První oběť nového zákona – americká nadace má v Rusku utrum

Moskva – Na nový ruský zákon o „nežádoucích organizacích“ doplatila první zahraniční společnost. Jde o americkou nadaci na podporu demokracie (National Endowment for Democracy - NED), kterou financuje přímo Kongres USA.

Nadace se prostřednictvím podřízených ruských firem a spolků snažila zpochybnit legitimitu výsledků ruských voleb nebo zdiskreditovat službu v ruské armádě, tvrdí ruská generální prokuratura.

Na tyto cíle prý nadace v uplynulých dvou letech vynaložila více než pět milionů dolarů (přes 120 milionů korun). „Ohledně celkového zaměření nadace dospěla prokuratura k závěru, že ohrožuje základy ústavního zřízení Ruské federace, obranyschopnosti a bezpečnosti státu,“ píše se v prohlášení.   

Rozhodnutí prokuratury o zařazení NED do seznamu nežádoucích organizací podle listu Vedomosti znamená, že nadace nebude smět v Rusku uskutečňovat převody peněz či disponovat majetkem. Zakázáno má rovněž vytvářet v zemi své pobočky.     

Horní komora parlamentu jednomyslně podpořila zákon o „nežádoucích organizacích“ na počátku července. Legislativa dává úřadům pravomoc bez rozhodnutí soudu zakázat působení zahraničních spolků v Rusku.  

  • Nežádoucí organizace mohou být postiženy pokutami, jejich funkcionáři mohou být odesláni k nuceným pracím nebo až na šest let do vězení. 
  • Do kategorie nežádoucích se mohou dostat prakticky jakákoli domácí či mezinárodní hnutí, která podle prokuratury ohrožují ruský ústavní pořádek nebo bezpečnost státu. 
  • Do seznamu oficiálně zařazuje nepohodlná hnutí ruské ministerstvo spravedlnosti. Své slovo má ale i ministerstvo zahraničí a kontrarozvědka FSB. 

Zákon má podle Moskvy pomoci ochránit Rusko před „nejmocnějším útokem na jeho národní zájmy, hodnoty a instituce“ a „vlasteneckou jednotu“ za poslední čtvrtstoletí. „Měkká agrese“ je prý vedena právě prostřednictvím nevládních organizací.  

Ruští senátoři také navrhli zakázat tucet „protiruských“ spolků, například Freedom House anebo nadaci amerického milionáře George Sorose, která ovšem ukončila působení v Rusku už před 12 lety.  

Ruský parlament
Zdroj: Sergei Chirikov/ISIFA/EPA

Jen další krok k potlačení disentu, tvrdí ruská opozice

Podle ruských opozičních aktivistů je cílem nového zákona „odstřihnout“ ruské nevládní skupiny od jejich zahraničních partnerů. Zákon dává státu nové nástroje postihu po nechvalně známém zákoně o „zahraničních agentech“ z roku 2012. Ten požaduje od nevládních organizací působících v ruské politice a přijímajících západní granty, aby se registrovaly jako zahraniční agenti.     

Na protest proti označení „zahraniční agent“ v úterý ukončila svou činnost známá ruská humanitární organizace Výbor proti mučení. Její šéf Igor Kaljapin oznámil, že část jeho výboru přestane zahraniční granty přijímat a přejmenuje se na Výbor pro prevenci mučení. Zbytek podle Kaljapina „přejde do ilegality“.

Rusko začalo bránit nevládním a neziskovým organizacím v kontaktech se zahraničím od roku 2012, kdy se svého třetího mandátu v čele státu ujal Vladimir Putin. Moskva tvrdí, že západní státy se snaží destabilizovat politický systém a zpochybnit tradiční hodnoty ruské společnosti založené na centralizované státní moci, mohutné armádě a pravoslavné víře.

Vydáno pod