Paříž - Výsledky pokusů ve velkém částicovém urychlovači, které byly zahájeny koncem března, zveřejní Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN) na vědecké konferenci, která dnes začíná v Paříži. Vědci se v obřím podzemním zařízení pokusili napodobit proces vzniku vesmíru bezprostředně po takzvaném velkém třesku. Největší částicový „srážeč“ (LHC - Large Hadron Collider) na světě měl zprostředkovat základní informace o složení hmoty a odhalit dosud neodtajněné záhady vesmíru. Konference potrvá do středy příštího týdne, veřejnost se výsledky pokusů dozví v pondělí.
Vědci diskutují o tajemství hmoty a experimentech v obřím urychlovači LHC
Ostře sledovaná simulace prvotního třesku byla spuštěna 30. března. Srážkami protonů v LHC poblíž Ženevy vědci experimentálním „malým třeskem“ vytvořili předpoklad pro odhalení dosud jen teoreticky existujících základních substancí nutných pro pochopení podstaty hmoty a vzniku vesmíru.
Experti předpokládají existenci elementární částice známé jako Higgsův boson, která způsobila, že vesmírná hmota začala po velkém třesku nabývat skupenství, a vytvořily se tak první hvězdy a posléze i planety.
Prvotní formu látky, takzvané kvark-gluonové plazma, se vědcům podařilo poprvé vytvořit už v roce 2000. Prvotní látka zřejmě existovala jen prvních několik desítek mikrosekund po velkém třesku, jímž před 13,7 miliardy let začalo pozorovatelné rozpínání vesmíru.
Hrozba černé díry?
Lidé nedůvěřující vědě se před zahájením experimentů v LHC obávali vzniku černé díry, která by prý mohla pohltit svět. Podle vědců však LHC na zformování takové černé díry nemá dostatečnou energii. Připouštějí pouze možnost vzniku mikroskopických černých děr, které jsou ale neškodné.
GALERIE
videogallery_55407
Není vyloučeno, že obří urychlovač částic také pomůže poodhalit tajemství takzvané temné či skryté hmoty, tedy neviditelné substance, která údajně tvoří asi čtvrtinu vesmíru. Odborníci se domnívají, že dosud známe jen pět procent vesmíru, neviditelný zbytek pak tvoří temná hmota a ze sedmdesáti procent temná energie.
Někteří vědci chtějí dokázat existenci nových „skrytých“ dimenzí prostoru. Jejich pravděpodobnou existenci popisuje teorie strun, podle níž jsou základními stavebními kameny vesmíru jednorozměrné vibrující objekty, struny - nikoli bezrozměrné body nebo částice, které jsou základem standardního modelu fyziky částic. Podle vědců by se existence dodatečných dimenzí měla projevit deficitem energie u odštěpených částic, které vzniknou při srážkách paprsků.
Pařížská konference potrvá do středy příštího týdne. Prezentovat své úspěchy budou v Paříži i týmy pracující na dalších částicových „srážečích“, jako jsou International Linear Collider (ILC) a Compact Linear Collider (CLIC). Kromě toho se chtějí experti ve francouzské metropoli navzájem obeznámit s objevy v podobných oblastech výzkumu, jako jsou gravitační vlny a neutrinové dalekohledy. Hovořit se bude i o temné hmotě, která údajně tvoří téměř čtvrtinu vesmíru.
LHC umístěný ve 27 kilometrů dlouhém prstencovém tubusu v hloubce asi 100 metrů pod zemským povrchem na pomezí Švýcarska a Francie byl poprvé spuštěn v srpnu 2008, ale kvůli technické závadě pak musel více než rok stát. Další, až roční odstávka jej pravděpodobně čeká příští rok. V roce 2013 má být urychlovač připraven na plný výkon.
Řídicí centrum urychlovače částic