Paříž - Francouzský prezident Nicolas Sarkozy vyznamenal Řádem čestné legie amerického herce a režiséra Clinta Eastwooda. Řád, založený Napoleonem Bonapartem, je nejvyšším státním vyznamenáním. Uděluje se za mimořádný vojenský, kulturní, vědecký nebo společenský přínos Francii. Hodnost komandéra získal Eastwood za celoživotní dílo a schopnost pobavit diváky po celém světě. Oceněno bylo také jeho přátelství s Francií.
Sarkozy vyznamenal osamělého kovboje Eastwooda
Řád čestné legie přitom Clint Eastwood dostal už před lety, udělil mu ho prezident Jaques Chirac. Nynější francouzský prezident Nicolas Sarkozy ale amerického herce povýšil – vyznamenání má totiž pět hodností. Eastwood dnes získal hodnost komandéra.
Clint Eastwood:
„Je to pro mě neuvěřitelná čest a velké potěšení. Skutečně miluji Francii a miluji, jak Francouzi dokáží ocenit filmy.“
Před polednem o vyznamenání pro Eastwooda (zdroj: ČT24)
„Pro nás jste mýtus, jste obr,“ řekl Sarkozy Eastwoodovi, který Francii označil za svoji „druhou zemi“. Sarkozy ho označil „tak trochu jako druhého prezidenta“.
Sarkozy odůvodňuje rozhodnutí udělit Eastwoodovi vyznamenání tím, že si ho váží pro jeho herecké schopnosti. Je to velká osobnost světové kinematografie, tvrdí Elysejský palác. V minulosti dostali stejné vyznamenání i jiní herci – například Marcelo Mastroiani nebo Claudia Cardinalová. Kdysi dostala Řád čestné legie i návrhářka Coco Chanel, ta ho ale odmítla s tím, že je to nenápadité.
Řád čestné legie
Řád čestné legie založil 19. května 1802 Napoleon Bonaparte. Řád čestné legie byl od počátku určen nejen pro vojáky, ale též pro civilisty. Uděluje se za mimořádný vojenský, kulturní, vědecký nebo společenský přínos Francii.
Řád čestné legie má pět hodností – rytíř, důstojník, komandér, velkodůstojník a nositel velkokříže. Řád čestné legie je kromě jednotlivců udělován též vojenským jednotkám a školám, společenským a humanitárním organizacím či městům.
Toto vyznamenání dostaly i víc než čtyři desítky Čechů – mimo jiné exprezident Václav Havel, spisovatel Milan Kundera, režisér Miloš Forman, bývalí prezidenti Edvard Beneš a Tomáš Garrigue Masaryk.