Haag - Téměř 80 procent kontinentálního šelfu Černého moře u delty Dunaje skrývajícího značné zásoby zemního plynu a ropy patří Rumunsku, zbytek spolu s Hadím ostrovem Ukrajině. Rozhodl o tom dnes Mezinárodní soudní dvůr v Haagu (ICJ), který tak ukončil dlouholetý spor Rumunska s Ukrajinou o průběh hranice. Rumunské ministerstvo zahraničí v Bukurešti označilo rozsudek jako svůj úspěch, spokojenost dal vzápětí najevo i Kyjev. Území skrývá podle odhadů až 100 miliard metrů krychlových zemního plynu, jehož příslušná část by mohla krýt spotřebu Rumunska asi na 20 let.
Soud v Haagu rozhodl spor o rumunsko-ukrajinskou mořskou hranici
Spor o šelf o rozloze asi 12 400 kilometrů čtverečních a o malý Hadí ostrov se vyhrotil po rozpadu Sovětského svazu počátkem 90. let. Hadí ostrov patřil před válkou stejně jako celé Moldavsko a šelf k Rumunsku, po válce však východní část historické Moldávie připadla k SSSR jako svazová republika a její pobřežní pás připadl Ukrajině. Také Hadí ostrov si jako strategickou výspu zajistili Sověti a vybudovali na něm radarovou základnu.
Po rozpadu Sovětského svazu si Ukrajina nárokovala všechny dosud sovětské oblasti v tomto místě, Rumunsko však požadovalo vrácení Hadího ostrova a valné části šelfu. Šlo v podstatě o spor o zemní plyn a ropu, která zde byla pod mořským dnem objevena.
Rumunsko bylo v rámci kompromisu ochotno souhlasit, že ostrov zůstane Ukrajině, odmítalo však uznat tak rozsáhlé pobřežní pásmo kolem něj, jaké Kyjev nárokoval. ICJ stanovil kolem ostrova pobřežní vody v šířce 12 námořních mil (asi 19 kilometrů), což byl kompromis přijatelný pro obě strany. Stanovená námořní hranice vybíhá od pozemní v přímém směru, dělá oblouk kolem Hadího ostrova a pokračuje v původním směru do Černého moře.
GALERIE
Hadí ostrov