Katyňský masakr – bolavá kapitola rusko-polských vztahů

autor: ČT24, zdroj: ČT24

Katyň

Polští důstojníci padli do sovětského zajetí v rámci dělení Polska mezi nacistické Německo a Sovětský svaz v září 1939 na základě paktu Molotov-Ribbentrop o neútočení mezi oběma velmocemi. NKVD v Katyni i na jiných místech na jaře 1940 postřílela skoro 22 tisíc Poláků (15 tisíc z nich byli důstojníci, mezi oběťmi masakru jsou podle historiků i přibližně tři stovky Čechů), kromě důstojníků také intelektuály nebo policisty. Sovětský svaz z masakru až do roku 1990 obviňoval nacistické Německo.

Rozhodnutí k jednomu z nejmasovějších zločinů druhé světové války z března 1940 podepsali sovětský vůdce Josif Stalin, šéf sovětské diplomacie Vjačeslav Molotov a další členové tehdejšího moskevského vedení. Seznamy zajatců připravil Lavrentij Berija, tehdejší šéf ministerstva vnitra.  

Reportáž Jakuba Szántó

• Reportáž Jakuba Szántó

Až v 90. letech byly u ruských vesnic Mednoje a Jamok a poblíž dnes již ukrajinského Charkova nalezeny další masové hroby. Oběti byly popravovány vstoje výstřelem z německé pistole do týla a někteří byli probodnuti bajonetem užívaným výhradně Rudou armádou. Důvodem k likvidaci polských důstojníků prý byla Stalinova touha po odplatě za porážku Rudé armády v roce 1920, kdy Poláci zabránili postupu bolševiků na východ, a Stalinovo rozhodnutí zbavit polský národ jeho intelektuální elity.

K pravdě, tedy vině za hromadnou vraždu - do té doby lživě házené na nacistické Německo - se Sovětský svaz přihlásil až ústy Michaila Gorbačova v roce 1990. Další a další příbuzní Poláků, které v roce 1940 v Katyni zavraždila sovětská tajná policie, se obracejí s žalobou na Rusko k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Rusko, respektive Sovětský svaz, prý podle nich porušilo Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod. 

Sovětský svaz, respektive Rusko, podle nich nedodrželo právo na život jejich blízkých a úmluvu porušuje i tím, že odmítá vydat informace o okolnostech smrti Poláků zavražděných v Katyni. Rusko odmítá vydat dokumenty o masakru, spisy v archivech jsou přísně utajené, část dokumentů podle Moskvy obsahuje státní tajemství. 

Masakr v Katyni - tabu v Polsku i Rusku

Katyňský masakr dodnes zůstává citlivou kapitolou v rusko-polských vztazích. Podle různících se údajů bylo v sovětském zajetí na různých místech popraveno 15 až 22 tisíc polských zajatců. Sovětské úřady po desetiletí svalovaly zločin na německé okupanty, než nakonec Michail Gorbačov a Boris Jelcin uznali sovětskou vinu.

Ostatky polských důstojníků zastřelených převážně ranou do zátylku objevili v katyňském lese u Smolenska v roce 1943 němečtí vojáci. Na místo povolali experty z okupované Evropy, kteří dospěli k závěru, že zločin byl spáchán na jaře 1940, tedy ještě před německým vpádem do Sovětského svazu. Sovětská komise naopak obvinila z masakru německé okupanty. Spor se stal pro Moskvu záminkou k přerušení diplomatických styků s polskou exilovou vládou v Londýně v předvečer nastolení prosovětského režimu v Polsku. Téměř až do pádu komunismu byla otázka osudu polských zajatců tabu v obou zemích.

autor: Piotr Bujnowitz, zdroj: Bontonfilm

Natáčení filmu Katyň

Více fotek

• Natáčení filmu Katyň http://img6.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1084/108345.jpg autor: Piotr Bujnowitz, zdroj: Bontonfilm
• Odhalování masových hrobů v Katyni. http://img6.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1557/155618.jpg autor: ČT24, zdroj: ČT24
• Ostatky obětí katyňského masakru http://img6.ct24.cz/cache/140x78/article/17/1607/160683.jpg zdroj: en.wikipedia.org

• Vytisknout
• Poslat e-mailem
• Chyba v článku