ČT24

ČT24
pátek 25. května 2012 Viola

Eurovolby: Nejnižší účast, posílení pravice, extremismus a porážky vládních stran

Velikost textu:
8. 6. 2009 12:00, autor: Lukáš Strašík aktualizováno 8. 6. 2009 17:00

Brusel - O obsazení 736 křesel Evropského parlamentu rozhodovalo v největších volbách v dějinách EU 375 milionů lidí v 27 zemích. Většina z nich ale k urnám nepřišla - 43procentní volební účast je nejnižší v dějinách této evropské instituce. Voliči dali v době ekonomické krize důvěru konzervativním stranám pravého středu a proevropským stranám. Do Evropského parlamentu voliči poslali ale i extremisty - z Británie, Nizozemska, Rakouska, a Maďarska. Přesto by krajně pravicové strany neměly výrazněji ovlivnit agendu europarlamentu, který se v novém složení poprvé sejde v půlce července.

 

Evropský parlament
Evropský parlament
Více fotek

Druhý nejsilnější blok - socialisté - podporu ztratil, třetí zůstávají liberálové a čtvrtí evropští zelení na tom budou lépe než před pěti lety. Vítězství středopravých stran zřejmě otevírá dveře současnému předsedovi Evropské komise Josému Barrosovi k tomu, aby si tento prestižní post udržel i dalších pět let. Parlament se v novém složení poprvé sejde v půlce července.

Vítěznou frakcí se již potřetí v řadě stala Evropská lidová strana a Evropští demokraté (EPP/ED). Přesto ale tato frakce, sdružující konzervativní, lidovecké a centristické poslance, nemusí být v nadcházejících pěti letech nejsilnější politickou skupinou v EP. Zástupci české ODS spolu s britskými a polskými kolegy totiž hodlají založit novou frakci, která by EPP/ED mohla oslabit o desítky poslanců. K tomu ale budou potřebovat nejméně 25 poslanců ze sedmi členských zemí.

Nejvyšší volební účast byla v Lucembursku (91 %), druhá v Belgii (86 %) a třetí na Maltě (79 %). V Lucembursku a Belgii jsou ale volby povinné. Nejméně voličů přišlo na Slovensku (19,6 %).


Vládní strany musely leckde spolknout hořkou porážku

Eurovolby přinesly řadu porážek vládním stranám. Labouristům ve Velké Británii například zlomil vaz skandál se zneužíváním poslaneckých náhrad. Strana utrpěla zdrcující porážku a skončila na bezprecedentním třetím místě za opozičními konzervativci a protievropskou Stranou nezávislosti Spojeného království (UKIP). Prohry musely spolknout i vládní strany v Německu, Irsku, Řecku, Maďarsku, Estonsku, Bulharsku, Španělsku, Dánsku, Portugalsku a na Kypru. Zcela pohořelo protievropské hnutí Libertas irského zakladatele Declana Ganleyho, neboť získá jen hrstku mandátů.

Extremisté parlamentní agendu výrazně neovlivní

V Evropském parlamentu přibude krajně pravicových poslanců. Dva pošle do Bruselu xenofobní Britská národní strana, z Rakouska, kde vyhráli vládní lidovci,přijedou dva členové strany svobodných. V Maďarsku překvapil úspěch krajně pravicové strany Hnutí za lepší Maďarsko - Jobbik, která má vlastní uniformované milice. Byla třetí nejsilnější a získá tři europoslance. Nizozemci do EP poslali čtyři členy protiislámské strany Geerta Wilderse, zastoupena bude i nacionalistická Strana Velké Rumunsko. V Polsku, Francii nebo Belgii krajní pravice naopak ztratila.

V EP nakonec zasedne 35 europoslanců, které lze spojovat s extremistickými postoji. Krajní pravice uspěla v deseti členských státech EU a získala více křesel než při posledních volbách v roce 2004. To by mohlo vést k vytvoření poslanecké frakce, k čemuž je třeba nejméně 19 europoslanců z pěti členských států EU.


