TÉMA

komentáře

Vypátrat hnízdo na Plzeňsku pomohly přírodovědcům samy hladové sršně asijské
Hnízdo invazního druhu asijské sršně vytrasovali v minulých dnech přírodovědci s pomocí lidí v Předních Skvrňanech na Plzeňsku. Uvnitř asi osmikilového hnízda, které snesli hasiči, bylo sto trubců a pět královen. Právě trubci, které přírodovědci chytili, nechali vyhladovět a pak jim dali med, je k hnízdu přivedli. V Událostech, komentářích to popsal specialista na blanokřídlé Luděk Šulda.
14. 10. 2023|
Více stimulace a méně destrukce, nastiňuje budoucnost neurochirurgie profesor Netuka
V posledních letech dochází ke zjemnění postupů v neurochirurgii a zpřesnění indikací. V pořadu Události, komentáře to řekl přednosta Neurochirurgické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy David Netuka. V dalších letech se podle něj dá očekávat rozvoj v léčbě nádorů a větší posun k personifikované medicíně.
15. 3. 2023|
Odboráři kritizují vládu, že s nimi nejedná o reformě penzí. Narušila sociální dialog, míní Středula
Odboráři z Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) v pátek představili své výhrady k důchodové reformě, kterou připravuje vláda. Podle předáků největší odborové centrály má reformní plán slabiny. Důrazně se staví proti navyšování důchodového věku i proti omezení mimořádné valorizace penzí v červnu. Odbory si také stěžovaly na to, že s nimi vláda o zamýšlených změnách nejedná. Odborový svaz KOVO tak dle předsedy ČMKOS debatuje o možnosti protestních akcí.
17. 2. 2023Aktualizováno17. 2. 2023, 23:14|
30 let zpět: Jak Češi a Slováci vnímají menšiny?
Průzkum veřejného mínění ukázal postoje Čechů a Slováků vůči národnostním menšinám žijícím na území společného státu. Znepokojivým trendem byl zhoršující se vztah většinové společnosti k Romům, Němcům, Polákům či Maďarům. Vzájemný vztah Čechů a Slováků se naopak ani přes blížící se rozpad federace nezhoršil.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
3. 12. 2022|Archiv ČT
30 let zpět: Pavel Tigrid vyznamenán francouzským Řádem čestné legie
Spisovatel a publicista Pavel Tigrid byl jednou z nejvýznamnějších osobností českého protikomunistického exilu. V roce 1960 se usídlil ve Francii, odkud vydával kulturně-politický exilový čtvrtletník Svědectví. Po sametové revoluci se vrátil do Československa a do července 1992 působil jako poradce prezidenta Václava Havla.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
4. 11. 2022|Archiv ČT
30 let zpět: Klaus se rozhořčil kvůli zprávám, že ODS nepodporuje Havla
V listopadu 1992 se debatovalo o způsobu volby prezidenta budoucí samostatné České republiky. Když se Václav Havel vyjádřil v tom smyslu, že by se občanským demokratům nelíbilo, kdyby budoucí prezident od občanů v přímé volbě získal silnější mandát než oni, probleskla v médiích zpráva, že ODS Havlovu kandidaturu na prezidenta nepodpoří. Předseda strany Václav Klaus tuto zprávu vzápětí dementoval: „Já to prohlašuji za největší ránu pod pás, která se udála v oblasti sdělovacích prostředků od 17. listopadu. Považuji to za natolik destabilizující zprávu, rovnající se na politickém nebi tomu, jako by byla zpráva, že vypukl požár v jaderné elektrárně.“Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
3. 11. 2022|Archiv ČT
30 let zpět: Spory o vodní dílo na Dunaji
Počátkem devadesátých let československá média často informovala o sporech Československa s Maďarskem. Státy se již léta přely o rozsah a rychlost dostavby společně budované přehrady na Dunaji, takzvaného vodního díla Gabčíkovo-Nagymaros. Reportáž rekapituluje historii stavby i sporů o ni.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
20. 10. 2022|Archiv ČT
30 let zpět: Snaha o „samostatné Slovensko s českou pojišťovnou“?
