Bagdád - Při americkém leteckém úderu v Iráku zemřel jeden z radikálů, kterého spojuje Washington s útokem na konzulát v libyjském Benghází v roce 2012. Alí Harzí byl po atentátu zadržen kvůli podezření z jeho příprav. Tuniské úřady ale radikála pro nedostatek důkazů propustily. V Iráku působil v řadách hnutí Islámský stát (IS).
USA zabily údajného strůjce útoku v Benghází, válčil po boku IS
Letecký útok se odehrál před týdnem v severoiráckém Mosulu, který je v držení radikálů z IS. Podle Pentagonu Harzí při náletu zemřel. Podle agentury AFP vypsalo americké ministerstvo zahraničí odměnu tři miliony dolarů (72 milionů korun) za informace o jeho osobě.
Při útoku na konzulát v Benghází 11. září 2012 zemřeli čtyři lidé včetně velvyslance USA v Libyi Chrise Stevense. Spojené státy i Libye podezírají z atentátu radikální milice Ansar aš-Šaría. Američané už loni zadrželi šéfa milic Ahmada abú Chattaláha.
Benghází
Případ se v USA stal politickým tématem. Republikáni loni iniciovali v Kongresu již několikáté vyšetřování údajných pochybení demokraty vedené americké diplomacie. Bílý dům původně tvrdil, že útok v Benghází podnítily protesty kvůli videonahrávce, která vznikla v USA a podle muslimů hanobila proroka Mohameda. Později se zjistilo, že šlo o organizovaný útok, který naplánovaly právě místní milice.
Clintonová se cítí za útok odpovědná
Spory o to, co k útoku vedlo, jestli diplomacie nepodcenila bezpečnost a zda se Bílý dům nesnažil zamést stopy po svých vlastních chybách, se doposud nepodařilo vyřešit. Tehdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová se sice přihlásila k odpovědnosti za útok, ovšem zároveň se přiznala k tomu, že neviděla na vlastní oči žádost o zpřísnění bezpečnostních opatření pro zdejší americkou misi. Zabývali se jí jiní úředníci.
Podle Clintonové byl incident výsledkem nestability v regionu v důsledku takzvaného arabského jara, které vypuklo v roce 2011.