Bělehrad - Srbský parlament dnes po půlnoci schválil těsnou většinou rezoluci, v níž odsoudil masakr 8 000 Muslimů bosenskými Srby ve Srebrenici v roce 1995. Deklaraci prosazovala prozápadní vládní koalice, podle níž vyjádření lítosti přispěje k usmíření na Balkáně a pomůže Srbsku v jeho úsilí o vstup do Evropské unie. Hlavní iniciátor masových vražd vojenský velitel Ratko Mladić dosud nebyl dopaden a nejpíše se skrývá na území Srbska.
Srbský parlament se omluvil za masakr ve Srebrenici
O deklaraci jednali srbští poslanci 13 hodin a nakonec pro ni hlasovalo 127 z 250 členů parlamentu. Dokument sice neoznačuje masakr za genocidu, jak je to běžné v západních zemích, přesto ale znamená výrazný posun Bělehradu od pozic, které zastával bývalý prezident a srbský nacionalista Slobodan Milošević.
Opoziční poslanci označovali deklaraci za ostudnou a nespravedlivou. „Proč chcete poznamenat budoucí generace něčím, co nikdy nebudou moct smýt?“ ptal se opoziční poslanec Velimir Ilić. „Tato deklarace je výsledkem tlaku na naši zemi. Vystavuje srbský národ nevídaným důsledkům,“ prohlásil lídr srbských radikálů Dragan Todorović.
GALERIE
videogallery_67501
Zcela spokojení nejsou ani ti, kteří masakr přežili. Poslanci totiž odmítli označení genocida. „Omlouvat se nemusejí. Měli by spíš postavit před soud odpovědné zločince,“ tvrdí bývalá obyvatelka Srebrenice Munira Subasićová, která zde přišla o manžela a tři syny.
EU srbský krok vítá
Schválení rezoluce naopak uvítala Evropská unie. „Je to významný krok pro zemi čelící nedávné minulosti, proces, který je obtížný, ale je zásadní, aby si jím srbská společnost prošla,“ uvedli ve společném prohlášení ministryně zahraničí EU Catherine Ashtonová a český eurokomisař zodpovědný za rozšiřování EU a politiku sousedství Štefan Füle. „Není to důležité jen pro Srbsko, je to klíč k usmíření pro celý region,“ dodává se v komuniké.
Masakr organizoval Ratko Mladić
Za hlavního iniciátora tohoto největšího válečného zločinu v Evropě od konce druhé světové války je považován bývalý vrchní velitel bosenskosrbské armády Ratko Mladić, který se zřejmě stále skrývá v Srbsku. Jeho vydání před Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii je jednou z podmínek pro přibližování Bělehradu k Evropské unii.
Jelena Trivianová, poslankyně vládní strany
„Touto deklarací očistíme tvář národa.“
Do východobosenské Srebrenice, kterou OSN během bosenské války prohlásila za chráněnou oblast, se uchýlily tisíce bosenských Muslimů. Nizozemské jednotky, které měly z pověření OSN Srebrenici na starosti, ji ale v červenci 1995 nedokázaly ubránit před bosenskosrbskými jednotkami. Ty pak 8 000 muslimských mužů a chlapců pobily.
Oběti genocidy v Srebrenici