Nová studie: Antarktida se otepluje rychleji než jiné kontinenty

Dawson/Washington - Podle nejnovější vědecké studie zaměřené na Antarktidu a problém zde tajících ledovců nelze oteplování vysvětlit jinak než hromaděním skleníkových plynů v atmosféře. Výsledek studie zveřejněné v prestižním americkém časopise Nature tak opět potvrzuje jev známý jako globální oteplování. Podle studie se sedmý světadíl otepluje stejně rychle jako ostatní části Země. Skutečnost dokládají satelitní a meteorologická data. Teplota na Antarktidě stoupla za posledních 50 let v průměru o 0,6 stupně Celsia a v oblasti poloostrova na západní části kontinentu se Antarktida otepluje ještě rychleji než zbylé části světa.

V západní oblasti je také velký počet meteorologických a vědeckých stanic. Ty oteplování bedlivě sledují již několik let a podle nejnovějších měření zde vzrůstá teplota o 0,17 stupně Celsia za deset let - rychleji než kdekoliv jinde na zeměkouli. Vyplývá to ze zprávy, kterou uveřejnila BBC.

Právě vzrůstající teplota se do značné míry podílí na skutečnosti, že právě v tuto chvíli se z kontinentu odlamuje Wilkinsův ledový šelf, plocha s rozlohou 15.000 kilometrů čtverečních, tedy velikosti, jakou má Olomoucký a Moravskoslezský kraj dohromady. Již loni se z šelfu utrhla obří kra a podle některých vědců tím začala destrukce celého šelfu.

Výsledek? Člověk má na oteplování minimálně spoluvinu

V nové analýze proto skupina amerických vědců zkombinovala údaje z polárních stanic se satelitními záznamy. „Máme přinejmenším pětadvacetileté záznamy ze satelitů a satelity mají tu ohromnou výhodu, že mohou sledovat celý kontinent,“ informoval Eric Steig z Washingtonské univerzity v Seattleu. Vědci jej především využívali ke zkoumání východní, nepřístupné a chladnější části Antarktidy, kde nejsou vědecké stanice.

Drew Shindell:

„Je těžké představit si takovou situaci, že by skleníkové plyny nesouvisely s oteplováním Antarktidy.“

„Pozemní stanice mají zase tu výhodu, že mohu studovat led zpátky v čase. Využili jsme oba postupy a došli ke zjištění, že se otepluje celý kontinent,“ dodal Steig. Výsledkem bylo mimo jiné zjištění, že oteplování je nejvýraznější v zimě a na jaře, teplota kontinentu ale stoupá celoročně. „Je těžké představit si takovou situaci, že by skleníkové plyny nesouvisely s oteplováním Antarktidy,“ řekl Drew Shindell z Goddardova institutu pro vesmírná studia (GISS) při americkém Národním úřadu pro letectví a vesmír (NASA).

Změny klimatu ovlivňuje i specifické podnebí

Změny antarktického klimatu ovlivňuje i skutečnost, že kontinent se svým podnebím výrazně odlišuje od jakéhokoliv jiného světadílu, a to především kvůli větrům a mořským proudům, které se kolem kontinentu pohybují. Na oteplování se tak podle vědců podílí i přirozené klimatické cykly. Vědci jsou ovšem přesvědčeni, že lidská činnost má na oteplování Antarktidy vliv.

IPCC:

„Je pravděpodobné, že došlo za posledních 50 let k významnému lidskému vlivu na oteplování.“

„Jsme si téměř jisti, že nárůst skleníkových plynů k oteplování přispívá, ale je těžké říct, jaký podíl lze přičíst přirozenému oteplování a jaký činnosti člověka,“ tvrdí Shindell. Ke stejnému výsledku dospělo i předloňské měření Mezivládního panelu pro globální změny klimatu. „Je pravděpodobné, že došlo za posledních 50 let k významnému lidskému vlivu na oteplování,“ stojí ve zprávě IPCC. Slovo „pravděpodobně“ podle BBC s odvoláním na citovaný text znamená v této souvislosti minimálně 66% pravděpodobnost.

„Chladné“ teorie byly vyvráceny

Vědci novou analýzou také poprvé vyvrátili tzv. chladné teorie. Za posledních 30 let totiž v mořích kolem Antarktidy na rozdíl od kontinentu ledu přibylo a podle některých vědců to bylo důkazem celkového ochlazování kontinentu. Podle Walta Meiera z amerického Národního střediska dat o sněhu a ledu ale nejde o známku ochlazování kontinentu, důvodem tvorby ledu jsou prý větry proudící v okolí Antarktidy.