Sopoty (Polsko) – Lisabonská smlouva byla hlavním tématem dnešní první schůzky dvoudenního jednání prezidentů visegrádské čtyřky v severopolských Sopotech. Prezident Václav Klaus potvrdil, že prezidenti Polska, Česka, Slovenska a Maďarska mají dál rozdílné názory na tento dokument, který má reformovat fungování rozšířené Evropské unie. Klaus dnes také novinářům sdělil, že se na schůzce nehovořilo o nynějším napětí mezi Bratislavou a Budapeští, nicméně vyjádřil pochopení pro postoje Bratislavy a odmítl jakékoli změny poválečného uspořádání Evropy. Podle svých slov totiž vnímá dlouhodobé ambice Maďarska o rozšíření.
Visegrádská čtyřka jednala o Lisabonu, slovensko-maďarská roztržka se neřešila
Klaus připustil, že určité chyby udělala i Bratislava, jednání Slovenska ale odmítl komentovat. Hovořil také o novém slovenském jazykovém zákoně, který platí od 1. září. Na slovenských úřadech se podle normy musí mluvit slovensky a ve slovenštině musí být také veřejné tabule či reklama. Budapešť i příslušníci maďarské menšiny na Slovensku tvrdí, že zákon je diskriminační a že je namířen proti nim. „Nechci hodnotit jednotlivá slova a věty použité v tom novém jazykovém zákoně. Ale rozumím, proč vznikl. Nehájím každou formulaci a myslím, že je tam co poopravit v této věci,“ uvedl prezident.
V souvislosti s nynějšími vztahy mezi Maďarskem a Slovenskem Klaus mluvil o jednostranném tlaku, jemuž se druhá strana brání a při tom „se udělají sem tam nějaké chyby“. Neupřesnil ale, který ze států měl na mysli. „Není možné přepisovat minulou historii, není možné dělat nějaké radikální kroky, které by změnily uspořádání Evropy, tak jak vzniklo po první a druhé světové válce,“ uzavřel Klaus.
Slovenský prezident Ivan Gašparovič, maďarský prezident László Sólyom, český prezident Václav Klaus a polský prezident Lech Kaczyński