ČT24

ČT24
pátek 25. května 2012 Viola

Irák byl po 11. září rizikem, vysvětluje válku Blair

Velikost textu:
29. 1. 2010 11:06, autor: ČT24 aktualizováno 29. 1. 2010 19:41

Londýn - Teroristické útoky 11. září 2001 ve Spojených státech dramaticky změnily pohled Británie na riziko, jaké představoval tehdejší irácký režim Saddáma Husajna. Před výborem pro vyšetřování irácké války to dnes v Londýně řekl tehdejší britský premiér Tony Blair. Dnešní Blairovo vystoupení vyvolává v Británii velkou pozornost a emoce. Blair a tehdejší americký prezident George Bush zdůvodňovali invazi do Iráku v roce 2003 hrozbou iráckých zbraní hromadného ničení, které se ale nakonec nenašly. Irácká válka rozdělila Británii a pro část Britů se kvůli ní Blair stal jedním z nejvíce nenáviděných politiků.

Tony Blair před vyšetřovací komisí
Tony Blair před vyšetřovací komisí
Více fotek

Do 11. září 2001 se Británie i Spojené státy vůči Iráku držely politiky sankcí a "zadržování", řekl Blair. "To se dramaticky změnilo po teroristických útocích v USA."

Jeden z členů komise mu připomněl, že Saddámův Irák neměl s teroristickými útoky na USA naprosto nic společného. Podle Blaira se ale po 11. září zcela změnilo hodnocení rizika, jaké Irák představuje. Nebyl to jen názor Američanů, ale také Británie a můj vlastní, dodal bývalý premiér. USA a Británie se ale podle něj zaměřily na Irák po 11. září proto, že opakovaně porušoval rezoluce Rady bezpečnosti OSN a zbraně hromadného ničení používal proti vlastnímu obyvatelstvu a ve válce s Íránem v 80. letech. Při rozhodování o válce nebyla také pro Blaira důležitá jen hrozba zbraní hromadného ničení, ale také povaha režimu, který byl v případě Iráku "brutální a utlačovatelský".

Ve Spojených státech zahynulo kolem 3 000 lidí a kdyby teroristé mohli, tak by jich podle Blaira zabili 30 000. "Uvědomili jsme si, že v této záležitosti nemůžeme podstupovat žádné riziko," zdůraznil a připomněl možnost, že teroristé mohli získat zbraně hromadného ničení ze zemí jako Irák, Írán, KLDR nebo Libye.

Invaze do Iráku, při níž přišlo o život 179 britských vojáků, vyvolala bouřlivé demonstrace. Stejné emoce teď provázejí vyšetřování. Dvaapadesát procent Britů nepovažuje Blaira za osvoboditele, ale za podvodníka. Ministerský předseda je prý oklamal, když vysvětloval, proč jít do války v Iráku.
0

Před budovou, kde Blair vypovídá, se sešlo asi 200 demonstrantů. Blair dorazil do budovy takřka nezpozorován více než hodinu před začátkem slyšení - na rozdíl od předcházejících politiků, kteří k minulým slyšením přijížděli těsně před jejich začátkem. V hledišti dnes také sedí asi 40 příbuzných některých ze 179 britských vojáků, kteří v Iráku padli.

Rozhodl bych se stejně

Blair zdůrazňoval, že rozhodnutí jít do války nebylo "podvodem, lží nebo konspirací". "Nakonec šlo o úsudek a rozhodnutí, zda Irák představuje riziko," prohlásil Blair. "Rozhodl bych se tak znovu."

Přes nejasné zpravodajské informace Blair zdůraznil, že byl "mimo jakoukoli pochybnost" přesvědčen, že Irák vyvíjí zbraně hromadného ničení. Blair použil tuto formulaci ve vlastní předmluvě ke zprávě ze září 2002 shrnující názor zpravodajských služeb na irácké nebezpečí. "Skutečně jsem si to myslel," řekl a poznamenal, že tehdy nikdo nepochyboval o tom, že Bagdád takové zbraně má. Saddám prý měl také "jasný záměr obnovit programy" vývoje zbraní hromadného ničení.

Blair také odmítl, že by se situace mohla vyřešit, kdyby šéf zbrojních inspektorů Hans Blix dostal více času, o který tehdy žádal. "Hans Blix by nikdy z iráckého režimu nedostal pravdu," řekl Blair.


      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.