Vzájemná důvěra koaličních partnerů ODS a HZDS byla výrazně otřesena. Ve Federálním parlamentu neprošel společný návrh zákona o zániku federace a část poslanců HZDS následně zvedla ruku pro návrh zcela protichůdný, jenž měl místo ke vzniku dvou samostatných států vést k možné transformaci federace v unii.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
5. 10. 2022|Archiv ČT
30 let zpět: Poslanci neschválili návrh zákona o zániku federace
Proces směřující k rozdělení státu, spuštěný špičkami ODS a HZDS v létě 1992, se na začátku října téhož roku poněkud zadrhl ve Federálním shromáždění. Když vládou předložený návrh zákona o zániku federace neprošel hlasováním, využil tehdejší poslanec opoziční ČSSD Miloš Zeman situace k prosazení návrhu na ustavení komise k vybudování česko-slovenské unie.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
2. 10. 2022|Archiv ČT
30 let zpět: Z vězení propuštěný Miroslav Štěpán byl přijat do KSČM
Komunistická strana Čech a Moravy se na veřejnosti distancovala od praktik předlistopadové marxistické KSČ. Přesto byl do řad této takzvaně obrozené strany v říjnu 1992 přijat někdejší člen ÚV KSČ Miroslav Štěpán, pouhé dva roky předtím odsouzený za podíl na potlačování protivládních demonstrací, jež vyústily v sametovou revoluci.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
1. 10. 2022|Archiv ČT
30 let zpět: Nekalé obchody s vojenskými vrtulníky
Investigativní reportáž odhaluje podezřelé obchody několika tuzemských i zahraničních firem se sovětskými vojenskými vrtulníky, maskovanými za civilní. Stroje zadržené celní správou na ruzyňském letišti se měly dostat do Chorvatska. Jenže na vývoz vojenského materiálu do Jugoslávie, kde právě probíhala válka, se vztahovalo zbrojní embargo OSN.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
18. 9. 2022|Archiv ČT
Pokud zmizí podpora Ukrajině, je ohrožena demokracie, varovali Lipavský a Mičánek
V podpoře Ukrajiny proti ruské vojenské agresi je třeba pokračovat, a to jednotně jak v rámci Česka, tak Evropské unie i širšího Západu. Shodli se na tom v Událostech, komentářích Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a brigádní generál v záloze František Mičánek. Ten dodal, že válka také poukázala na problémy v české armádě a nutnost zvýšení jejího financování.
25. 8. 2022|
30 let zpět: Česko potřebuje nový ropovod
Válka na Ukrajině vynesla do popředí závislost evropských zemí na ruské ropě. Tato otázka se však u nás řešila už před více než 30 lety. Tehdejší ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý v létě 1992 informoval, že Česko právě kvůli závislosti na černém zlatu z Ruska potřebuje postavit nový ropovod z německého Ingolstadtu.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
17. 8. 2022|Archiv ČT
„Okupanti by se měli učit, jak přeplavat Dněpr.“ Začíná protiútok u Chersonu
Ukrajina zahájila operaci s cílem osvobodit Cherson, oznámil poradce šéfa prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč. Kyjev tak učinil po posledním úderu na Antonivskyj most, který pro Rusy představuje důležitou zásobovací trasu. Také Londýn uvádí, že ukrajinská protiofenziva u Chersonu nabírá na síle. Město je podle něj po poškození mostů v oblasti prakticky odříznuto od ostatních Rusy okupovaných území.
28. 7. 2022Aktualizováno28. 7. 2022, 23:02|
Přijetí eura Chorvatskem může usnadnit také vstup Česka do eurozóny, myslí si Bartoň
Česko zůstává jednou z posledních sedmi unijních zemí, které si ponechávají vlastní měnu, poté co evropští ministři financí schválili vstup Chorvatska do eurozóny. Podle Ivana Pilipa a Petra Bartoně, kteří byli hosty úterních Událostí, komentářů, může přijetí eura Chorvatskem usnadnit také vstup Česka do eurozóny, přestože i my bychom mohli mít problém s plněním pěti potřebných kritérií.
