Brusel - Bulharsko a Rumunsko si dnes v Bruselu vyslechly další hodnotící zprávu Evropské komise. Loni dostaly obě země pokutu za to, že nedokázaly omezit rozbujelou korupci a reformovat své justiční systémy. A v té letošní jim Brusel vyčítá ty samé věci - tedy korupci a organizovaný zločin, pomalé reformy justice a nedostatek politické vůle situaci řešit. Všechny tyto problémy měly mít přitom obě země vyřešeny už před vstupem do unie.
Bulharsko a Rumunsko si znovu vyslechly kritiku od Evropské komise
Další oblastí, která Bruselu vadí, je rozkrádání evropských fondů. Konkrétně v Rumunsku je nejvyšší počet podvodů spojených s evropskými fondy, celkem 246 případů. Situace v Bulharsku není o moc lepší, počet podvodů je sice nepatrně nižší, ale celkovou škodou svého většího balkánského souseda dokonce převyšuje.
Brusel také kritizuje rumunský parlament za to, že blokuje vyšetřování některých zločinů. Soudci prý zase donekonečna protahují procesy a dávají příliš mírné tresty. Jedním z malých rumunských pokroků je přijetí nového trestního a občanského zákoníku, jenže Brusel chce vidět výsledky v praxi. Bulharsko zase sklízí kritiku za to, že nepostavilo mafiánské bossy před soud, zejména ty se silnými politickými vazbami a s přístupem k evropským fondům. „Není to nic nového. V posledních letech u nás bylo několik vražd na zakázku, těžké zločiny, za které nepadly žádné vysoké tresty. Politici se na to nechtějí pořádně podívat,“ tvrdí zpravodaj bulharské televize Assen Indijev.
GALERIE
videogallery_100577
José Barosso:
"Lidé v obou zemích i napříč Evropou musejí cítit, že nikdo nestojí nad
zákonem. Doufám, že obě vlády rychle přistoupí k zavádění konkrétních doporučení pro reformy, s nimiž komise přišla."
Tato pravidelná hodnocení se ani Sofii, ani Bukurešti příliš nezamlouvají. Jelikož ale obě země neplní předem dané podmínky, tak se speciálního monitorovacího systému jen tak nezbaví. Rumunsko se sice pokouší lobbovat za únikovou strategii, ale země, které dávají nejvíc peněz do evropské pokladny - zejména Německo, ale také Nizozemsko, Švédsko a další země - jsou proti uvolňování kontrol, protože evropské peníze se v Bulharsku i Rumunsku beztrestně rozkrádají. Další posudek vydá Brusel za rok a pokud nebudou zlepšení výrazná, tak ten současný monitorovací systém ponechá v platnosti i nadále.
Loni v létě Brusel rozhodl zmrazit Bulharsku zhruba 800 milionů eur z unijních fondů. O část z nich pak už Sofia definitivně přišla. V případě Rumunska byly také určité peníze z fondů po určitou dobu zmraženy, ale nakonec je Bukurešť mohla začít opět čerpat, protože zlepšila kontrolní mechanismy při rozdělování těchto prostředků. I když jsou pokroky obou zemí poměrně malé, letos se Evropská komise rozhodla nesáhnout k sankcím. „Proběhly reformy na technické úrovni, ale potřebují podporu a politické odhodlání bojovat s korupcí a organizovaným zločinem,“ vysvětluje mluvčí Evropské komise.
Brusel proto vydal celou řadu doporučení, kterými by se obě země měly řídit. Řešit se musí hlavně korupce, a to jak na celostátní, tak na lokální úrovni. Na tu si stěžují i čeští podnikatelé, kteří na Balkáně podnikají. Nemusí jít přitom jen o klasickou obálku s penězi, často jde o různé protislužby.
Další oblastí, která by se měla změnit, je justice. V současnosti se totiž některé zákony překrývají, ale nabízejí různý výklad, takže je vymahatelnost práva velice obtížná. V praxi to znamená, že se každý soud řídí jiným územ, jak tyto nesrovnalosti řešit, což opět stěžuje podnikání zahraničním firmám.
Vlajky EU a Bulharska