České Budějovice - Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR požadují zmírnění přísných pravidel Evropské unie pro pěstování geneticky modifikovaných plodin. Unijní legislativa stará dvacet let, je podle nich založena na politických kalkulech a snižuje konkurenceschopnost zemědělců z EU na globálním trhu. Vědci navíc prokázali, že geneticky modifikované plodiny nemají negativní vliv na životní prostředí. Závěry shrnuli v Bíle knize, kterou rozeslali evropským vědeckým organizacím a orgánům EU, řekl dnes novinářům ředitel centra František Sehnal.
Vědci chtějí zmírnit pravidla pro geneticky upravené plodiny
Geneticky modifikované (GM) plodiny loni zemědělci ve světě pěstovali na 125 milionech hektarů a každoročně se rozloha osetých ploch zvyšuje. Za tímto trendem zaostává využití GM plodin v Evropě. Pro komerční využití je v EU povolena jen GM kukuřice chráněná Cry toxinem proti zavíječi kukuřičnému a obdobným škůdcům, vysvětlil Sehnal. Letos se podle odhadů bude GM kukuřice v unii pěstovat na více než 100 000 hektarech, v ČR bude zřejmě překonána rozloha 8380 hektarů, uvedl Sehnal.
Někteří čeští zemědělci ale s úpravami plodin nesouhlasí. Například podle Josefa Sklenáře z biofarmy Sasov na Jihlavsku je nesmyslné zvyšovat produkci potravin v zemích, které se topí nadprodukcí a jejich obyvatelstvo trpí obezitou. „Vymýšlet technologie, které mnohonásobně zvyšují produkci, je nesmyslné. Zvyšuje to zisky společnostem, které s upravenými rostlinami manipulují a produkují osiva,“ řekl. Podle něj by se problémem měli zabývat vědci v laboratořích pro dobu, až bude hrozit celosvětový hladomor. „Není možné přírodu vykořisťovat, aniž by nám to nějakým způsobem nevrátila,“ uvedl Sklenář.
Skupina českých vědců prý během dlouhodobého výzkumu nezjistila negativní vliv pěstování GM plodin na životní prostředí. Nová pravidla pro hodnocení jejich ekologických rizik by měla být Evropským úřadem pro bezpečnost potravin zpracována do jara příštího roku.
GM plodina získá díky dodanému genu novou vlastnost, například odolnost proti škodlivému hmyzu nebo plevelům. Podle Sehnala hmyz a různé choroby snižují úrodu o 40 procent.