Galapágy - Miliony let strávil ekosystém Galapážských ostrovů v izolaci. Tisíc kilometrů od pevniny se vyvíjely unikátní rostlinné a živočišné druhy. Před 170 lety inspirovaly Charlese Darwina k formulaci evoluční teorie. Teď hrozí tomuto přírodnímu bohatství zkáza. První příznaky jsou vidět pod hladinou. Hynou tu koráli a nejdrobnější řasy a živočichové. Ničí je nezvyklé horko. Vědci se bojí dominového efektu.
Kvůli změnám klimatu hynou kolem Galapág koráli
„Když stoupá teplota vody, všechny řasy a další součásti potravního řetězce vymírají. To může způsobit vymírání ryb a dalších zvířat - třeba želv,“ říká bioložka Rocio Paredesová.
Kritika padá i na prudký rozvoj turistiky. Jen loni sem přijelo přes 170 tisíc lidí. Ti, kteří turisty na Galapágy vozí, ale varování vědců mírní. „To jsou zbytečně apokalyptické vize. Problém je vážný, ale dá se zvládnout,“ tvrdí Gabriel Lopez, ředitel Nadace Charlese Darwina.
Reportáž Milady McGrathové (zdroj: ČT24)
Vědci se shodnou na jednom – je-li za úpadkem života na Galapágách skutečně globální oteplování, ani naprostá izolace jim nepomůže. Na změny klimatu reaguje tamní příroda okamžitě. Galapágy tak mohou být alespoň barometrem, živou laboratoří, která přispěje k pochopení globálních změn klimatu.