13. 7. 2022|daz
30 let zpět: Chlebový happening dokončen po 25 letech
Po 25 letech mohl spisovatel a někdejší emigrant Eugen Brikcius v Praze dokončit chlebový happening, který v roce 1967 rozehnala Veřejná bezpečnost. Akce se vedle parašutistů účastnili i politici a známé osobnosti. Zajímavostí na reportáži je také fakt, že pořadatel akce, přestože je v příspěvku několikrát zmíněn, není divákovi ani blíže představen a na obrazu se objeví jen spíše náhodou.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
23. 6. 2022|Archiv ČT
30 let zpět: Kladenské ocelárny Poldi v potížích
Jaká byla situace v Kladně před volbami 1992? Zatímco v centru města ukazovala hospodářská transformace svou vlídnější tvář v podobě nových obchodů a služeb, ocelářský kolos sužoval nedostatek zakázek a z něho plynoucí snížení výroby a tudíž i zaměstnaneckých stavů.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
3. 6. 2022|Archiv ČT
Uprchlíci se již adaptovali, řekl Rakušan. Zpřísnění podmínek je podle něj motivační
„Nepřijímal bych faktor, že přitvrzujeme kvůli tomu, že by to snad někdo chtěl, ale myslím, že ti lidé už se skutečně adaptovali na život v Česku,“ prohlásil v pořadu Události, komentáře ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Dodal, že situace, kdy podle posledních údajů pracuje 64 tisíc uprchlíků, přináší konkrétní benefity české ekonomice. Je to motivační faktor, dodal.
1. 6. 2022|
EU se musí připravit na obnovu Ukrajiny, ruský propad potrvá dlouho, míní Niedermayer
Ukrajinu je nyní potřeba podporovat vojensky, ale musí existovat i plán její poválečné obnovy, prohlásil v Událostech, komentářích europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Zdůraznil, že ruská recese je sice nižší než ukrajinská, země ale bude mít kvůli izolaci problém s obnovou, chybět budou zejména západní technologie. Poradce Národní rady pro obnovu Ukrajiny Ivan Mikloš upozornil, že Ukrajina bude potřebovat reformy a stabilitu, protože rekonstrukce země se neobejde bez soukromých investic.
25. 5. 2022|
30 let zpět: Spor o vodní dílo Gabčíkovo pokračuje
Letitý spor o dostavbu vodního díla Gabčíkovo u Bratislavy vstoupil do další fáze. Maďarsko totiž potvrdilo svůj záměr jednostranně odstoupit od smlouvy o stavbě. Přehradu, již z devadesáti procent hotovou, dokonce navrhlo zbourat. To však Československo odmítlo a prosadilo variantu C, tedy dostavbu jen na slovenské straně.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
20. 5. 2022|Archiv ČT
Česko chce koordinovat shromažďování důkazů o válečných zločinech na Ukrajině
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) uvedl, že Česko chce se státy paralelně vyšetřujícími možné válečné zločiny na Ukrajině koordinovat shromažďování důkazů. To má být základem pro případné sestavení obžaloby. O české účasti na vyšetřování jednal v pondělí v nizozemském Haagu spolu s vrchní státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou s prezidentem Mezinárodního trestního soudu (ICC) Piotrem Hofmańským.
16. 5. 2022Aktualizováno16. 5. 2022, 23:27|jk
Německo pomůže Česku nahradit zbrojní techniku, kterou Praha poskytne Ukrajině
Německo pomůže Česku nahradit zbrojní techniku, kterou poskytne Ukrajině. Na tiskové konferenci v Berlíně s českým premiérem Petrem Fialou to ve čtvrtek oznámil německý kancléř Olaf Scholz. Podrobnosti uvést nechtěl, podle Fialy je ale podoba budoucí dohody velmi konkrétní a týká se těžké techniky. Fiala se Scholzem jednal také o rozšíření kapacity ropovodu TAL, který považuje za klíčový pro budoucí distribuci ropy do střední Evropy, a využití terminálů na zkapalněný plyn. Premiér se sešel i s německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem.
5. 5. 2022Aktualizováno5. 5. 2022, 23:08|rp
S Putinem bychom mluvit neměli, shodli se Jourová, Niedermayer a Vondra
Rakousko si nyní chce zahrát roli mostu či zprostředkovatele, my jsme však v situaci, kdy bychom s prezidentem Putinem mluvit neměli, prohlásila eurokomisařka Věra Jourová (ANO) v Událostech, komentářích v souvislosti s cestou kancléře Karla Nehammera za Vladimirem Putinem. S tím souhlasí i europoslanec Alexandr Vondra (ODS), který poznamenal, že v tuto chvíli není správný čas na jednání. Podle europoslance Luďka Niedermayera (TOP 09) mohla tato návštěva dávat smysl, pokud by měla podporu z Kyjeva.
12. 4. 2022|
30 let zpět: Ohlédnutí za volbami 1990
V Praze měl premiéru dokumentární film Karla Vachka zachycující Československo před prvními polistopadovými svobodnými volbami v roce 1990. Dokument Nový Hyperion Vachek nazval volební komedií a v rozhovoru vysvětluje, jak podle něho smích souvisí se svobodou.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
7. 4. 2022|Archiv ČT