TS Ostrava | TS Brno

ČT24

ČT24
pátek 10. února 2012 Mojmír

I can\'t believe the news today: Cameron se omluvil za krvavou neděli

Velikost textu:
15. 6. 2010 17:56, autor: Lukáš Strašík aktualizováno 15. 6. 2010 23:28

Londýn – Britský premiér David Cameron se dnes jménem země a vlády po 38 letech omluvil za "neoprávněnou" a "neospravedlnitelnou" smrt 14 katolických účastníků pochodu za občanská práva, které britští vojáci zastřelili při tzv. krvavé neděli v severoirském Londonderry 30. ledna 1972. Cameronova omluva přišla v souvislosti se zveřejněním výsledků vyšetřování tragické události, která byla klíčovým obratem dlouhotrvajícího konfliktu v Ulsteru. Vyšetřování trvalo 12 let a nakonec ukázalo, že mrtví byli nevinní civilisté. Londonderry omluvu nadšeně uvítalo. Rodiny obětí dnes také s fotografiemi obětí zásahu absolvovaly symbolicky celý pochod po stejné trase jako v roce 1972.

Příbuzní obětí "krvavé neděle"
Příbuzní obětí "krvavé neděle"
Více fotek

Podle závěrů vyšetřování byly oběti střelby nevinné a vojáci začali střílet, aniž by někoho varovali. Obyvatelé Londonderry zveřejnění výsledku sledovali na velkoplošné obrazovce a uvítali ho s nadšením. Krvavá neděle, známá i z jedné z nejslavnějších skladeb legendárních irských U2, nebyla nejhorším incidentem severoirského konfliktu, ale lidé ji pokládali za velkou křivdu a utvářela další chod událostí.

Britský premiér David Cameron:

0"Vláda nese konečnou odpovědnost za chování svých ozbrojených sil. Proto se za něj jménem vlády a vlastně i jménem celé země hluboce omlouvám. (...) Závěry jsou naprosto jasné. Není nejmenších pochyb, že co se stalo, bylo neoprávněné a neospravedlnitelné. Byla to chyba."

Při pochodu v Londonderry bylo také zraněno dalších 13 lidí. Střelba byla klíčovým momentem v konfliktu mezi katolíky a protestanty, který propukl již koncem 90. let. Po krvavé neděli se zástupy katolických mladíků začaly hlásit do Irské republikánské armády (IRA) a následující dlouhodobý násilný střet si vyžádal na 3 600 mrtvých. Toto období, známé jako Troubles, skončilo až v roce 1998.

Nejdražší vyšetřování v britských dějinách

Tehdejší konzervativní vláda premiéra Edwarda Heathe v roce 1972 tvrdila, že parašutisté z elitní jednotky stříleli v sebeobraně. To se rozcházelo s tvrzením svědků a pobouřilo tehdy katolickou menšinu v Severním Irsku. Krvavou neděli pak vyšetřovala komise vedená soudcem Johnem Widgerym, která v zásadě vojáky očistila. V roce 1998 tehdejší premiér Tony Blair ve snaze získat katolické politiky pro mírovou dohodu pověřil dalšího soudce Marka Savillea, aby střelbu vyšetřil znovu. Vyšetřování začalo o dva roky později, bylo při něm vyslechnuto 922 svědků a stalo se s náklady 200 milionů liber v Británii nejdražším v historii.

Cameron: Co se stalo, se nikdy nemělo stát

Závěrečná zpráva o 5 000 stranách ukázala, že vojáci nestříleli v reakci na házení kamenů nebo zápalných bomb, jak se tehdy tvrdilo. Někteří zabití zjevně utíkali nebo chtěli pomoci zraněným. Stejně tak nikdo ze zabitých nepředstavoval hrozbu a nedělal nic, co by ospravedlnilo střelbu. "To, co se stalo, se nikdy, nikdy nemělo stát," řekl Cameron. Neuvedl ale, zda závěry vyšetřování povedou ke stíhání vojáků nebo jejich velitelů. Takové rozhodnutí je podle něj na prokuratuře. Podle pozorovatelů ale lze předpokládat, že příbuzní obětí masakru podají na vojáky trestní oznámení.

Tony Doherty, syn zabitého účastníka pochodu:

"Velká lež je odhalena, pravda vyšla konečně najevo. Můžeme světu oznámit, že mrtví a zranění z krvavé neděle byli do jednoho nevinní."

Vyšetřování došlo k závěru, že stříleli i republikánští ozbrojenci, ale tato střelba k útoku na civilisty neopravňovala. Podle zprávy také nebylo nasazení smrtící střelby proti demonstrantům předem plánované. Zpráva zdůrazňuje, že přes tvrzení vojáků byly všechny oběti neozbrojení civilisté. Jeden člověk byl zasažen, když se plazil pryč, další již ležel na zemi a byl smrtelně zraněn. Vojáci také postřelili otce, který šel pomoci svému synovi. Podle zprávy mnozí vojáci záměrně nepravdivě líčili průběh celé akce, aby své činy ospravedlnili.

Zpráva dává jednoznačně vinu armádě:

- rozkaz jít do dějiště pochodu neměl vůbec padnout
- vojáci stříleli jako první, a bez výstrahy
- nikdo z obětí nebyl ozbrojen
- někteří demonstranti z místa utíkali, jiní pomáhali raněným
- někteří vojáci při prvním vyšetřování lhali

Zdroj: ČT24, ČTK

      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

       

      Ouha, data se nepodařilo načíst.