Praha – Moderní dějiny Ruska jsou i ve 21. století předmětem bouřlivých diskusí. Jedna taková se uskuteční v zasedacím sále Národní knihovny v Klementinu v úterý 16. března od 16.30. Diskuse se zúčastní přední ruský historik Andrej Zubov, který je hlavním redaktorem knihy Dějiny Ruska. 20. století. Ta má podle autora popsat ruskou historii ne jako pohádku nebo mýtus, ale jako poctivou pravdu.
Zubov: Moderní dějiny Ruska by neměly být pohádkou, ale poctivou pravdou
Účast na diskusi v Národní knihovně přislíbili mimo jiné Jan Petránek, Libor Dvořák a Alexej Kelin. Diskuse bude vycházet z obsahu rozsáhlé knihy Istorija Rossii, XX vek (Dějiny Ruska, 20. století), jejímž je A. B. Zubov hlavním redaktorem. Původně byl redaktorem knihy Alexandr I. Solženicyn, s ohledem na jeho zhoršující se zdravotní stav byl ale poté dokončením pověřen A. B. Zubov.
Dějiny Ruska, 20. století je rozsáhlý přehled historie ruské společnosti v letech 1894–2007. Dílo zaznamenává revoluci let 1905 a 1917, občanskou válku, období stalinského teroru, snahu vyrovnat se s kultem osobnosti, studenou válku, zánik Sovětského svazu, následné demokratizační snahy i současnou částečnou restauraci někdejšího autoritářského státu.
GALERIE
videogallery_69820
Kniha by podle hlavního redaktora měla být nejen přehlednými dějinami ruského státu, ale především ruských lidí. „Je to první kniha napsaná na nikoli sovětské nebo komunistické tradici historické vědy. Snažili jsme se klást si za zásadní princip ne stát, jak se to dělalo dříve, ale člověka,“ říká Zubov.
O knihu je obrovský zájem především proto, že spíš než oslavným formulacím se věnuje prostým historickým faktům. „Bylo třeba poskytnout poctivé dějiny, ne mýtus, ne pohádky, ne sladké vyprávění, že všechno bylo za všech režimů krásné, nýbrž povědět pravdu, jakkoli je těžká nebo bolestivá,“ říká Zubov. Autoři například nahrazují až ideologicko-romantický pojem Velká vlastenecká válka prostým historickým označením sovětsko-nacistická válka.
- (*1952 v Moskvě), politolog, historik, publicista
- absolvent Moskevské státní vysoké
- školy mezinárodních vztahů (MGIMO), roku 1989 obhájil disertační práci na téma Parlamentní demokracie a politická tradice východu
- řadu let pracoval v Ústavu orientalistiky Ruské akademie věd
- nyní se zabývá religionistikou a dějinami Ruska
- je vedoucím katedry historie náboženství Ruské pravoslavné univerzity a generálním ředitelem centra „Církev a mezinárodní vztahy“ na MGIMO