Moskva - S novým patriarchou Kirillem I. se dnes dopoledne spojili ruský prezident Dmitrij Medveděv i premiér Vladimir Putin. Formálně mu popřáli ke zvolení a oba zdůraznili, že s ruskou pravoslavnou církví počítají jako s morální a náboženskou autoritou, která bude sjednocovat tradiční ruská náboženství a ve společnosti bude hrát podstatnou roli ve starosti o sociální a morální problémy. Podle tisku čeká Kirilla I. zejména práce na obnovení vlivu moskevského patriarchátu v postsovětském prostoru.
Úkoly Kirilla I.: obnova moci ruského patriarchátu a uspořádání vztahů se státem
Kirill I. přebírá úřad v době, kdy moskevský patriarchát ztrácí vliv v Estonsku, Moldavsku, Řecku a Srbsku. Ukrajinský prezident Viktor Juščenko navíc lobbuje za vytvoření samosprávné církve, podřízené konstantinopolskému patriarchátu. Nálady k rozkolu tak sílí i uvnitř ukrajinské pravoslavné církve, hlásící se k moskevskému patriarchátu.
Budoucnost ruské pravoslavné církve v čele s Kirillem I. posuzují analytici rozdílně. Podle deníku Kommersant by mohl zklidnit reformátorské snahy svých stoupenců, aby se vyhnul skandálům s konzervativci a dalším obviněním z ekumenismu, tedy sbližováním s katolíky. Kommersant upozorňuje, že Kirill I. bude působit v době, kdy i církev pocítí ekonomickou krizi.
Podnikatelský list RBK-Daily uvedl, že s církví vedenou Kirillem I. se bude muset počítat. Kirill se sice bude přátelit s vedením státu, ale „zdvořile jej bude upozorňovat na nezbytnost křesťanské politiky, ekonomiky a společenského života“.
Ruská pravoslavná církev bývá často obviňována ze zkostnatělosti, archaismu a neochoty přizpůsobit se duchu doby, nyní však předvedla kvality, které chybí světské společnosti: zdravou konkurenci a demokratičnost při přijímání nejdůležitějších rozhodnutí, kdy chyběl jistý výsledek, předem naplánovaný jakousi vertikálou moci, ocenil list Vremja novostěj ve zjevné narážce na volby prezidenta a parlamentu, které dopadly podle předpokladů Kremlu.
Problémy ruské pravoslavné církve: spolupráce s bývalou i současnou mocí
Během staletí získala ruská pravoslavná církev obrovské bohatství, vliv a moc. Díky masám věřících přežila i bolševický útlak ve 20. století. Režim hlásající ateismus poslal tisíce duchovních na popraviště nebo do sibiřských gulagů. Boural chrámy i kláštery. Významná část kléru byla přinucena ke spolupráci s KGB, vazby na někdejší tajnou službu měl mít podle mnoha spekulací minulý i nový patriarcha.
V Rusku vnímá drtivá většina lidí církev jako tradiční autoritu a symbol kulturní historie národa. Po rozpadu Sovětského svazu získala zpět i významný vliv na dění v zemi. Mocní muži Ruska v čele s Vladimirem Putinem se často ukazovali s patriarchou Alexijem II., což v samotném Rusku oběma stranám přinášelo kladné body. Kritiku za to ale církev sklízela od věřících ze zahraničí.
GALERIE
Sněm ruské pravoslavné církve