Skopje - Český předseda vlády Mirek Topolánek dnes navštívil makedonskou metropoli Skopji. Jakožto premiér země, která v tomto pololetí předsedá Evropské unii, jednal s makedonským premiérem Nikolou Gruevskim a prezidentem Brankem Crvenkovským. Hlavním tématem rozhovorů byl reformní proces v Makedonii a vyhlídky vstupu této bývalé jugoslávské republiky do Evropské unie. Ty sedmadvacítka podmiňuje vyřešením řecko-makedonského sporu o název tohoto vnitrozemního balkánského státu.
Podle Topolánka může Makedonie do EU, jen když ustoupí Řecku
Mirek Topolánek ve Skopji informoval, že Evropská unie od ledna příštího roku zruší pro Makedonce víza při vstupu do zemí schengenského prostoru a vládu pochválil za splnění všech potřebných podmínek.
Podle Topolánka bude EU rádcem, nikoli soudcem
Možné jednání o vstupu Makedonie do euroatlantických struktur však podle Topolánka závisí na vyřešení makedonsko-řeckého sporu o název země. Český premiér zároveň zdůraznil, že české předsednictví EU nemůže do tohoto sporu zasahovat, rozepři označil především za dvoustranný problém obou států, v němž EU může vystupovat pouze jako prostředník.
„My vám budeme fandit, ale zasahovat do toho sporu můžeme velmi těžce,“ řekl svému protějšku Gruevskému Topolánek. Makedonie má přitom status kandidátské země již od roku 2005; rozhovory ale ještě nezahájila, Atény jakákoliv jednání kvůli sporu blokují. Gruevski věří, že po červnových volbách do Evropského parlamentu dojde ke změně. „Za poslední rok Řecko spor ještě vyhrotilo. Doufáme, že po evropských volbách najdeme kompromis, který ovšem neohrozí naše zájmy,“ řekl na tiskové konferenci.
Jádro pudla v názvu Makedonie
Řecko-makedonský spor spočívá v následujícím: Podle Atén nemá bývalá jugoslávská republika právo využívat jako název státu pojmenování historické oblasti Makedonie, které z větší části leží na území dnešního Řecka. Skopje sice v devadesátých letech přijala oficiální název Bývalá jugoslávská republika Makedonie (BJRM, anglicky FYROM), podk kterým je registrováno i u OSN, běžně však dochází ke zkracování názvu. Právě to chce Řecko změnit; pokud by Makedonie „zůstala Makedonií“, hrozí Atény, že v obou organizacích využijí proti svému sousedovi právo veta.
Spor se vede i o vlajku Makedonie. Žluté slunce v červeném poli totiž odkazuje k makedonskému králi Filipovi II. Makedonskému, jehož syn Alexandr vytvořil ve třetím století před naším letopočtem kolosální alexandrijské impérium. Řekové následně Alexandra Makedonského a s ním i jeho otce přijali jakožto následníky antické tradice do svých dějin a nyní se vyslovují proti tomu, aby moderní makedonský stát tento historický odkaz používal.