Vídeň - Rakousko si ve středu připomene 70. výročí připojení k nacistickému Německu, tak zvaného "anšlusu". Šlo o první krok Adolfa Hitlera k podmanění celé střední Evropy. Jednotky wehrmachtu tehdy obsadily zemi bez jediného výstřelu a ještě týž večer připravili Rakušané triumfální uvítání Hitlerovi v Linci a o pár dní později i ve Vídni. Německé jednotky nenarazily na vážnější odpor a ovace Rakušanů překvapily i samotného Hitlera. Rakousko se dlouho nedokázalo s tímto traumatem vyrovnat. Mýtus "první Hitlerovy oběti" padl až v 90. letech minulého století.
Rakousko si připomíná 70. výročí anšlusu, veřejnost je v jeho hodnocení rozdělena
Poválečné Rakousko se snažilo zamést hnědou minulost pod koberec; to ale vyvolávalo protesty ze zahraničí. Zlom přišel až v roce 1991. Franz Vranitzky tehdy jako první kancléř oficiálně přiznal, že Rakušané nesou díl viny. Země má ale stále značné potíže s hodnocením své minulosti. Dodnes například zcela nepřekonalo postoj, že bylo obětí, a jen obtížně přiznává, že většina Rakušanů připojení k Německu vítala a v následujících letech se mnoho z nich aktivně podílelo na jeho zločinech.
O tom, že Rakousko zůstává v této otázce nadále hluboce rozděleno, svědčí i výsledky nejnovějších průzkumů veřejného mínění. Dokládají však zároveň, že se pomalu prosazuje spíše teze spolupachatelství. Většina Rakušanů by však za minulostí nejraději udělala tlustou čáru.
Podle institutu OGM zastává třetina dotázaných názor, že Rakousko bylo první obětí hitlerovského Německa, zatímco 48 procent soudí, že bylo spolupachatelem. V obdobném průzkumu před 20 lety byl poměr téměř přesně opačný. V jiném průzkumu společnosti SWS ale zároveň 60 procent Rakušanů uvádí, že nacionálněsocialistickou minulostí by se země už neměla dál zabývat a měla by za historií udělat tlustou čáru. Podle jiného průzkumu OGM nespojuje 45 procent dotázaných s datem 12. března 1938 vůbec nic.
Vídeňský zpravodaj ČT Jan Moláček ale připomíná, že rakouská krajní pravice dodnes nečelí takové izolaci jako třeba německá. Parlamentní stranu Svobodných například po Jörgu Haiderovi řídí Heinz-Christian Strache, jehož fotografie z mládí usvědčují z účasti na neonacistických srazech.
Velký rozruch vyvolalo v Rakousku pondělní vystoupení Otto Habsburka v parlamentu u příležitosti vzpomínkového aktu vládní lidové strany (ÖVP) k 70. výročí připojení Rakouska k hitlerovskému Německu. Pětadevadesátiletý syn posledního rakousko-uherského císaře, který se tak vůbec poprvé od pádu monarchie v roce 1918 dostal na půdu rakouského republikánského parlamentu, v proslovu mimo jiné tvrdil, že žádná země Evropy nemá větší právo označovat se za Hitlerovu oběť než právě Rakousko.
Nezávislé Rakousko vzniklo v listopadu 1918 na troskách poražené habsburské monarchie. Největší překážkou klidného rozvoje se ukázal být problematický vztah s Německem, jehož tlak na Rakousko sílil v druhé polovině 30. let. Kancléř Kurt von Schuschnigg 11. března 1938 podlehl Hitlerovým ultimativním požadavkům a odstoupil. O den později německá armáda okupovala celé území státu a 13. března bylo Rakousko prohlášeno za součást Německa jako tzv. Východní marka (Ostmark). Po anšlusu začalo pronásledování antinacistů a židů.