Soul - V Berlíně sice železná opona oddělující svobodný svět od komunistické diktatury padla už před dvaceti lety, na Korejském poloostrově ale nadále existuje. Aktivisté v Jižní Koreji na dnešní den svolali protesty, které mají na tuto historickou nespravedlnost upozornit.
Poslední dělící linie studené války je mezi Koreami
Demilitarizovaná zóna podél osmatřicáté rovnoběžky je poslední dělící linie studené války. Ani více než půl století po konci Korejské války to nevypadá, že by se na tom v dohledné době něco měnilo. Aktivistům z Jižní Koreje vadí, že jsou světové velmoci ochotny tolerovat poslední stalinistický režim výměnou za mlhavý příslib jeho jaderného odzbrojení.
„Nechápu, jak může svět ignorovat porušování lidských práv v Severní Koreji. Americká administrativa po příchodu prezidenta Obamy pořád mluví o spravedlnosti, ale myslím, že se podle toho nechová,“ říká organizátor protestu Ro Sung-rae.
Poslední dělící linie studené války je mezi Koreami (zdroj: ČT24)
Z průzkumů veřejného mínění ale jasně vyplývá, že si obyvatelé prosperujícího Jihu nepřejí žádný překotný zvrat, který by zvedl uprchlickou vlnu podobnou té z NDR. Spíše upřednostňují postupné opatrné sbližování.
„Hospodářská propast mezi oběma Koreami je mnohem širší než ta mezi oběma Německy před jejich sjednocením. Hrubý domácí příjem Jižní Koreje je 38násobně vyšší než ten severokorejský a objemem obchodní výměny převyšuje Jih Sever 384krát. Co hůř, tento rozdíl se neustále zvětšuje. Jedinou možností, jak stabilizovat životní podmínky obyvatel Severní Koreje, je nastoupit cestu k mírovému sjednocení,“ píše komentář listu Dong-a Ilbo.
To ale zatím zůstává vzdáleným cílem. Jihokorejci ve své většině stále vnímají Severní Koreu jako hrozbu a neočekávají, že by se režim v KLDR v dohledné době chtěl vzdát jaderných zbraní.
Korejský pohraničník