Riga zažila masovou demonstraci, země je na pokraji krachu

Riga - Více než deset tisíc demonstrantů se včera ve večerních hodinách shromáždilo v centru lotyšské metropole Rigy a žádalo odstoupení vlády a vypsání předčasných voleb. Pokojný protest se ale změnil v násilnosti, při nichž mladí nespokojenci zaútočili na pořádkovou policii a rozbíjeli vitríny obchodů a okna. Při střetech se zranilo přes 40 lidí, asi stovku demonstrantů policie zadržela. Jedná se o jedny z nejhorších násilností od rozpadu bývalého Sovětského svazu v roce 1991.

Původně plánovaná demonstrace namířená proti vládnímu řešení finanční krize se proměnila v útok zejména mladých lidí na parlament. Snahy vniknout dovnitř a obsadit jej však zmařila pořádková policie, která použila k zásahu také slzný plyn a obušky. Mladí se potom vrhli do ulic v historickém centru města a dlažebními kostkami začali rozbíjet vitríny obchodů a okna domů. Rozbili i okna ministerstva financí, vyrabovali obchod s alkoholem a převrátili policejní dodávku. Druhé policejní auto rozmlátili na kusy. Podle dnešního prohlášení lotyšského ministerstva vnitra bylo zraněno 14 policistů a více než 30 civilistů. Dalších 106 lidí skončilo v policejních celách.

Demonstrace, na níž se zpočátku zpívaly vlastenecké písně, připomínala podobnou protestní akci v roce 2007, která nakonec vedla k odstoupení premiéra. Tehdy stály u moci stejné politické strany a organizátoři dnešní demonstrace obvinili premiéra Ivarse Godmanise ze špatného řízení země. Žádali po něm také rozpuštění parlamentu a vypsání předčasných voleb.

Země je na pokraji bankrotu

Lotyši jsou stále více rozhořčeni stoupající nezaměstnaností a nepopulárními reformami a žádají politické změny. Obviňují vládu z ekonomických problémů, do kterých se země dostala. Ještě před rokem byla lotyšská ekonomika jednou z nejrychleji rostoucích v Evropské unii - nyní čelí státní rozpočet krachu.

Opatření, která vláda přijala, aby zachránila hroutící se hospodářství, připomínají chytání se stébla tonoucím. Veškeré platy jdoucí ze státních prostředků plošně klesly o 15 % a o dalších 15 % možná ještě klesnou. Pouze u školství a zdravotnictví bude pokles mezd jiný. Stejně tak rozpočty státních institucí se automaticky zmenšily o čtvrtinu, rozpočet státní univerzity o 40 procent.

Z makroekonomického hlediska vzrostla za poslední rok nezaměstnanost z 5,4 na 9 procent a do konce roku se odhaduje 12 procent. HDP meziročně klesl o 4,5 procenta. Na tyto nepříjemné statistiky vláda reagovala zvýšením DPH z 18 na 21 procent a zrušila sníženou 5procentní daňovou sazbu.

Vláda je bezradná - lidé naštvaní

Úspory zasahují do každé oblasti života tamních lidí - ruší se malé školy, vesnické hasičské stanice, snižuje se počet policistů, zdražuje benzin, alkohol i káva. Vězni ve věznicích dokonce nebudou dostávat toaletní papír.

Evropská unie a Mezinárodní měnový fond slíbily Lotyšsku finanční pomoc 10,5 miliardy dolarů (212 miliard korun). Vláda však zatím nebyla schopná říci, na co chce tyto peníze využít a jak chce kromě snižování platů a zvyšování daní ekonomickému propadu čelit. Pak se nelze divit, že dochází k podobným protestům, jaké Riga zažila v průběhu včerejšího večera.