíle popírala, že chystá plnohodnotnou válku proti Ukrajině.

Spojené státy jsou nejvýznamnějším dodavatelem vojenské pomoci na Ukrajinu, která se druhým rokem brání plnohodnotné ruské invazi. Zástupci napadené země před několika dny avizovali, že pokud do konce roku 2023 nezískají od Washingtonu další prostředky, hrozí jim riziko prohry konfliktu i škrty v rozpočtu. Podle listu Ukrajinska pravda přitom pomoc Kyjevu, přislíbená v období od začátku srpna do konce října, významně klesla a meziročně se ztenčila skoro o devadesát procent.

Válka na Ukrajině způsobená ruskou agresí se protahuje a roste únava z konfliktu. Kyjev se tak na prahu zimy potýká jak se stagnující situací na frontě, tak s poklesem podpory západních spojenců. Kremlu tyto podmínky vyhovují. Některé hlasy z Ruska však upozorňují, že i pro Moskvu by bylo riskantní snažit se konflikt „vysedět“ k vítězství.

Asociace silničních dopravců z několika zemí střední Evropy, včetně Česka, požádaly Evropskou komisi (EK) o ukončení výjimek pro ukrajinské dopravce ohledně vjezdu do EU. Dříve potřebovali ukrajinští kamionoví dopravci pro vjezd povolení, tato povinnost však byla po loňském vpádu ruských vojsk na Ukrajinu zrušena. Podle středoevropských dopravců to škodí konkurenceschopnosti silničních dopravců ze zemí Unie, informovala agentura AFP. Podle sdružení Česmad Bohemia mohou mít Ukrajinci prospěch z nižších nákladů, a tím přebírat zakázky okolních dopravců.

Válečným veteránům nestačí vyjadřovat vděčnost, je důležité proměnit slova ve skutky, uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS) při sobotním pietním aktu na Vítkově. Válečné hrdiny si tam při slavnostním nástupu tradičně připomněli zástupci armády a veteránských organizací, politici i diváci z řad veřejnosti. Černochová při té příležitosti vyznamenala záslužným křížem tři vojáky za záchranu života. Ocenění za válečnou žurnalistiku převzal i někdejší politik Jaromír Štětina.