Praha - Vědecká pracoviště by neměla být rozmístěna pouze ve starých členských zemí Evopské unie, měla by vznikat také na území unijních nováčků - včetně České republiky. Vyvolání diskuse o tomto tématu bude jednou z hlavních priorit českého předsednictví Evropské unii.
Česká republika chce přimět EU k přesunu vědy do regionů
„Velké výzkumné infrastruktury jsou z historického hlediska rozmístěny pouze ve starých členských státech. My chceme jednat o regionálním rozložení těchto infrastruktur,“ zdůraznil na Evropském fóru vědy a techniky náměstek ministra školství Vlastimil Růžička. Podpora rozvoje vědy v nových členských zemích unie má podle Růžičky posílit konkurenceschopnost evropské vědy, která v současnosti trpí nedostatkem finančních prostředků i nízkým využitím výsledků výzkumu a vývoje v praxi.
Cílem změn je obohatit Evropu o centra excelentního výzkumu. Pro jejich vytvoření je nezbytné navíc posílení spolupráce se soukromým sektorem, ale také podpora vědecky orientovaných vysokých škol. „Zvyšování počtu věděckých studentů je krokem prvním. Druhým je vytvoření prostředí, které by je přimělo u vědecké kariéry zůstat,“ upozornil Růžička.
Podpora rozvoje a zvyšování konkurenceschopnosti vědy je pro Evropskou unii nezbytným krokem. Jinak se může stát, že Evropu předběhnou nejen Spojené státy, ale i bouřlivě se rozvíjející země Asie, včetně Indie a Číny, tvrdí Růžička.
Česká republika ve výzkumu a vývoji výrazně zaostává, a to nejen ve srovnání se Spojenými státy, ale i za ostatními evropskými zeměmi. Zatímco v průměru připadá podle Eurostatu na každou členskou zemi EU 24 podaných patentů v oblasti špičkových technologií na milion obyvatel, Česká republika se chlubí jedním. Ve srovnání s premianty, mezi které patří např. Finsko se 126 patenty nebo Nizozemí s 56 patenty, dosahuje Česko velmi špatných výsledků.