Rumuni budou v neděli volit novou vládu

Bukurešť - Rumunští voliči budou v neděli rozhodovat o nové vládě. V současnosti vede zemi menšinový kabinet složený původně ze 4 stran, z těch zbyly do dnešních dnů jen dvě. Křehkou ekonomiku země trápí odložené hospodářské reformy, korupce, úbytek pracovních sil a obavy z dopadů přicházející světové finanční krize. Poslední voličské výzkumy hovoří o vyrovnaném postavení dvou opozičních stran - proreformní, středopravé Demokratické liberální strany (PD-L), která podporuje prezidenta Traiana Baseska, a levicové Sociálnědemokratické strany (PSD), v jejímž čele stojí bývalý ministr zahraničí Dan Mircea Geoana.

Obě politická uskupení by mohla získat přes 30 procent hlasů, přičemž za nimi by se podle průzkumů měla s 20 procenty umístit Národní liberální strana (PNL) premiéra Calina Popeska Tariceana. V parlamentu, složeném z 332 poslanců, z nichž 18 jsou zástupci národnostních menšin, by podle analytiků žádná ze stran neměla získat absolutní většinu. Výsledkem tak zřejmě bude nutnost zformovat vládní koalici, ať již pod vedením liberálních či sociálních demokratů. Hlavní role v povolebním vývoji patrně připadne populárnímu prezidentovi Baseskovi, v jehož pravomoci je jmenování nového premiéra.

Současná vláda je v těžké situaci, o každém kroku musí pokaždé znovu vyjednávat. Nová vláda bude muset zemi urychleně připravit na důsledky očekávaného poklesu výkonnosti rumunské ekonomiky a nestability na zdejších finančních trzích. „Bude to hlasování dramatické a prezident Basesku už vyzýval, ať přijde lidí co nejvíce, aby bylo rozhodnutí transparentní,“ vysvětlil v pořadu Před polednem redaktor E 15 Martin Ježek.

Jedním z hlavních problémů Rumunska jsou známky přehřátí ekonomiky, která již několik let silně roste. Za růstem ale stojí hlavně silná domácí spotřeba, podpořená prudkým nárůstem objemu úvěrů, a s tím spojená vysoká inflace. Obě hlavní strany shodně považují fiskální výdaje za způsob, jak čelit potížím, ačkoliv liberálové podle analytiků budou mít zřejmě menší tendenci k zadlužování země.

Dalším problémem je korupce a prorůstání organizovaného zločinu do nejvyšších míst politiky, na což opakovaně upozorňuje Evropská unie. Rumunsko se také, zvláště po loňském vstupu do EU, potýká s úbytkem pracovní síly, který je ale nezanedbatelnou součástí zdejší ekonomiky již od roku 1989.

Současná vláda premiéra Tariceana nastoupila po volbách v roce 2004. Její čtyřleté vládnutí charakterizovaly především spory parlamentu s prezidentem a odchod dvou vládních stran do opozice. Volby sice vyhráli sociální demokraté, vládu však vytvořila koalice čtyř stran od liberálů přes konzervativce až po stranu maďarské menšiny. Dvě strany však kabinet postupně opustily, a vláda je tak nyní menšinová.

Vydáno pod