Posílily konzervativní strany

Ve Francii vyhrála vládní pravice prezidenta Nicolase Sarkozyho Svaz pro lidové hnutí (UMP), za velkého vítěze se označuje i hnutí Evropa-Ekologie, které se dělí o druhé místo s hlavní opoziční Socialistickou stranou, pro niž představuje výsledek drtivou porážku. V Německu zvítězili konzervativci CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové, historický debakl naopak utrpěli vládní sociální demokraté (SPD). Rekordní zisky si připsala liberální Svobodná demokratická strana (FDP). V Itálii zvítězilo konzervativní seskupení italského premiéra Silvia Berlusconiho Lid Svobody (PDL), výrazně však zaostalo za svým předsevzetím. Hlavní opoziční Demokratické straně (PD) se podařilo zbrzdit mnohaměsíční pád.

Ve Španělsku vyhrála opoziční Lidová strana, vládnoucí socialistická PSOE bude mít v EP o dva zástupce méně. Vítězem voleb v Nizozemsku je křesťanskodemokratická CDA premiéra Jana Petera Balkenendeho. Za neoficiálního vítěze je však prohlašována protiimigrantská Strana pro svobodu (PVV) kontroverzního politika Geerta Wilderse. Ve Švédsku vyhráli sociální demokraté, největším překvapením ale je Pirátská strana, která si získala přízeň asi sedmi procent švédských voličů a bude mít jednoho europoslance.

Na Slovensku a v Polsku zvítězily vládní strany

Na Slovensku vyhrál vládní Směr-sociální demokracie (Směr-SD) premiéra Roberta Fica, druhá skončila opoziční Slovenská demokratická a křesťanská unie-Demokratická strana (SDKÚ-DS) a třetí místo obsadila Strana maďarské koalice (SMK).V Polsku vyhrála vládní liberální Občanská platforma před opoziční stranou Právo a spravedlnost. Poprvé od roku 1989 také byl zaznamenán vzestup volební účasti - k urnám přišlo 27 procent lidí. V Maďarsku zvítězil pravicový maďarský Svaz mladých demokratů - Maďarský občanský svaz (Fidesz-MPP), největším překvapením se ovšem stal výsledek extremistického Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik). Strana vyznačující se ostrou protiromskou rétorikou je třetí nejúspěšnější stranou po Fidesz-MPP a vládních socialistech. V Rumunsku vyhráli vládní sociální demokraté ve spojení s Konzervativní stranou (PSD-PC), téměř stejně získali rovněž vládní demokratičtí liberálové (PD-L). Do parlamentu se dostala také extremistická Strana Velké Rumunsko a těsně i dcera rumunského prezidenta Traiana Baseska.


V Belgii podle očekávání zvítězila Vlámská křesťanskodemokratická strana CD&V před další vlámskou stranou liberální Otevřenou VLD. Třetí místo patří extremistické a rovněž vlámské straně Vlámský zájem. V Dánsku zvítězila sociální demokracie, vládní liberálové skončili druzí. V Lucembursku zůstalo zastoupení jednotlivých místních politických stran jako dosud. Podle očekávání jasně vyhrála Křesťanskosociální strana (PCS) premiéra Jeana-Clauda Junckera.

V Portugalsku uspěla opoziční Sociálnědemokratická strana (PSD), druhá skončila Socialistická strana (PS). Vládní Národní koaliční strana vyhrála ve Finsku, za skutečného vítěze ale tamní média označují nacionalistickou formaci Praví Finové, která získala 9,8 procenta hlasů a jejíž lídr Timo Soini obdržel nejvíce preferenčních hlasů.

V Bulharsku jasně zvítězila opoziční strana Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB), která tak uštědřila porážku vládním socialistům. V EP se udrží také protievropská nacionalistická strana Útok. V Litvě zvítězil vládní Vlastenecký svaz - Litevští konzervativci (TS-LK), druzí skončili sociální demokraté. Litvu bude poprvé reprezentovat také jeden zástupce polské menšiny. V Estonsku vyhrála opoziční Estonská strana středu (EKK). Na Maltě zvítězila opoziční Maltská labouristická strana (MLP), druhá byla vládnoucí Nacionalistická strana. Ve Slovinsku vyhrála konzervativní opoziční Slovinská demokratická strana (SDS), vládní Sociální demokraté (SD) skončili na druhém místě.

Zdroj: ČT24, ČTK

      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.