Brusel – Dnes začíná dvoudenní setkání ministrů zahraničí členských států NATO, na kterém se bude převážně řešit nový americký přístup k protiraketovému deštníku. Dalšími důležitými tématy budou vztahy s Ruskem, situace v Afghánistánu, přibližování několika zemí Balkánu a bývalého Sovětského svazu k Severoatlantické alianci. Řešit se také bude zaměření a úkoly bloku v budoucnu.
NATO bude probírat, jak dál pokračovat s protiraketovou obranou
Dvoudenní setkání šéfů diplomacií, mezi nimiž bude český ministr Jan Kohout a jeho slovenský kolega Miroslav Lajčák, bude prvním formálním zasedáním na takovéto úrovni, na němž zástupci zemí 28členného bloku politicky zhodnotí nové plány USA. Česká republika dala najevo, že má dál zájem spolupracovat s Američany na budování protiraketového deštníku a že zváží, jestli se nedají případné nějaké komponenty toho systému umístit na jejím území.
Ministry také v druhý den čeká zasedání ve formátu Rada NATO - Rusko, kdy se k zástupcům aliančních zemí připojí ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Nový generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen před časem v rámci snah vylepšit vztahy s Moskou navrhl, že by aliance s Ruskem mohla společně zanalyzovat hrozby. Je pravděpodobné, že alianční ministři s Lavrovem budou jednat o tom, čemu přesně by se případně tato analýza mohla věnovat.
Již dnes budou ministři s partnery z Gruzie a Ukrajiny jednat o tom, jak pokračují v reformách a v dalším přibližování k NATO. Oběma státům aliance slíbila, že je v budoucnu do svých řad přijme, podmíněno je to ovšem řadou podmínek a reforem.
Kromě situace v těchto dvou bývalých sovětských republikách budou šéfové diplomacií jednat i o tom, zda Černé Hoře a Bosně a Hercegovině nabídnout vstup do takzvaného akčního plánu členství (MAP). Ten je brán jako určitý předstupeň pro vstup do aliance.
Důležitou částí jednání bude také analýza situace v Afghánistánu a to, jak bude aliance dál posilovat své jednotky v této chudé středoasijské zemi sužované násilím. Ministři budou také hovořit o tom, že se Spojené státy rozhodly vyslat do Afghánistánu k boji proti povstaleckému hnutí Taliban dalších 30 000 vojáků.
Akce NATO v Afghánistánu